Článek
Pesticidy jsou chemické postřiky proti škůdcům, plevelům a dalším nežádoucím organismům. Používají je farmáři pro ochranu plodin, často ale na úkor jejich kvality. Vlastně nejen jich samotných – negativně ovlivňují kvalitu spodních vod a samozřejmě i půdy. Bohužel se dotýkají i živočichů kolem.
Nejčastěji se používají insekticidy na hubení hmyzu a herbicidy na hubení plevelů a jiných nežádoucích rostlin. Na velkých polích se bohužel používají syntetické – uměle vytvořené.
Při deštích se splavují do potoků a řek, které používají k závlaze stromy a rostliny. Potoky a řeky jsou často domovy mnoha obojživelníků. Vodu ale potřebují i další živočichové, jako ptáci a zvěř, kteří si ji nijak nečistí jako my v čističkách.
Pesticidy navíc prosakují do spodních vod, takže nám studna na zahradě neudělá o moc větší službu než kohoutková voda s chlorem.
Žlutý zabiják?
Brukev řepka olejka je sama o sobě pro zvěř jedovatá, především srnkám a jelenům nedělá dobře. Nebezpečná může být i potažmo pro řidiče. Přiotrávená zvěř bývá otupělá a zmatená, a tak často ztrácí přirozený respekt z provozu. Proto s jarním počasím přibývá střetů zvěře s auty.
Ve větším množství mohou na řepku hynout spousty živočichů. Každoročně jsou i takové případy bohužel evidovány. Proč se vlastně srnky a jeleni pasou na této žlutě kvetoucí rostlině? Protože roste oproti jiným rostlinám a plodinám rychle hned zjara. Pro vyhladovělou zvěř po dlouhých zimních měsících bez čerstvé zeleně se tak jeví jako ideální jarní krmení. A v tom je ten problém – pouze se tak jeví.
Každoročně také dochází k uhynutí mnoha včel. Přilétávají s chutí na květy chemicky ošetřené řepky olejky. Tam si naberou „infikovaný“ pyl, jehož důsledkem později hynou. Chemickými postřiky si je tedy zabíjíme sami, navzdory naší potřebě jejich medu.
Samotný pyl je pro ně skvělou pastvou, škodí jim ale chemické ošetření, které bývá časté a má dlouhé působení na rostlině a v jejím okolí. Řepka olejka je poměrně náchylná na různé choroby a škůdce.
V létě 2018 se její rozloha rovnala Zlínskému kraji. Ekologické centrum Most pro Krušnohoří v tiskové zprávě ze srpna 2023 s odkazem na Český statistický úřad uvádí, že se brukev řepka olejka pěstuje ze 16 % pěstovaných plodin.
Proč ji vlastně pěstujeme?
Takovou otázku jsem si kladl také. Tady je seznam nejčastějšího využití:
- Jedlý rostlinný olej, který právě z řepky olejky patří mezi nejkvalitnější a nejprodávanější.
- Tvoří kvalitní šrot s obsahem bílkovin pro hospodářská zvířata.
- Výroba bionafty jako obnovitelné palivo.
- Medonosná plodina – výborná pastva pro včely.
- Chrání půdu před erozí a vysušením.
- Zlepšuje půdní podmínky pro další pěstované plodiny – v osevním postupu má výbornou předplodinovou hodnotu – pšenice pěstovaná po řepce mívá o 8–10 % vyšší výnosy než pšenice pěstovaná po pšenici.
Otázka do placu: Opravdu nám za to stojí ty nekonečně žluté lány?
Pesticidy, nebo příroda
Začínáme si uvědomovat, jaký environmentální problém způsobuje používání pesticidů. Začíná se zavádět řada kroků k dosažení podpory životního prostředí. Třeba Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti má do roku 2030 za cíl omezit používání chemických pesticidů o polovinu.
V zemědělství totiž způsobují pokles počtu hmyzožravých ptáků a polních ptáků, dále také křečků, syslů a – z řad obojživelníků – třeba žab. Negativně tedy působí na všechny živočichy kolem polí.
Některé plodiny či rostliny se proti hmyzu chrání samy. Rostliny jako čaj, pepř nebo papričky přirozeně produkují chemické látky.
V případě čaje jde o látku tein, černý pepř produkuje piperin a pálivé chilli papričky kapsaicin. Právě tyto látky stojí za vůněmi a chutěmi, které naopak my vyhledáváme. Některé, jako třeba levandule, používáme sami pro ochranu před hmyzem.
Alternativní ochranou může být neemový olej ze stromů neem, který odpuzuje škůdce a nepůsobí negativně na vodu, včely ani další živočichy. V zahraničí se také používají dravci k lovení drobných škůdců.
Zdroje:
