Článek
Narodil se na svatého Valentýna roku 1901 ve Vídni a do života dostal luxusní výbavu. Půvab, charisma i peníze z něj brzy udělaly ideálního kandidáta na filmového milovníka. Rudolf Josef Wanka, kterého filmový svět poznal pod jménem Rolf, vyrůstal se stříbrnou lžičkou v ústech. Jeho otec byl zámožným primářem při zeměbraně ve Vídni, ovšem kořeny rodiny sahaly hluboko do Čech. Předkové totiž sídlili v Plzni, kde pradědeček budoucího herce působil jako purkmistr a velký propagátor plzeňského piva. Rodina vlastnila nejen luxusní vídeňské sídlo, ale také zámeček na českém venkově. Právě tam mladý Rolf trávil dětství a dokonale pochytil češtinu. Když ji později na stříbrném plátně spojil se svým sametovým hlasem a nezaměnitelným cizokrajným akcentem, české ženy šílely blahem.
Dobrodruh s doktorátem a zkrachovalý obchodník
Mladý Wanka měl původně namířeno k rakouskému válečnému námořnictvu, jenže pád rakousko-uherské monarchie jeho plány na kariéru námořního důstojníka zhatil. Nastoupil proto na techniku v Praze a následně získal doktorát z hospodářských a sociálních věd v Innsbrucku. Žil životem skutečného světáka a dobrodruha. Žil jako skutečný světák a dobrodruh. Hodně sportoval, miloval jízdu na kolečkových bruslích, skvěle tancoval a mluvil perfektně čtyřmi jazyky (německy, česky, anglicky a francouzsky). Umělecké buňky měla rodina v krvi, jeho sestra Alžběta byla operní pěvkyní ve vídeňském Burgtheatru.
Předtím než propadl filmu, podnikal divoké výpravy po Evropě i Africe. Po návratu se usadil v Praze a pokusil se rozjet byznys.Otevřel si obchod s americkými technickými novinkami. Kvůli společníkovi, ze kterého se vyklubal podvodník, však brzy zkrachoval. Svůj skutečný osud našel až ve svých osmadvaceti letech, kdy se ve Vídni přihlásil do velké soutěže filmových adeptů. Mezi deseti tisíci uchazeči suverénně zvítězil a odnesl si zlatou medaili. Odvaha mu nechyběla, a tak se i bez předchozí herecké průpravy vrhl rovnou před kamery.
Milovníkem z donucení
U filmu začínal jako komparzista. Mihl se v Langově slavném krimi Vrah mezi námi a poprvé se představil v německé verzi Lamačovy komedie To neznáte Hadimršku. Skutečná sláva na něj ale čekala v Československu. Režisér Vladimír Slavínský, geniální král tehdejšího filmového kýče, okamžitě rozpoznal potenciál urostlého muže s ostře řezanými rysy a aristokratickým vystupováním. Obsadil ho do role elegána v dokonale padnoucím smokingu v komedii Matka Kráčmerka a Wanka okamžitě šel z role do role.
Jeho náručí prošly nejzářivější hvězdy tehdejšího plátna. Mnohé z nich jen těžko odolávaly jeho šarmu. Legendární Lída Baarová vzpomínala, jak jí měl při jedné žhavé scéně zašeptat do ucha: „Když řeknete A, musíte říct i B.“ Herečka se však tehdy vžila do chvíle opojení tak divoce, že na celý ateliér nahlas zabečela, až se všichni včetně Wanky mohli potrhat smíchy. Vůbec nejčastěji se však objevoval po boku Hany Vítové. Zahráli si spolu celkem v šesti filmech (např. Sextánka, Irčin románek, Poslíček lásky) a tvořili tak dokonale sehraný pár, že diváci začali zkratku V+W vnímat nejen jako Voskovec a Werich, ale právě jako Vítová a Wanka. Šuškalo se, že k sobě měli velmi blízko i v soukromí.
O neodolatelném postavení sexsymbolu svědčí i dobový titulek v časopise Kinorevue z roku 1936, podle kterého by si většina tehdejších žen přála k Vánocům právě muže, jako byl Rolf Wanka. Ne každou ženu však uhranul. Sedmnáctiletá Zdenka Sulanová při natáčení filmu Lízin let do nebe vzpomínala, že sice byl krásný, elegantní chlap s vychováním, ale ona sama byla v té době „zastydlá“, takže ji matka doprovázela na natáčení naprosto zbytečně. Sulanová tehdy navíc dala přednost mladému Rudolfu Hrušínskému.
Rychlý pád, divadelní šéf a setkání po letech
Zatímco fanynky toužily po jeho náruči, politická situace konce třicátých let Wankovu tuzemskou kariéru nemilosrdně utnula. Kvůli jeho souběžnému účinkování v německých produkcích mu česká veřejnost začala vyčítat spolupráci s nacistickou kinematografií. Tlak byl neúnosný. V roce 1938 natočil Fričovu krimikomedii Krok do tmy a s Barrandovem se rozloučil navždy.
Přestěhoval se natrvalo do Vídně. Během druhé světové války zde působil jako umělecký šéf Městského divadla. Později vedl ve Vídni velkou operetní scénu Wiener Stadttheater společně se svou druhou manželkou, herečkou Friedl Czepovou. Na rozdíl od mnoha jiných kolegů však jeho kariéra po roce 1945 neskončila. Wanka se dokázal přerodit v respektovaného charakterního herce s mezinárodním renomé. Od konce 40. let si zahrál ve více než padesáti filmech. Točil v Německu, Rakousku, Itálii, Velké Británii i ve Španělsku, kde se před kamerou znovu potkal se svou dávnou českou kolegyní Lídou Baarovou. Ke konci života přijímal menší role v evropských detektivkách a dramatech. Jeho úplně poslední natáčení se uskutečnilo v roce 1978, kdy se objevil v epizodě kultovního německého kriminálního seriálu Místo činu.
Tři manželství a syn mluvčím televize
Soukromý život filmového milovníka nezůstal za jeho rolemi pozadu. Nejdříve se oženil s Ilse Voglovou, se kterou dokonce chvíli chodil na medicínu. Manželství ale zkrachovalo, protože Ilse nesdílela jeho nadšení pro divadlo a film. Druhé ano pak řekl herečce Friedl Czepové, ale ani toto partnerské štěstí jim nevydrželo a následoval další rozvod.
Z následného milostného poměru s Helene Amonovou přišel na svět syn Rudolf, kterého Wanka ve čtyřech letech adoptoval a který dnes působí jako mluvčí rakouské veřejnoprávní televize ORF. Jeho třetí manželkou se stala Brigitta Dahlemová, se kterou měl dceru Irinu, dnes úspěšnou německo-rakouskou herečku. Ani tento svazek ale nevydržel.
Když se herce novináři ptali, zda nelituje, že se nepokusil dobýt Hollywood, s klidem odpovídal, že měl v té době příliš mnoho jiných zájmů, než aby se soustředil pouze na film. Prvorepublikový idol zemřel 28. listopadu 1982 ve věku 81 let v Mnichově, kde je i pohřben. Přestože z českých ateliérů odešel v hořkosti, divačky na něj už nikdy nezapomněly.
