Článek
V tomto volném pokračování mého článku: Ukázkově rozmazlené dítě, se chci s vámi podělit o můj názor na to, když mají malé děti v ruce mobil už pomalu v kolébce, a jak se mi daří držet mé zásady „žádný mobil před základkou“, když už dítě mám…
Mému synovi je zrovna 18 měsíců. Roste jako z vody, zuby už má skoro všechny, je rychlej jako střela a jak jsem popisoval v mém posledním článku, umí si prostě prosadit, co chce.
Jako rodič jsem vyloženě selhal (dle mých zásad)
Půjdu rovnou k věci. Výše zmíněná zásada se mi nedaří plnit ani náhodou. Ať se snažím, jak chci, mobily jsou prostě všude kolem nás. Rodiče pořád na drátě kvůli práci (protože prostě né každý kolega respektuje váš volný čas). Venku maminky, tatínkové, prodavačky, řidiči a starší děti na hřišti, mají mobil v ruce neustále a náš syn to prostě vidí.
Za posledních 18 měsíců už jsem se smířil s tím, že po narození dítěte vždy není vše podle plánu. Prostě dokud člověk tu zkušenost s dítětem nemá, tak holt neví, jaké to je. Snažit se utišit ubrečené dítě, které už je přehlceno materiálnem a prostě se nudí je samo o sobě nadlidský výkon. Ještě k tomu po 10 hodinách v práci ze strany otce nebo po 24hodinové směně u dítěte z pohledu matky. Navíc s citelným nevyspáním už několik dní na všech stranách. Nebo prostě na 4hodinové cestě k příbuzným, kdy už dítě sedět nechce a ani občasné pauzy, svačiny, hračky a ani písničky už nestačí. Ten mobil prostě je v tu chvilku nejdostupnější volba. Na chůvu opravdu nemáme, babičky máme daleko (a v práci) a musíme si poradit sami.
Než mě začnete kamenovat v komentářích, rád bych upozornil na to, že ač náš syn už v ruce mobil měl, má to svá pravidla a podmínky, protože moc dobře víme, co takový mobil v naší společnosti a u rodičů způsobuje. Aniž si to vždy uvědomujeme. Pokud máte ještě náladu a chvilku času, pak čtěte dál. :)
3× a dost
Náš syn je naštěstí už ve věku, kdy už docela funguje nějaká domluva, ač ještě plně nerozumí její důležitosti. Samozřejmě zkouší získat mobil několikrát denně, tak mu ho nedáváme, kdykoliv si zamane. Mobil dáváme vždy 3× denně - po snídani, obědě a večeři, a když náš syn chce mobil mimo tyto časy, tak mu připomeneme, že ještě není ten čas.
V tuhle chvilku bylo pro syna velmi důležité, že sami tuto domluvu respektujeme a opravdu mu ten mobil po větších jídlech dáme. Jen díky tomu domluvu akceptuje i on sám. Když už mu to sami dáme mimo tyto časy, tak je to jen v případě nemoci nebo absolutního vyčerpání rodičů nebo při cestách autem, což naštěstí není tak často a vybudovaný návyk nám to příliš nerozhazuje. Ano, občas polevíme, ale zase to má své podmínky. Viz dále.
Žádné „plýtvání časem“
Další z důležitých součástí návyku je také to, co si pouštíme na mobilu. V tuhle chvilku jedeme rytmické písničky od Béby, Štístka a Poupěnku nebo Smejka a Tanculienku. Občas retro Dádu, a ano, sem tam zatrsáme na nějaký Rock, třeba Ať žije pohoda od Terrapie. Holt po vzoru táty.. 😀
Jak můžete vidět, pouštíme pouze písničky, nikoliv dlouhé filmy, pohádky apod. Ty ho jednak nezajímají a alespoň na mobilu netráví hodiny denně. Pak alespoň nebude trávit hodiny u televize ani v dospělosti (snad). Ve výchově rodičů tohle fungovalo taky, proč to nevyužít i v dnešní době.
Poslední, co vidí, není mobil
Další z důležitých součástí našeho přístupu je také to, že když si pustíme mobil za výše uvedených podmínek, tak si pustíme vždy jen omezený počet písniček, a hned potom si jdeme hrát na zahradu, s hračkami nebo číst knížku. Nechceme totiž, aby to poslední, co synovi prošlo v rukama, byl mobil. Zkrátka, aby se v budoucnu nestal „zakončením dne“ právě mobil, protože pak už ho z ruky nepustí možná vůbec.
Je toho více, ale to případně jindy. :) Možná si nyní myslíte, že to kapku přeháníme a řešíme až moc. Možná vás bude zajímat výsledek.
Mobil může být i užitečný
Pomoc při budování správných návyků
Po těch několika výživných měsících jsem docela názor na mobil v ruce dětí změnil. Stejně se tomu nevyhneme. Vzhledem k tomu, že v mobilu už máme (a bohužel musíme mít) skoro vše, ale je fajn, když je to „řízené“, pak se dítě už v tomto věku naučí hodnotě věcí i jasným pravidlům, a ač se to nezdá, mobil nám s tím dosti pomáhá.
- V první řadě se intenzita, kdy náš syn chce mobil, snižuje, protože moc dobře ví, že jídlo má 3x denně a vždy mu pak písničky pustíme.
- Na základě výše uvedených písniček se naučil mnoho zvuků zvířat, první “poloslova” a také umí dle videa tleskat ručičkama, dupat nožičkama, tancovat do rytmu a pozor, dokonce bouchat do věcí do rytmu!
- To, co dělá rád nejvíce, je běhání po venku, hraní si s hlínou, vodou, zahradničení s tatínkem nebo floristika s maminkou. Mobil je až zábava “na druhou”.
- Svůj vztek umí díky domluvě docela slušně umírnit.
- Pomalu ale jistě mobil umí ovládat, takže bude trendy s dalšími dětmi v průběhu jeho socializace.
- Umí volat s babičkou, ale umí si hrát a “bavit” i s dalšími dětmi bez mobilu.
- Ví, že mobil má své místo, a že do zásuvky ho dávají jen rodiče a on na něj nesahá.
- Kromě toho si také buduje cit pro respektování společenských pravidel a hodnoty věcí.
To je jen malý výběr, kde víme zcela jistě, že je to i projev právě mobilu. Nicméně je důležité zmínit, že naše jediná zábava opravdu není jen mobil, a v první řadě děláme vše kromě mobilu a i pro nás je mobil až jednou z dalších možností, když už v ruce nemáme žádné ESO a učíme se novým zvykům a návykům hlavně bez mobilu.
Kromě toho je důležité také zmínit, že tohle jde úspěšně aplikovat, jen když jste na to opravdu dva a oba se aktivně podílíte nejen na výchově, ale i rozvoji dítěte. Samozřejmě vím, že ne každá maminka tuhle možnost má. Stejně jak jsem psal v mém článku Žena v domácnosti a otec živitel.
Jaký máte názor na tohle téma? Podělte se v anketě níže, a pokud máte tipy, jak tohle téma řešíte u vašich dětí, podělte se do komentáře. :)
