Článek
Stáří vozového parku, příjmy obyvatel a Maslowova hierarchie lidských potřeb
Hierarchie lidských potřeb
O tzv. Maslowově hierarchii lidských potřeb a její možné souvislosti s vývojem v oblasti osobních elektromobilů jsem se před časem zmiňoval v samostatné úvaze o budoucnosti elektromobility.
Jen pro připomenutí: Abraham Maslow byl americký psycholog žijící v minulém století a je všeobecně známý právě onou hierarchií či pyramidou lidských potřeb. V ní vymezil a seřadil lidské potřeby od základních, fyziologických a společenských, až po ty vrcholové, jako je potřeba uznání a seberealizace.
Pokud tedy automobil představuje prostředek k tomu, abychom mohli nakoupit jídlo, dostat se do práce a vidět se s příbuznými a přáteli, bude nám jedno, jaký bude. Důležité je, že jezdí.
Elektromobily jsou stále o poznání dražší než odpovídající „spalovací“ auta. Jsou tak spíše záležitostí těch, kdo mají dostatek prostředků, aby jim sloužil k uspokojení potřeby uznání a potřeby seberealizace. Jinak řečeno, na dobrý pocit z přispění k záchraně naší planety v podobě nákupu a užívání ekologicky a klimaticky šetrných elektromobilů, jakožto „vyšší“ potřebu, dosáhnou stále jen někteří.
Stáří vozidel a příjmy obyvatel
Tuto moji obecnou domněnku, zdá se, podporují i některé související statistiky.
Podle Ročenky dopravy ČR 2023 (novější zatím není) je dnes téměř 64 % registrovaných vozů v ČR starší než 10 let.
Setřídíme-li si české domácnosti podle čistých měsíčních příjmů na jednoho člena (podle ČSÚ), dojdeme k zajímavě podobným číslům:
Zhruba 48 % domácností má měsíčně na hlavu ne více než 20 tisíc korun čistého, zhruba 80 % pak ne více než 30 tisíc korun. Pokud bychom to jednoduchou matematikou vzali „kdesi uprostřed“, pak jsme na 64 %. Tedy můžeme – samozřejmě s velkým zjednodušením – říci, že nějakých čtyřiašedesát procent domácností má příjmy ne vyšší, než kdesi mezi 20 a 30 tisíci korun čistého na osobu měsíčně. Je to zajímavé – stejné číslo, jako u těch starých aut.
Jakoby nám tu někdo chtěl naznačit, že nižší a střední příjmové kategorie domácností, jichž je v Česku většina, volí raději starší auto, hlavně že jezdí. Tedy, že mnohdy vysmívané stáří českého vozového parku má co do činění s příjmy obyvatel a s účelem, pro nějž jim auto slouží.
Drobná vsuvka: Statistiky nám zpravidla říkají co, ale málokdy říkají proč. Nemám v ruce jasné důkazy o příčinách a důsledcích mezi těmito čísly. Ostatně, můj vztah k číslům je spíše manažerský, než technický nebo účetnický, čímž se omlouvám všem, kdo mají smysl pro detail. Ale jak řečeno v úvodu, na náhodu je to celé až moc náhodné.
A to není všechno. Z běžné zkušenosti asi tušíme, že toto celorepublikové číslo se bude o poznání lišit podle regionů, respektive krajů. Nakolik mohu věřit výsledkům průzkumů, které před časem prezentovala Československá obchodní banka, rozdíl mezi nejstaršími vozy podle jednotlivých krajů je až 11 let. Dá se tedy očekávat, že zájem o obecně dražší elektromobily se bude lišit také podle „chudších“ a „bohatších“ krajů.
Ceny elektromobilů a jejich protějšků s konvenčním pohonem
Existuje taková zjevená pravda, na niž při své práci občas narážím: Ceny elektromobilů postupně klesají a budou klesat, protože klesají ceny baterií. Jak už to ale se zjevenými pravdami bývá, není to ve skutečnosti tak jednoduché.
Analýzy Mezinárodní energetické agentury (IEA) ukazují, že se trendy v cenách baterií a elektromobilů mohou poměrně výrazně lišit podle zemí a kategorií elektromobilů. V některých případech ceny baterií i aut klesají, někde naopak rostou, jinde stagnují a ještě jinde se úplně jinak vyvíjejí ceny aut a ceny baterií. Jen málokdy přitom křivka cen vozidel jasně kopíruje křivku cen baterií.
Podobné je to s cenami elektromobilů oproti odpovídajícím „spalovacím“ autům. V Německu se kupříkladu (podle již zmíněné IEA) pohybovaly v roce 2022 ceny elektromobilů cca 10–50 % nad cenami srovnatelných „spalovacích“ automobilů. Nejvýraznější rozdíl přitom byl u malých elektromobilů.
Ohledně domácího trhu jsem si provedl orientační průzkum „pultových“ cen elektromobilů a jejich „spalovacích“ protějšků v nabídce letošních modelů Škoda, VW, Hyundai, BMW a KIA. Když to shrnu:
Ceny elektromobilů u těchto výrobců se podle toho pohybují cca 40–65 % nad cenami srovnatelných „spalovacích“ aut. Některé automobilky už ale přestaly nabízet elektromobily v kategorii nejmenších vozů, tam zůstávají pouze konvenční pohony. Pokud bychom pak měli porovnat ceny mezi nejlevnějšími nabízenými elektromobily a nejlevnějšími nabízenými „spalovacími“ automobily daného výrobce, pak nejlevnější elektromobil je o cca 40–180 % dražší než nejlevnější „spalovací“ auto.
Tato čísla docela zapadají do celkového trendu, kdy se automobilky s elektromobily soustřeďují na větší vozidla pro zákazníky s vyššími příjmy, ať už firemní nebo individuální. Leč nic na světě není nevyčerpatelné, ani tento tržní segment ne.
Celou situaci nám navíc může zamíchat trh s ojetými elektromobily. Ten je ale u nás v takových začátcích, že si netroufám ani tušit, natož předvídat.
Co z toho plyne
Pro mne z těchto nepřesných výpočtů vyplývá jeden důležitý závěr: Pozor na všechna všeobecná tvrzení a „zjevené pravdy“, zvláště při výhledech elektromobility do budoucna. To, co takříkajíc v globále snad platí, nemusí platit v daném konkrétním případě.
Jak praví klasik, zde ředitel čarodějnické školy v Harry Potterovi: „Důsledky našich činů jsou vždy tak komplikované, tak rozmanité, že předvídání budoucnosti je opravdu velmi obtížná práce.“
Což, uznáte, je autorita, s níž je těžko polemizovat.
Poznámky
1. Údaje zde uváděné vycházejí z mé prezentace na konferenci Chytrá elektrická doprava v praxi. Zpráva z konference spolu s prezentacemi ke stažení je volně k dispozici zde: https://www.smartcityvpraxi.cz/konference54_Zprava_Chytra_elektricka_doprava_v_praxi_AMPER2025.phpZde čtenář najde i odkazy na použité informační zdroje.
2. Tento článek je blog, nikoli zevrubná analýza. Případným zájemcům rádi pošleme nabídku.
