Článek
V hokejovém Kladně bylo v posledních dnech velmi dusno. Nově příchozí brankář Július Hudáček v týmu Rytířů vydržel jen dva dny. Fanoušci i široká veřejnost se totiž odmítli smířit s faktem, že slovenskému gólmanovi nedělalo problém působit v době války na Ukrajině v soutěži KHL, kterou Rusko využívá jako nástroj své propagandy.
Nyní se sám Hudáček k celé situaci v Kladně vyjádřil otevřeným dopisem. A problém ohledně svého působení v propagandistické KHL rozhodně nevidí. Naopak vyhrožuje některým kritikům žalobami, svůj osud přirovnal k vyhazovům z práce v období totality a odkazuje se na Listinu základních práv a svobod. Z listu jde tedy vyčíst mnohé, avšak ani náznak lítosti nebo uznání chyby.
Celé znění Hudáčkova vyjádření:
Otvorený list V súvislosti s udalosťami posledných dní a negatívnou mediálnou kampaňou, ktorá je proti mne vedena,...
Posted by Július Hudáček on Wednesday, January 10, 2024
Já nic, já muzikant
To nejvýraznější, co z Hudáčkova dopisu působí je, že absolutně nepochopil důvod negativního pohledu veřejnosti na jeho štaci v KHL. V první řadě se ohání tím, že byl přeci vždy proti válce na Ukrajině a nikdy žádným vyjádřením ani gestem nevyjádřil podporu ruské agresi. Jenže to mu ani nikdo nevyčítal. Problémové je totiž i jeho pasivní působení v lize, která se stala maskotem ruské válečné propagandy. Vůbec mu nepřijde problematické, že hrál proti týmům, které si oblékaly maskáčové dresy se symbolem Z nebo že dělal kotrmelce pod obrazovkami, na kterých běžely záběry popularizující válku. A tak jako válku nikdy přímo nepodpořil, tak ji také nikdy v Rusku otevřeně neodsoudil.
V Rusku totiž dle svých slov žil kvalitní a normální osobní život. Už to dokazuje, že žaludek má vskutku silný. Já bych asi žít normální život ve státě, který vede agresivní válku proti sousední zemi a neštítí se úmyslně zabíjet její civilisty nedokázal. Na svou obhajobu rovněž původem slovenský hokejista dodává, že v KHL přeci působí i jiný hráči ze Západu. Tím pádem je asi vše v pořádku… Jenže to, že se najde více jedinců s hroší kůží, kteří neváhají Putinovi dělat užitečné idioty ještě neznamená, že je jejich jednání v pořádku. Většina zahraničních hráčů navíc po ruské invazi na Ukrajinu z KHL odešla.
A aby toho nebylo málo, Július Hudáček nás nezapomněl poučit ani ze zeměpisu, a to tím, že hrál přeci za klub Barys Astana, který sídlí v hlavním městě Kazachstánu. To ale neznamená vůbec nic, protože většina ostatních týmů, proti kterým hrával, je z Ruska. Kdyby se rozhodl hrát v Kazachstánu lokální ligu, nikdo by teď nevznesl ani jedno kritické slůvko.
Nakonec se známý gólman rozohnil se slovy o toxických fanaticích, což mířilo na kritiky z řad hokejových expertů Koreise a Radosu. Hodlá se i právně bránit. V tom ho údajně přesvědčila jeho dcera, která přišla s pláčem domů. Kéž by mohly domů s pláčem přiběhnout i některé z ukrajinských dětí, které zemřely v troskách domů rozbombardovaných ruskou armádou… Tyto obrazy zřejmě na obrazovkách v hokejových halách KHL nepouštěli. A také slovní obrat, že slova mnohdy raní více než fyzické násilí, působí v kontextu této kauzy poněkud nevhodně. Hudáček zřejmě stále žije v ruské realitě, že speciální operace jde podle plánu.
Ve svém jednání nevidí sebemenší problém
Pokud bych měl dopis charakterizovat jedním slovem, bezesporu to je drzost. Byl ochotný pro pár rublů a vlastní spokojenost přispívat propagandě teroristického státu, ale teď se tváří jako disident a nešetří sebelítostí. Místo přiznání chyby a omluvy jen útočí na své kritiky. Nic z negativních aspektů svého jednání stále nechápe a očividně se nad tím ani nezamýšlel. To hlavní, co mu od začátku lidé kladou za vinu totiž není přímá podpora Ruska ve válce, ale fakt, že ze sebe nechal udělat jedno z koleček v soukolí propagandistického politického nástroje, který užitečně slouží podpoře agresivní války pod rouškou hokeje.
