Článek
Před letošními volbami se v naší společnosti objevil takový nešvar. Poměrně dost lidí se ve veřejném prostoru vyjádřilo, že k volbám nepůjde. I mě samotného něco podobného napadlo, a to těsně po „kauze bitcoin“. Nejčastěji zazníval argument, že je to úplně jedno, kdo je u moci – vždyť jsou všichni stejní lháři, zloději a korupčníci…
Pokud sami uvažujete nad tím, že chcete vyjádřit svůj postoj vůči politice tím, že nepůjdete volit, čtěte prosím dál. Ano, budu se vás snažit přesvědčit, abyste k volbám šli, pokud nechcete, aby nad námi vládlo trní. Nemyslím si totiž, že všichni politici jsou stejně špatní. Ve své úvaze si pomohu biblickým podobenstvím ze Starého zákona:
8 Sešly se pospolu stromy, aby si nad sebou pomazaly krále. Vyzvaly olivu: ‚Kraluj nad námi!‘ 9 Oliva jim však odpověděla: ‚Mám se vzdát své tučnosti, jíž se uctívají bohové i lidé, a kymácet se nad stromy?‘ 10 Stromy pak vyzvaly fík: ‚Pojď nad námi kralovat ty!‘ 11 Fík jim však odpověděl: ‚Mám se vzdát své sladkosti a svých výborných plodů a kymácet se nad stromy?‘ 12 Stromy pak vyzvaly vinnou révu: ‚Pojď nad námi kralovat ty!‘ 13 Vinná réva jim však odpověděla: ‚Mám se vzdát svého moštu, který je k radosti bohům i lidem, a kymácet se nad stromy?‘ 14 I vyzvaly všechny stromy trnitý keř: ‚Pojď nad námi kralovat ty!‘ 15 A trnitý keř stromům odpověděl: ‚Jestliže mě doopravdy chcete pomazat za krále nad sebou, pojďte se schoulit do mého stínu! Jestliže však ne, vyšlehne z trnitého keře oheň a pozře i libanónské cedry!‘
– Soudců 9,8–15
Podobenství je úžasný formát, jelikož v jeho postavách můžeme spatřit reálné situace, jevy a lidi. My nežijeme v království, ale v zastupitelské demokracii. V naší realitě tedy jednotlivé stromy představují různé politické preference nás občanů. Jsme pestrá a různorodá společnost. I v podobenství rostou různé stromy nesoucí různé plody. Každý strom vidí svou vládu jinak. Také my občané jsme názorově rozdělení a máme odlišné představy o budoucnosti a podobě naší společnosti. Proto, abychom v našem státě mohli mírumilovně žít, musí pro nás platit stejná pravidla, na kterých se společně domluvíme. Tuto společenskou domluvu za nás zástupně tvoří politické strany, které reprezentují naše představy o uspořádání společnosti a o pravidlech platných pro všechny.
Strany nyní ve volební kampani usilují o náš hlas. Kdybych parafrázoval podobenství: „Pojď volit nás.“ A my, nerozhodní občané, se ptáme: „Máme vám odevzdat svůj hlas, abyste nám vládli?“ A s mávnutím ruky pokračujeme: „Ále, vždyť je to jedno. Oliva, fíkovník nebo vinná réva. Všichni jste stejní.“
Počkat, cože? Tady něco nesedí. Oliva, fíkovník či vinná réva přece nejsou stejné rostliny. Ano, jedná se o rostliny, které dávají užitečné a chutné plody, ale každá z nich je jiná. Každá jinak chutná a hodí se k různým příležitostem. Mohou však stát na jednom stole a dohromady vytvořit zajímavý pokrm. Podobné je to i s politickými stranami. Nelze říct, že všechny jsou stejné a že je jedno, která je u moci. Každá je specifická svým programem, každá se zaměřuje na svá témata a v koalici mohou dát dohromady víceméně funkční politiku pro občany. A ano, i ony mají se stromy jedno společné – občas plodí i špatné, shnilé ovoce. Přece ale kvůli pár shnilým fíkům nepokácíme celý fíkovník, že?
Nezapomínejme navíc, že v podobenství je ještě jedna rostlina. Mezi stromy je i trní. Zakomplexované trní, které není nijak užitečné. Nedává žádné plody. Naopak, chová se jako parazit, který ostatní stromy dusí a bere jim vláhu. Představuje ty spoluobčany, kteří nechtějí do naší společnosti přispět ničím dobrým. Jde jim pouze o to, aby se ostatním vedlo zle. I tito lidé mají mezi politickými stranami své zástupce, kteří už předem hlásají, že v případě jejich vlády se všichni musí schoulit v jejich stínu. Poklonit se a jít stranou, aby nebyli vidět. Běda, pokud tak neučiní – pak z trní vyšlehne plamen a sežehne všechny, kdo se nepodřídí. Mám na mysli všechny ty antisystémové strany, které se jen třesou na to, aby mohly vyhlašovat referenda o vystoupení z NATO a EU, měnit režim, zavírat do vězení politické oponenty a šířit kremelskou propagandu, aby jednou naši zemi mohly odevzdat do rukou krále všech trnitých keřů.
Nechcete, aby nám vládl trnitý keř? Nechcete se choulit v jeho stínu a bát se, že z něj vyšlehne plamen? Prosím, běžte k volbám a volte strom, který dává nějaké plody. Strom, který nejvíce vystihuje vaši představu o tom, jak by to v tom našem českém lese mohlo chodit. Stranu, která je vám svým programem nejbližší. A že je občas nějaký plod shnilý? Ano, to se stává. Žádný strom není dokonalý, což o politických stranách platí dvojnásob. Vyberte plod, jehož pachuť vám vadí nejméně. Odkrojte shnilou část. Kroužkujte. Má to smysl, protože naštěstí jsou trnité keře v naší společnosti v menšině. Čím větší bude voličská účast, tím menší bude jejich procentuální zisk, a do Poslanecké sněmovny se buď nemusí dostat vůbec, nebo bude jejich vliv marginální.
Buď nás, stromů, půjde volit hodně a vybereme si mezi sebou ty, kteří nás budou reprezentovat, nebo nepůjdeme a povládne nám trní. Nedokážu si představit, že bychom toto chtěli. Zvláště když s vládou trnitého keře máme už svou letitou zkušenost – šest let s keřem nacistickým a čtyřicet let s keřem komunistickým.
Milí stromoví spoluobčané, pojďme k volbám.
