Článek
Co byl Marshallův plán
Marshallův plán se oficiálně jmenoval Plán evropské obnovy a jeho vzniku předcházela tzv. Trumanova doktrína zadržování komunismu. Američtí kongresmani ho přijali 3. dubna 1948, ale poprvé se o něm jeho iniciátor generál George Catlett Marshall zmínil již 5. června 1947 v projevu na Harvardově univerzitě. Marshall byl armádní generál se zkušenostmi z vedení bojů v Evropě a v Tichomoří. V době vzniku plánu pracoval jako ministr zahraničí USA a později byl také ministrem obrany.
George C. Marshall se zpětně ukazuje jako vizionář, který přesně vystihl blížící se komunistickou hrozbu
Komunismus přicházel vždy s bídou
Velmi stručně řečeno, Marshall si uvědomoval, že bez pomoci USA a Kanady se Evropa z válečných škod nemá šanci vzpamatovat, ale že zároveň není možné posílat jen peníze, potraviny a další pomoc bez toho, aby existoval nějaký jasný plán obnovy. Obával se také, že bída by mohla být úrodnou půdou pro další šíření komunistických myšlenek. Podstatou plánu byla většinově pomoc ve formě dodávek zboží, z menší části i financí, dále spolupráce měnová a při odstraňování obchodních překážek, včetně pobídek pro zvýhodní vzájemné spolupráce západních zemí, včetně Západního Německa.
Marshall při představování plánu v kongresu řekl: „Tento plán bude stát naši zemi miliardy dolarů. Zatíží amerického daňového poplatníka. Vyžádá si oběti dnes, abychom se mohli zítra těšit z bezpečnosti a míru.“ Pomoc v celkové hodnotě 13 miliard dolarů, což by dnes odpovídalo více než 170 miliardám USD, byla mezi jednotlivé země rozdělována zhruba podle počtu obyvatel.
Pomoc ze strany USA byla obrovská. Do Evropských přístavů proudily stovky tun materiálu a zboží.
Sověti po válce nedokázali pomoci
Marshallův plán se objevil právě v době, kdy se i v Československu začaly projevovat vážné těžkosti v hospodářství. SSSR ale nebyl schopný poskytnout podstatné prostředky na ekonomický rozběh, a to finanční ani materiální. Sověti nedokázali pomoci v dodávkách některých surovin do ČSR – například bavlny a nafty. Ukazovala se také nevhodnost sovětských surovin pro československou produkci, původně zásobovanou surovinami vyšší kvality ze Západu.
Přijetí Marshallova plánu v Československu zarazili až Sověti
První reakce na Marshallův plán byly z československé strany kladné, a to nejen od ministra zahraničí Jana Masaryka, ale také od předsedy vlády Klementa Gottwalda a prezidenta Edvarda Beneše. Jan Masaryk výsledky jednání československé delegace v Moskvě okomentoval následovně: „Odjížděl jsem jako československý ministr, ale vrátil jsem se jako Stalinův pohůnek.“
Marshallův plán na západě Evropy postavil průmysl na nohy. Na snímku jsou znovuobnovené železárny v Sársku.
Účast Československa na Marshallově plánu Stalin jednoduše zakázal. Nechtěl přijít nejen o jeden ze svých satelitů, ale také o důležitou surovinu. A tou byl uran. Právě kvůli němu se na Československo speciálně zaměřil. Uran byl totiž v té době klíčovou surovinou. Ten pak těžili političtí vězni a po vlacích mizel v nenasytném Sovětském svazu za směšnou cenu. To byla hospodářská „pomoc“ podle komunistů.
Z ekonomického výsluní do bídy
Podle anglického historika Tonyho Judta znamenalo odmítnutí Marshallova plánu pro Československo „politickou a ekonomickou katastrofu“. Nenašel se nikdo, kdo by se Stalinovu diktátu postavil, cesta k desítkám let socialistického hospodářství byla definitivně připravena.
Mapa států, které Marshallův plán přijaly. Modré sloupce ukazují relativní míru celkové obdržené pomoci.
Co následovalo, víme všichni. Rozkradení a zdevastování soukromého majetku, personální politika založená nikoli na schopnostech a vzdělání, ale členství v komunistické straně a loajalitě. Místo toho, aby se Československo vrátilo na svou předválečnou pozici jedné z nejrozvinutějších zemí světa, přišla desetiletí, kdy pořád něco nebylo, něco bylo jen na příděl a něco vůbec. Desetiletí komunistického ráje, který byl pro jistotu zadrátován, aby z něj náhodou někdo neutekl do míst, kde Američané pomáhat směli. Z některých důsledků odmítnutí Marshallova plánu jsme se nevzpamatovali dodnes. Stačí se podívat za naše západní hranice.
Zdroje:
