Článek
Ze začátku to bylo náročné, protože jsme bydleli v Praze bez auta, takže jsme sem s mou tenkrát těhotnou ženou jezdili vlakem a autobusem, s krosnami a taky se psem. Ne vždy byla cesta pohodlná, vlak byl občas přeplněný a my se třeba ani nedostali k našim místenkám, jindy bylo zase šílené vedro. O víkendu do naší vesnice autobus nejezdí, takže jsme chodili 3 km pěšky lesem z vedlejší vesnice, ale to jsme měli rádi. Cestou jsme vždy našli něco „na posilněnou“, jednou v podobě malin, jindy to byly lesní jahody, borůvky, plané třešně, jablka, ostružiny, občas i velké bedly na večerní smaženici.
Dary lesa
Tady jsme se cítili víc jako doma než v Praze. Ráno jsme pili čaj z čerstvé máty, kterou jsme si zasadili na zahradě, přes den jsme pracovali, užívali si klid a čerstvý šumavský vzduch, pozorovali jsme ptáky na nebi i na krmítku, k večeři jsme grilovali, pozorovali hvězdy. Dělali jsme všechno, co nám ve velkoměstě chybělo. Do Prahy jsme se nevraceli rádi, ale jen z nutnosti.
Bylo potřeba naplánovat, jak budeme žít dál, protože ženě rostlo břicho a v něm náš malý syn. Domluvili jsme se, že v baráčku to dáme postupně vše do kupy. Žil tu před námi starý pán a nároky na život měl o dost nižší než my. Před nastěhováním bylo potřeba zajistit hlavně teplo, čisto a tekoucí vodu. Mezitím jsme zůstali bydlet v Praze, kde chtěla žena v klidu porodit a prvních pár měsíců být s prckem ještě v bytě, protože ve městě je přeci jen vše jednodušší. Všude jsou obchody, doktoři, dovoz jídla až domů, prostě všechno, co novopečená máma, táta a miminko potřebují.
Tak jsme si to krásně naplánovali a osud nám do toho stejně hodil vidle. V Praze nám zvedli nájem. Hned potom zálohy na energie. I přesto byl nedoplatek za energie 8 tisíc a zaplatit se musel podle smlouvy do 5 pracovních dní. A bylo jasné, že hned po narození syna se vše opět zdraží, protože už nebudeme v bytě jen 2, ale 3. Přišlo nám, že zbytečně „vyhazujeme peníze z okna“.
Štvalo nás, že všechno platíme 2×. Nájem v Praze, hypotéku za dům na vesnici. Energie v Praze, energie na vesnici. A do toho to cestování sem a tam, a porod se nezadržitelně blížil.
A tak jsme se rozhodli, že už nebudeme čekat. Během pár DNŮ jsme zorganizovali stěhování, všechno samozřejmě svépomocí, respektive s pomocí rodiny a přátel. A tak se mimochodem poznají praví přátelé a pravá rodina. Pomůžou vám splnit si sen, i když jste se podle nich totálně zbláznili.
Tak jsme se přestěhovali. Porod se neúprosně blížil, a proto jsme začali rychle všechno připravovat a opravovat. Aspoň to nejdůležitější.
Pec nám (skoro) spadla
Budoucí ložnice
Vše se vyklidilo, zbourala se rozpadlá kachlová pec, místo ní se dala krbová kamna a z nich rozvody tepla do celého domu. Zkontrolovala se kvalita vody ze studny, vybalily se důležité věci a začala se chystat ložnice pro miminko a maminku. Aby bylo po porodu, kde bydlet.
První se v ložnici strhla omítka a … žena začala rodit.
