Zimní ráj v Krkonoších: Od sáňkování po příběh Hanče a Vrbaty

Příchod jara nám oznamují nejen ptáci za okny, kteří začínají po zimě opět melodicky zpívat, také jisté tradice jako třeba masopust. A také to, že tady v nížinách, už nepřipadává sníh. Ne že by v lednu byla nějaká velká sněhová nadílka, ale zkrátka teploty se na teploměrech zastavují dál a dál od nuly. A směrem nahoru, samozřejmě. Na horách se otepluje také, ale není to zatím tak citelné. Tak jsem pro vás vybral pár tipů na zimní sportovní vyžití v Krkonoších, které souhrnně najdete na oficiálních stránkách Krkonoš. A je jen na vás, zda některý z nich uskutečníte ještě teď, nebo v průběhu dalších zimních období.

Nejoblíbenějším je dle webu Region Krkonoše výstup na Sněžku. Obzvlášť v zimních měsících je třeba dát pozor nejen na potřebné vybavení, ale i na to, zda jsme připraveni na situace, které mohou během našeho výletu nastat. A to od náhlých změn počasí, které jsou tu velmi běžné po nutnost zavolat Horskou službu. Ať už z důvodu dezorientace kvůli husté mlze nebo pro pomoc zraněnému. Pomoc můžete přivolat buď prostřednictvím aplikace Záchranka, nebo telefonním číslem +420 1210. Tam vám také poskytnou aktuální informace o lavinách a počasí, není to tedy linka SOS. Důležité je mít kromě dostatku teplého oblečení, zásob jídla a pití také dostatečně nabitý mobil, který se v zimě vybíjí mnohem rychleji.

Desatero zásad bezpečného chování při pohybu v horském terénu, vše ohledně možných nebezpečí a rad pro zájemce o horské túry najdete jednotně na Seznam Médiu v článku Veroniky Kykalové Podcenění příprav a sil může na horách skončit fatálně, kde jsou i slova mluvčího Horské služby ČR Marka Fryše.

Vydat se můžete na samotnou Sněžku – dle webu Krkonoše královnu českých hor. Obvyklejší a jednodušší cesta začíná v Peci pod Sněžkou. Vede přes Růžovou horu, odkud se můžete svézt kabinkovou lanovku až na vrchol, avšak v závislosti na počasí. Samozřejmě lanovka není povinná, můžete si cestu dlouhou 6,5 km vyšlápnout od spodu až nahoru pěšky a cestu si užít intenzivním kocháním. Alternativní cesta vede přes Obří důl, což je obrovské údolí mezi Pecí pod Sněžkou a úpatím Sněžky. Jak uvádí web Region Krkonoše, dříve se tu dolovaly různé barevné rudy. Asi všechny trasy dají zabrat spíš proměnlivostí a horskou strukturou terénu než jejich délkou. Je třeba počítat s časem navíc oproti chůzi po běžných lesích.

Běžkování po hřebenech Krkonoš. Kdo by to nechtěl? A pokud vás zajímá historie a rádi navštěvujete historická místa, běžkování v Krkonoších se vám jistě zalíbí.

Skupina závodníků, která vyjela na VIII. ročník o Velikonočním pondělí na závodní trať dlouhou 50 km v 8 °C, modrou oblohou a sluncem v zádech, nedojela bohužel celá. Pořadateli byl závod po náhlé změně počasí zrušen, avšak jeden závodník i přes hustě hustou mlhu pokračoval dál. Byl jím zkušený lyžař Bohumil Hanč, který po vítězství ve II. ročníku mezinárodního mistrovského závodu mohl používat titul Mistr lyžař. Během nečekané a nebezpečné vánice přežil o něco déle díky pomoci svých přátel. Václav Vrbata, kterého znal už z vojny, mu poskytl kabát, když se rozhodl, že dál už pokračovat nebude. Emerich Rath, který ve II. ročníku skončil druhý – za Bohumilem Hančem, se později s dalšími účastníky závodu ze startoviště – Labské boudy – vydali Hanče hledat. Během silného sněžení a velmi husté mlhy. Rath svého „soupeře“ našel. Vykazoval ještě známky života, a tak ho Rath odnesl o něco blíž Labské boudě. Nakonec byl vyčerpaný i on sám. Nechal tedy svého vysíleného přítele u tyče poblíž a pádil mu pro pomoc do Labské boudy. Když se k Bohumilu Hančovi vrátili, už nežil. O něco později našli také tělo Václava Vrbaty na dnes známém, po něm pojmenovaném Vrbatově návrší.

Zdroje: https://cs.wikipedia.org/wiki/Bohumil_Hanč, https://www.krkonose.eu/po-stopach-hance-vrbaty

Vydat se můžete po celé Krkonošské magistrále od Žačléře po Harrachov, kde ujedete 71 km. Samozřejmě si cestu můžete rozdělit na více částí, jak doporučuje a uvádí web Krkonoše, rozdělení na východní a západní část. Tzn. ze Žacléře do Špindlerova Mlýna (44 km), následně ze Špindlu do Harrachova (26 km). Trasa je značena červenou značkou.

Zvolit si můžete také alternativní trasu - část původního závodního okruhu, která je téměř součástí Krkonošské magistrály. V délce 24 km vede z Medvědína „zpět“ do Špindlerova Mlýna. Cestou projedete okolo mohyly Hanče a Vrbaty nebo třeba kolem Labské boudy, která ale není původní. Onen slavný závod měřil 50 km, ale zaprvé – museli objet okruhy dva (byly trochu odlišné), zadruhé – dnes není možné projet přesnou závodní trasu, protože některé části se staly chráněnými oblastmi.

Ať už se vydáte jakoukoli cestou na běžkách po horských hřebenech, dejte pozor na proměnlivost počasí a užijte si krásu zasněžených českých hor.

Zdroje: https://www.krkonose.eu/krkonosska-magistrala, https://www.krkonose.eu/po-stopach-hance-vrbaty

Nabízí se nám pochopitelně víc možností, kde sáňkovat. Jednou z nich je sáňkování tam, kde se vám zlíbí. Pokud samozřejmě nenarušujete chráněná území!

Když už si budete užívat sáňkování na cestách k tomu určených, určitě si musíte dávat pozor na to, v jakém stavu cesty jsou. Některé mohou být uzavřeny z důvodu malého množství sněhu, jindy kvůli velkému množství. Aktuální informace o provozu sáňkařských cest na webu Krkonoš. A proč sáňkování z vysoka?

Stoletou tradici má sáňkování na Černohorské sáňkařské cestě, která dříve nesla jméno Zvonková.

Trasa začíná u horní stanice kabinkové lanovky na Černé hoře, odkud se na saních vydáte 4 km dlouhou trasou, která s celkovým převýšením 560 m nabídne mnoho nádherných výhledů. Po značené cestě dojedete zpět do Janských Lázní, kde podjedete silnici vlevo od mostu a nejedete tedy přes most, který slouží lyžařům. Tak se dostanete zpět k dolní stanici kabinkové lanovky.

Cesta bývá otevřena mezi 9 a 16 hodinou. Aktuální provoz najdete na webových stránkách SkiResortu ČERNÁ HORA - PEC, odkud jsem veškeré informace k sáňkování na Černé hoře čerpal. Doporučuji si tam projít také pravidla sáňkařské cesty nebo její historii.