Článek
Buněčná šroubovice plná zdánlivě záhadných kódů – tak si většina z nás představuje DNA. Mikrobioložka Martina Burianová v podcastu EasyCast s moderátorem Jakubem „Koťákem“ Kotkem odkrývá, že genetická informace není jen kulisa sci-fi filmů typu Jurský park, ale každodenní realita, kterou můžeme ovlivňovat. „Naše DNA sdílíme třeba i s banánem, sedmdesát procent genů je shodných. Rozdíly se ale ukážou právě v tom, jak s kódem umíme pracovat,“ vysvětluje vědkyně.
Zatímco základní sekvenci DNA si s sebou neseme celý život, existuje tzv. epigenetika, jež reaguje na vnější faktory. Kouření, stres nebo třeba extrémní podmínky v koncentračních táborech se dokážou podepsat na genetických „přepínačích“ a měnit naši náchylnost k onemocněním. „Je dokázáno, že traumatická zkušenost se přenáší i na další generaci. Když matka v těhotenství žije pod silným tlakem, mohou její děti mít vyšší riziko psychických problémů,“ zdůrazňuje Burianová.
Důležitou roli hrají i běžnější věci jako jídelníček či pohyb. Podle Burianové není problém pouze v genech samotných, ale i v tom, jak „spouštíme“ jejich účinky. „Dáte si DNA test a zjistíte, že máte predispozici k vysokému cholesterolu. Ani to však nemusí znamenat katastrofu, pokud přizpůsobíte stravu a pohyb. Přehled kvalitních tuků, omezování cukrů nebo vhodný počet tréninků týdně už dokážou hodně změnit,“ podotýká.
DNA testy lze podle ní vnímat jako investici do zdraví. Jen je třeba dát pozor na kvalitu a metodiku, s jakou laboratoře vzorky analyzují. „Dnes to jde často i na dálku: odeberete si sliny, pošlete, a firma vám v online aplikaci zobrazí výsledky. Pohlídejte si však, aby byla kontrola kvality odběru dostatečná. Jen tak můžete mít jistotu, že se na doporučení z testu vyplatí spolehnout,“ doporučuje.
Mikrobiom jako druhý mozek
Naše tělo je však složitější než pouhé geny. Jak zdůrazňuje host EasyCastu, více než polovinu buněk v lidském organismu tvoří bakterie, houby a další mikroorganismy. Ty obývají především trávicí trakt a společně vytvářejí tzv. mikrobiom. „I ten je nepřímo zapsaný v našich genech, které ovlivňují, jak se mikrobiom vyvine. Následně ale vzniká obousměrné propojení. Mozek ovlivňuje stav střev a naopak. Deprese či úzkosti mohou pramenit ze špatného stavu mikrobioty,“ varuje Burianová.
Dodává, že podíl na tom má i výživa – některé druhy bakterií se živí převážně cukrem, jiné zase prospívají, když tělu dodáváme vlákninu či fermentované potraviny. Experimentování s jídelníčkem se tak může vyplatit hlavně těm, kdo pociťují problémy se zažíváním nebo náladou. „Ukazuje se třeba, že k rozvoji Alzheimerovy choroby může přispívat narušený střevní mikrobiom. Dřív se to ani náznakem neřešilo, dnes už víme, že hlava a střeva jsou propojené opravdu úzce,“ zdůrazňuje.
Testování genů a navazující znalost našeho mikrobiomu proto vidí jako účinnou cestu k lepšímu porozumění těla. „Není to jen o tom, kolik kilometrů uběhnete nebo jestli si dáte mrkev místo sušenky. Když zjistíte, že máte vyšší riziko histaminové intolerance nebo jistou náchylnost k celiakii, můžete se vyhnout řadě let omylů. Podchytit problém včas je klíčové,“ říká Burianová.
Zatímco se vědci dál snaží rozplést složitou šroubovici DNA, laikům dnes stačí jedna sada pro domácí odběr. I když špatné návyky člověk „vytesané“ do genů jen tak nepřepíše, leccos lze zmírnit nebo odsunout. „Důležité je nebát se a zajímat se. Vyhnete se uličce pokusů a omylů, která může stát zbytečně moc energie. Bakterie ve střevě navíc nepočkají, až se jednou rozhoupe naše vůle – reagují na každodenní signály. Mít informace znamená mít kontrolu,“ uzavírá mikrobioložka, která sama považuje DNA testy za první krok, jak žít ve větším souladu s vlastním tělem i budoucím zdravím.
Celý rozhovor s Martinou Burianovou najdete na YouTube kanálu Jakuba „Koťáka“ Kotka nebo v audioverzi na Spotify či dalších podcastových platformách. V bonusovém pokračování na HeroHero mluví autorka o vlivu spánku, cirkadiánním rytmu nebo o tom, jak se náš organismus vyrovnává se změnami prostředí. Kdo má rád vědu a chce lépe porozumět tajemství genů, neměl by chybět.
