Článek
Je možné, aby v sobě srdce neslo „genetickou paměť“ na smrt? Nebo byl Sonny jen obětí osudové přitažlivosti k ženě, která své muže nevědomky provázela do hrobu? V roce 1995 byl Sonny Graham na dně. Tehdy sedmapadesátiletý muž,veterán letectva a oblíbený soused z Jižní Karolíny, umíral na selhání srdce. Zbývalo mu pár měsíců života. Pak přišel telefonát, který vše změnil. V nedalekém Charlestonu se objevil dárce – třiatřicetiletý Terry Cottle. Terry svůj život ukončil dobrovolně. Střelil se do hlavy po hádce se svou manželkou Cheryl. Jeho srdce však bylo zdravé a silné. Sonny Graham dostal druhou šanci.
Láska na první pohled… nebo na první tlukot?
Sonny Graham nebyl mužem, který by bral život jako samozřejmost. Poté, co mu v roce 1995 transplantace zachránila život, ho sžírala potřeba poděkovat těm, kteří mu tuto šanci dali. Přestože ho jeho vlastní děti i blízcí odrazovali a varovali před otevíráním starých ran, Sonny se řídil instinktem. V listopadu 1996 napsal dopis agentuře pro dárcovství orgánů. O několik týdnů později se mu ozvala Cheryl Cottle, mladá vdova po muži, jehož srdce nyní bilo v Sonnyho hrudi. Když se v lednu 1997 poprvé setkali v romantické restauraci na nábřeží v Charlestonu, došlo k něčemu nečekaném, tehdy devětapadesátiletý usazený muž, byl osmadvacetiletou Cheryl doslova uhranut.
Později se svěřil přátelům, že vteřinu poté, co ji spatřil, pocítil neuvěřitelně silné pouto. „Cítil jsem se, jako bych ji znal léta. Nemohl jsem z ní spustit oči, prostě jsem na ni jen zíral,“ popisoval své první dojmy. Nebyla to jen sympatie, byla to hluboká, magnetická přitažlivost, která jako by vycházela přímo z jeho nového srdce. Tento okamžik odstartoval emocionální bouři, která rozmetala desítky let trvající jistoty. Sonny byl 38 let ženatý s Elaine, ženou, která s ním prošla dobrým i zlým a stála u jeho lůžka, když umíral. Přesto podlehl kouzlu mladé vdovy natolik, že se rozhodl svou minulost spálit. V bolestném dopise se Elaine omluvil, nazval se „mizerou“ a přiznal, že vyměnil čtyřicet let lásky a bezpečí za pozornost a náklonnost nové ženy. Jako by ho cizí srdce nutilo hrát roli v životě někoho jiného. Fascinace byla tak silná, že Sonny dokonce dovedl Cheryl k oltáři, když se v mezičase vdávala za jiného muže – zastoupil tehdy jejího zesnulého otce. Jejich vlastní svatba v roce 2004 pak byla pro média senzací. Novináři se předháněli v titulcích o „lásce, která zvítězila nad smrtí“.
Varovné signály a finanční dno
Zatímco navenek Sonny a Cheryl Grahamovi budovali obraz dokonalého páru, v soukromí se začala odehrávat proměna, ze které mrazilo i Sonnyho nejbližší přátele. Nebyla to jen změna životního stylu, ale hluboký posun v samotné Sonnyho identitě. Muž, který dříve dbal na zdravou stravu a měl vytříbený vkus, začal vykazovat nečekané a specifické chutě. Najednou vyžadoval pivo a párky v rohlíku – potraviny, které dříve prakticky nekonzumoval, ale které byly shodou okolností nejoblíbenějšími jídly jeho dárce, Terryho Cottla. Přátelé jen nechápavě kroutili hlavami nad tím, jak se z racionálního Sonnyho stává někdo jiný. Tato proměna však nebyla jen o jídle.
Sonnyho psychika se ocitla v sevření emocí, které jako by nepatřily jemu. Začal být neklidný, těkavý a pociťoval nevysvětlitelnou úzkost, která gradovala v přítomnosti jeho nové ženy. S Cheryl totiž život nepřipomínal klidný přístav, ale nekončící jízdu na horské dráze. Cheryl byla nepopiratelně krásná a charismatická, ale její láska měla vysokou cenovku. Vyžadovala pozornost, luxus a životní standard, který Sonnyho finančně i psychicky ničil. Z kdysi zajištěného a rozvážného manažera telekomunikační firmy se stal muž na pokraji krachu.
Aby vyhověl Cherylliným nárokům a udržel si její přízeň, Sonny postupně rozprášil své celoživotní úspory na důchod a začal kupit dluhy, které trojnásobně převyšovaly jeho majetek. Jeho blízcí s hrůzou sledovali, jak se Sonny „rozpouští“ v toxickém vztahu. Lidé, kteří Cheryl znali z jejích předchozích manželství, ji popisovali jako ženu s téměř nadpřirozenou schopností muže naprosto uhranout, ovládnout a následně je nechat emočně i finančně vykrvácet. Sonny se ocitl v pasti mezi srdcem, které mu přikazovalo Cheryl milovat, a realitou, která ho ničila. Jeho okolí si kladlo jedinou otázku: Ovládalo ho stále srdce muže, který kvůli této ženě už jednou zemřel?
Tragická repríza v zahradním domku
Přesně třináct let poté, co Terry Cottle ukončil svůj život, se 1. dubna 2008 historie zopakovala v téměř identických kulisách. Sonny Graham, muž, který byl celému okolí znám jako nezdolný optimista a milovník života, vstal od ranní kávy, odvezl nevlastního syna k zubaři a pak se tiše vytratil do kůlny na dvorku, kterou sám postavil. Tam vzal svou oblíbenou loveckou brokovnici, kterou léta používal při výpravách na křepelky, namířil ji proti sobě a stiskl spoušť.
Zvolil stejný, brutální konec jako muž, jehož srdce v něm po celou tu dobu tlouklo. Smrt Sonnyho Grahama vyvolala šok, který okamžitě překročil hranice státu Georgia. Internet a odborné kruhy zaplavily diskuse o fenoménu zvaném buněčná paměti. Může srdce, jakožto orgán s vlastní složitou sítí neuronů, fungovat jako jakási černá skříňka lidské duše? Čtenáři i někteří badatelé spekulovali, zda orgán nemůže „vědět“, jak zemřel jeho předchozí majitel, a zda si s sebou nenese hluboko zapsané trauma nebo genetický sklon k sebedestrukci, který se v novém hostiteli znovu aktivuje.
Vědecká komunita zůstává k těmto teoriím skeptická a přiklání se spíše k racionálnějším, byť neméně tragickým vysvětlením. Odborníci poukazují na extrémní psychický nátlak, finanční ruinování a toxickou dynamiku vztahu, ve kterém Sonny žil. Příbuzní prvního dárce, Terryho Cottla, mají v této věci jasno: podle nich nebyla „chyba“ v srdci, ale v ženě, se kterou se oba muži rozhodli toto srdce sdílet.
Cheryl totiž figurovala u všech zlomových a krizových okamžiků obou manželů, a jak se později ukázalo, i u dramatických incidentů svých dalších ex-manželů, kteří měli to štěstí a přežili.
Zdroje:
