Článek
Postoloprty byly na konci druhé světové války místem, kde se Češi dopustili stejně ohavného masakru, jaké předtím páchali nacisté. V tamních kasárnách příslušníci armády a revolučních gard shromáždili zhruba sedm tisíc Němců z celého okolí, které týrali a nakonec kolem dvou tisíc z nich zavraždili. Pochovali je v hromadných hrobech, které si musely oběti samy vykopat.
Zní skoro jako samozřejmost, že na místě těchto hrůzných událostí dnes bude stát pomník nebo jiná důstojná připomínka toho, co se na místě událo. Tak jako v Lidicích, na Ploštině, na Pankráci nebo na dalších místech, kde pro změnu vraždili nacisté. Na ústředním místě běsnění v Postoloprtech však žádný pomník nenajdeme.
Přes počáteční odpor zastupitelstva se podařilo prosadit jen tabulku na místním hřbitově, a to ještě s velmi alibistickým a neurčitým textem „Všem nevinným obětem postoloprtských událostí z května a června 1945“. Z původního návrhu radnice odstranila informaci o německé národnosti obětí a také označení masakr. Další dvě pamětní desky vznikly ze soukromé iniciativy přímo na místě poprav.
Památník masakru v Postoloprtech
Bytový byznys místo piety
Místo odpovídajícího památníku na místě kasáren začala výstavba bytů, kterou financuje firma majitelky pozemku a zároveň místní zastupitelky Hany Elsnicové. Ta si navíc už dříve podle zjištění redaktorů portálu Euro.cz jakoukoli připomínku událostí z roku 1945 na svém pozemku nepřála. Podle jejích slov si kasárna nezasloužily pozornost.
Kasárna si však pozornost rozhodně zaslouží. Šlo o stěžejní místo událostí, při kterých bylo zavražděno nejvíce lidí mezi koncem druhé světové války a masakrem ve Srebrenici. Pozornost se Elsnicové spíše nehodila pro její podnikatelské plány. Asi málokdo by totiž chtěl před domem připomínku toho, že bydlí na místě masakrů. Výstavba bytů na takovém místě je ale také neuctivá a amorální. A pokud má někdo přeci jen žaludek monetizovat místo masakru, je s podivem, že něco takového povolí stavební úřad. Zajímalo by mě, jestli by komerční výstavbu úřady povolily například i v Lidicích.
Kasárna v Postoloprtech, na jejichž místě má vyrůst bytová zástavba
Celá věc zní naprosto neuvěřitelně také v kontextu koncentračního tábora v Letech. Český stát tam za 450 milionů korun vykoupil od soukromého majitele vepřín a na jeho místě nechal postavit památník s pamětní síní. To je rozhodně správný postup. Mám za to, že zavraždění Němci z Postoloprt by si zasloužili stejný přístup a vybudování pietního místa. Proč se ho nejen nedočkali, ale na místě místo toho rostou byty, je s podivem.
Opravdu někdo chce bydlet na místě vraždění?
Když s výstavbou na místě masakrů nemá problém majitelka ani úřady, je potřeba, aby se o postoloprtském poválečném dění dozvěděli alespoň potenciální zájemci o koupi bytů. I když podle investorky nového bydlení místo masakrů nestojí za pozornost, někdo jiný by nemusel mít klidné spaní na místě koncentračního tábora, kde byli lidé vražděni, mučeni a ženy znásilňovány. Myslím, že zájemci o novostavby si zaslouží znát tento historický kontext místa, kde mají bydlet.
