Článek
Veřejná televize a já
Televizi (veřejnou i komerční) už dlouhá léta nesleduji. Může za to můj velmi slabý zrak a také životní styl. Přesto mám s veřejnoprávní televizí pár pozoruhodných zážitků.
Tak někdy před čtvrt stoletím jsem byl přes víkend na návštěvě u svého britského kolegy. Ten den se zrovna tehdejšímu premiérovi Blairovi narodil potomek, v pořadí čtvrtý. Když se narodí miminko, je to radostná událost, ovšem informací kolem toho moc není. Jmenuje se, měří, váží, všichni zdrávi, zaplaťpánbůh. Jenže tohle bylo miminko premiérské. Ve veřejnoprávní BBC se tak celý den střídaly výsledky zápasů v kriketu se sáhodlouhými televizními diskusemi rozebírajícími, co narození toho miminka znamená pro Británii jakož i pro zbytek naší planety. Ten čas a techniku kdosi platil, že.
Sám jsem podvakrát besedoval s moderátorkou na ČT 24, k elektromobilitě a k autonomní dopravě. Bylo to pokaždé moc příjemné posezení. Moderátorka byla dobře připravená a mě docela bavilo stavět jednoduchými technickými a ekonomickými postřehy na pevnou zem zdánlivé senzace. Jen si nejsem jist, kdo ty rozhovory vlastně sledoval. Odehrávaly se přes den, před polednem a po poledni. Zdá se mi, že ti, co mají co do činění s dopravní technikou a ekonomikou, mají tou dobou obvykle jiné starosti než se dívat na televizi. A ti, co se přes poledne dívají na televizi, budou mít, hádám, trochu jiné zájmy a zaměření. Jistý si vlastně mohu být jen manželkou a studiovým technikem, kteří nás prý zaujatě sledovali. I zde to celé kdosi platil.
Veřejná televize, a televize vůbec, je tedy pro mne cosi velmi neosobního. Proto teď, čistě pro zábavu, přejdu k onomu argumentu: Platit něco, co člověk nevyužívá, je základem demokracie – jen si vezměte veřejnou dopravu. Tak se tu na ni podívejme blíže.
Jak tedy v kostce funguje financování veřejné dopravy
Zadavatelem veřejné dopravy je (jednoduše řečeno) stát pro dálková spojení a kraje pro regionální veřejnou dopravu. Nepřispívají ovšem na všechny vlaky nebo linkové autobusy, nýbrž pouze na ty, které fungují tzv. v závazku veřejné služby. Vede je k tomu příslušná česká legislativa odvozená od legislativy evropské.
V jejím duchu je stanoven rozsah základní dopravní obslužnosti co do tras a frekvence spojení. Na větší rozsah si lze připlatit.
Kromě rozsahu služby je bedlivě sledována a standardizována její kvalita, jako jsou parametry vozidel, zastávek a nádraží, a mnoho dalších. Kvalita je průběžně kontrolována, nedostatky jsou penalizovány.
Na takhle definovanou veřejnou službu a její provozování po stanovené období je pak vypsaná veřejná soutěž. Základním kritériem je co nejnižší nabídková cena za kilometr, při dodržení všech ostatních požadovaných parametrů. Skutečná finanční kompenzace za takto dodanou veřejnou službu se pak poníží o tržby z prodaných jízdenek, všelijak rozklíčované. Na své komerční riziko pak mohou dopravci provozovat i další spojení mimo závazek veřejné služby.
V soutěži o osobní dopravu na železnici mají stejné postavení státní České dráhy jako soukromí dopravci typu RegioJet.
Česká televize a České dráhy na trhu
Pusťme se teď do absurdního, ale bezesporu zajímavého srovnání státní televize a státních drah.
Česká televize má dnes přibližně 30% podíl na sledovanosti. Jak o sobě říká, je již řadu let po sobě nejsledovanější televizní skupinou v České republice. Do vstupu první komerční televize na český trh (Premiéra TV v roce 1993, následovaná TV Nova) ovšem měla tato státní televize přirozeně podíl stoprocentní.
Také České dráhy měly zpočátku stoprocentní podíl na trhu železniční osobní přepravy. Od roku 1997 se na tomto trhu objevují první soukromé společnosti. Současný tržní podíl Českých drah je něco přes 80 %.
Obě tyto veřejné společnosti tedy začínaly se stoprocentním podílem na trhu, z něhož jim od devadesátých let postupně začala ukrajovat konkurence.
Koncesionářské poplatky dnes tvoří přibližně 75 až 80 % příjmů České televize. Příspěvky z veřejných rozpočtů financují osobní přepravu Českých drah zhruba ze 70 %.
Železnice ani televize (mají-li se provozovat kvalitně) nemohou fungovat jako garážové firmy. Potřebují kvalitní techniku, kvalitní personál, zkušenosti i rezervy pro případ mimořádností. Státní organizace (a velké korporace obecně) ovšem mívají sklon si takříkajíc žít nad poměry, díky spolehlivému fungování Parkinsonových zákonů.
Kdyby se tedy veřejná televize financovala jako veřejná služba v dopravě
Zajděme teď ještě dál a popusťme trochu uzdu fantazii: Jak by vypadala veřejnoprávní televize financovaná jako veřejná doprava.
Předpokladem by bylo zavedení veřejnoprávního vysílání jako veřejné služby poptávané na otevřeném trhu, na němž by Česká televize a komerční televizní stanice měly rovné a nediskriminační postavení.
Veřejný zadavatel, tedy nejspíš stát a k tomu účelu zřízená, respektive transformovaná organizační složka, by definoval parametry veřejnoprávního vysílání jako produktu co do obsahu, rozsahu a kvality. Na definování takovýchto parametrů by měla vliv odborná i laická veřejnost.
Na takto definovanou veřejnou službu provozovanou po stanovenou dobu by se vypsala veřejná soutěž, u níž by rozhodujícím kritériem byla ekonomika při dodržených parametrech poptávané služby. Důležitá by pravděpodobně byla i odborná kvalita nabídky, posuzovaná nezávislou komisí.
V takové soutěži by nejspíš státní Česká televize měla výhodu v dlouholetých zkušenostech a zavedené síti. Komerční televize by naproti tomu mohly ekonomicky konkurovat pružným managementem a štíhlou organizací. Konkurence by mohla přirozeně a zdravě působit proti oněm Parkinsonovým zákonům, s příznivým dopadem na státní kasu, a tedy peníze nás všech.
Za těchto podmínek by se veřejná televize mohla stát jednou z kapitol veřejných rozpočtů. O požadavcích na její kvalitu by se rozhodlo ve fázi přípravy zadání, pak už by se kontrolovalo pouze plnění takového zadání. O jejích nákladech by rozhodl trh, tlačící je přirozeně dolů.
Příliš absurdní představa? Snad. Ale já si s tím nezačal, milí komentátoři.
Zdroje
Zákon č. 194/2010 Sb., Nařízení ES č. 1370/2007
https://www.ceskatelevize.cz/vse-o-ct/pro-media/ceska-televize-je-poosme-v-rade-nejsledovanejsi-televizni-skupinou/
https://www.idnes.cz/kultura/film-televize/vznik-prvni-komercni-televize-premiera.A150619_124115_hudba_vdr
https://silnice-zeleznice.cz/zeleznice/konkurence-na-kolejich-ceska-zeleznice-mezi-liberalizaci-a-realitou-1145
https://www.spz.logout.cz/provoz/lib_cz.html
https://www.ceskedrahy.cz/pro-investory/financni-nefinancni-reporting
https://www.ceskatelevize.cz/vse-o-ct/api/media/documents/Rozpocet_Ceske_televize_na_rok_2025.pdf
