Článek
Ačkoliv premiér Andrej Babiš (ANO) opakovaně ujišťuje veřejnost i politické partnery, že vložením holdingu Agrofert do svěřenského fondu RSVP Trust definitivně a zcela v souladu s legislativou vyřešil svůj střet zájmů, Evropská unie dává hlasitě najevo, že její úředníci mají na věc diametrálně odlišný názor. Z Bruselu do Prahy dorazila oficiální listina, která představuje dosud nejvážnější varování pro český státní rozpočet. Evropská komise (EK) v ní explicitně nařídila, že Česká republika nesmí unijním orgánům vykazovat k proplacení žádné dotace pro firmy spjaté s premiérem, dokud se situace stoprocentně nevyjasní.
Tento krok unijní exekutivy staví české plátce daní do role nedobrovolných sponzorů premiérova soukromého byznysu. Tuzemské instituce totiž holdingu peníze z národních zdrojů vyplácejí bez přerušení dál. Protože však Brusel odmítá tyto výdaje České republice refundovat, reálně hrozí, že miliardové účty nakonec zůstanou plně na bedrech českého státního rozpočtu.
Varovný dopis z Bruselu nese podpis Huga Sobrala, zástupce generální ředitelky pro regionální politiku Evropské komise. Ten v listině jasně formuloval, že stopka se týká všech operací zpětně od dne Babišova jmenování premiérem. Šéfúředník Sobral navíc výslovně zdůraznil, že toto opatření platí bez ohledu na stávající režim správy holdingu. Unijním orgánům tedy k uznání nezávislosti nestačí formální krok, na kterém Andrej Babiš staví svou obhajobu – tedy pouhé odklonění akcií do svěřenské struktury. Brusel dal české straně ultimátum v délce jednoho měsíce, během něhož musí Praha předložit neprůstřelnou, detailně podloženou právní analýzu dokládající, že Agrofert unijní finanční nařízení neporušuje.
Právní kličky a pochybná nezávislost svěřenského fondu
Zatímco předseda vlády tvrdí, že se holdingu vzdal, detailní pohled na fungování a personální obsazení fondu RSVP Trust vyvolává u domácích i evropských expertů závažné pochybnosti. Seznam Zprávy již dříve zveřejnily původně utajovaný statut tohoto svěřenského fondu, ze kterého vyplývá zásadní skutečnost: současný model garantuje domnělou nezávislost pouze po dobu, kdy je zakladatel aktivní v politických funkcích. Jakmile Andrej Babiš ve vládě skončí, plný vliv nad fondem a potažmo celým Agrofertem automaticky připadne jeho třem dětem. Podle právních expertů pak rodinným příslušníkům nic nebrání v tom, aby do role samotného správce opětovně jmenovali přímo Babiše.
Právě tato konstrukce se dostává do přímého rozporu s evropským finančním nařízením. To explicitně zakazuje, aby z činnosti a rozhodování aktivního politika měli přímý či nepřímý ekonomický prospěch jeho nejbližší příbuzní. Evropská komise proto nyní po České republice formálně požaduje vydání úředně ověřených kopií statutu fondu, které jsou dosud skryté v neveřejné státní databázi, i dalších interních dokumentů. Brusel chce tyto listiny podrobit vlastnímu nezávislému zkoumání a nespokojí se s pouhým tvrzením české vládní reprezentace, že je vše v pořádku.
Pochybnosti navíc umocňují konkrétní jména osob, které mají na chod fondu RSVP Trust dohlížet. Jako svěřenský správce, který drží ústřední roli při řízení majetku, byl vybrán rakouský manažer Wilfried Elbs. Ten sice disponuje dlouholetými zkušenostmi z bankovního sektoru, nicméně jeho oficiální doručovací adresa se shoduje se sídlem advokátní kanceláře DBK Partners. V této kanceláři působí jako trvale spolupracující advokát Eduard Bruna – tedy muž, který Andreje Babiše osobně zastupuje v jeho dlouholeté trestní kauze Čapí hnízdo týkající se podezření z dotačního podvodu.
Role protektorky fondu, která má kontrolovat kroky správce a chránit majetek, připadla Věře Výtvarové. Ta sice v minulosti působila v dozorčí radě protikorupční organizace Transparency International, významnou část své kariéry však spojila s auditorskou společností PwC. V jejím dresu byla v letech 2009 až 2014 jako hlavní auditorka osobně podepsána pod oficiálními výročními zprávami holdingu Agrofert. Zdroje z okolí holdingu potvrzují, že si Babiš s Výtvarovou profesně velmi dobře rozuměl a vysoce oceňoval její byznysový přístup. Kombinace těchto personálních vazeb vyvolává v Bruselu dojem, že fond je nezávislý pouze na papíře.
Unie míří na zdravotnické impérium
Evropská komise ve svém nejnovějším dopise poprvé výrazně rozšířila pole působnosti a zaměřila se na majetky, které premiér do svěřenského fondu RSVP Trust nevložil vůbec. Jde především o miliardové holdingy SynBiol a Hartenberg Holding. Andrej Babiš se v jejich případě nepokusil o žádné formální vyřešení střetu zájmů a jejich byznys se státem dlouhodobě bagatelizuje s tím, že se jedná o minoritní záležitosti. Brusel však dal jasně najevo, že s takovým vysvětlením nevystačí. Šéfúředník Sobral po české vládě požaduje detailní popis všech dosud přijatých opatření a jasné důkazy, že tyto kroky účinně zamezují zneužívání politického vlivu. Pokud žádná opatření zavedena nebyla, žádá Komise neprodlené vypracování harmonogramu nápravy.
Tento unijní tlak otevírá pro českou vládní koalici mimořádně citlivé téma. Skupina Hartenberg totiž v České republice ovládá rozsáhlou a profitabilní síť reprodukčních klinik a specializovaných zdravotnických zařízení zaměřených na biologickou léčbu. Jen v průběhu roku 2024 inkasovala tato zdravotnická zařízení od zdravotních pojišťoven v součtu celkem 1,1 miliardy korun.
Klíčový problém spočívá v tom, že celkovou výši a strukturu finančních toků z pojišťoven do konkrétních segmentů zdravotnictví přímo určuje Ministerstvo zdravotnictví ČR prostřednictvím každoročně vydávané úhradové vyhlášky. Tento resort přitom vede ministr Adam Vojtěch, který je přímým nominantem Babišova hnutí ANO. Podle unijních auditorů zde vzniká učebnicový příklad systémového střetu zájmů, kdy člen vlády prostřednictvím svých podřízených úřadů spolurozhoduje o legislativě, jež má přímý dopad na ziskovost jeho soukromých firem stojících mimo svěřenské fondy.
Parazitování, nebo udavačství?
Zveřejnění informací o dopise z Evropské komise okamžitě vyvolalo bouřlivé reakce na tuzemské politické scéně a stalo se hlavním bodem jednání Poslanecké sněmovny. Opoziční strany podrobily premiéra i postup státních úřadů zdrcující kritice. Místopředseda ODS Martin Kupka reagoval velmi ostře, když prohlásil, že předseda vlády se chová jako ekonomický parazit na úkor českých daňových poplatníků. Opozice poukazuje na to, že občané České republiky ze svých daní fakticky sanují podnikatelské riziko jednoho z nejbohatších lidí v zemi, kterému unie odmítá proplácet jeho projekty.
Kritika zaznívá i z řad dalších opozičních uskupení. Předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Marian Jurečka oznámil, že lidovci budou na plénu Sněmovny nekompromisně požadovat jasné vyjádření buď přímo od premiéra, nebo od ministra zemědělství, jak hodlá stát hrozící miliardové škody řešit. Piráti zašli ještě dále a vyzvali k okamžitému preventivnímu zastavení vyplácení veškerých národních dotací pro firmy ze skupiny Agrofert. Podle nich je nepřípustné, aby stát posílal peníze holdingu v situaci, kdy nemá sebemenší jistotu, že je z evropského rozpočtu dostane zpět.
K tématu se překvapivě vyjádřil i předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura, jehož hnutí SPD s vládní koalicí v některých otázkách spolupracuje. Okamura sice uvedl, že oficiální dokumenty ještě nemá na stole, nicméně zdůraznil, že zákony musí platit pro každého bez výjimky.
„Za nás platí jednoduše, že všichni mají mít stejné podmínky, nikdo nemá být zvýhodněn před zákonem, nikdo nemá čerpat dotace, kdo na ně nemá nárok, nebo na úkor jiných,“ prohlásil Okamura.
Zároveň dodal svůj dlouhodobý postoj, že dotace obecně považuje za zlo, které brutálně křiví tržní prostředí, což podle něj zavedla Evropská unie a poškodila tím zejména české zemědělce.
Sám premiér Andrej Babiš veškerá pochybení rezolutně odmítá a celou záležitost interpretuje jako uměle vykonstruovanou kampaň. Ze sněmovního jednání se na dva dny omluvil z důvodu pracovního programu v Brně. Ve svém vyjádření na sociálních sítích uvedl, že svůj údajný střet zájmů vyřešil daleko nad rámec českých i evropských zákonů.
„Agrofert nevlastním a až do konce života se mi akcie nevrátí, nemám z něj taky žádný prospěch a to bude platit i v okamžiku, kdy v politice už nebudu. Nevím, co bych mohl udělat víc,“ hájí se předseda vlády.
Symptomaticky označil postup Evropské komise za pouhou úřednickou setrvačnost. Úředníci v Bruselu podle něj pouze mechanicky reagují na „posedlost bezradné české opozice, tedy lidí, kteří v životě nic nevybudovali a teď jen udávají do Bruselu“. Babiš vyjádřil přesvědčení, že až české úřady na dotazy odpoví, celá záležitost se definitivně uzavře. Na přímou otázku novinářů, zda podle něj hrozí reálná finanční újma českým daňovým poplatníkům, však premiér odpovědět odmítl.
Mlžení na ministerstvech a utajování informací
Klíčovou roli v celém dotačním dramatu hraje postoj českých ministerstev a úřadů, které mají komunikaci s Evropskou komisí na starosti. Celkovou odpověď pro Brusel koordinuje Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR), v jehož čele stojí ministryně Zuzana Mrázová (ANO). Oficiální vyjádření úřadu je zatím velmi zdrženlivé. Mluvčí resortu Veronika Lukášová reportérům sdělila, že se s obsahem dopisu momentálně seznamují příslušné odbory ministerstva a Auditní orgán Ministerstva financí. Vzhledem k tomu, že problematika zasahuje do kompetencí dalších resortů, bude odpověď připravována v širší kooperaci.
Postup Ministerstva pro místní rozvoj však v minulosti vyvolal obrovský skandál. Seznam Zprávy informovaly o tom, že když české úřady odesílaly do Bruselu odpověď na předchozí únorový dopis Komise, někdo z finální verze dokumentu svévolně vyškrtl stěžejní pasáž. V této vymazané části se přitom sami čeští úředníci snažili unijních orgánů oficiálně dotázat, jak přesně má Česká republika v otázce Babišova svěřenského fondu postupovat, aby neporušila unijní právo. Vedení ministerstva dodnes odmítá veřejnosti sdělit, který konkrétní vysoce postavený úředník či politik za cenzurou této klíčové pasáže stál a nechal dotaz na Brusel zablokovat. Evropská komise nyní v úvodu svého nového dopisu výslovně zdůraznila, že tato předchozí březnová odpověď z Prahy požadavky Bruselu vůbec nevyřešila.
Neméně kontroverzní situace panuje na Ministerstvu zemědělství, které vede Martin Šebestyán (za SPD). Šebestyán v minulosti působil jako aktivní lobbista hájící zájmy Agrofertu, což vyvolává pochybnosti o jeho neutralitě. Ministerstvo zemědělství se k aktuálnímu tlaku z Bruselu odmítá podrobněji vyjadřovat a veškeré dotazy novinářů systematicky přesměrovává na podřízený Státní zemědělský intervenční fond (SZIF). Právě tento fond přitom v minulosti na základě interních posudků rozhodl o obnovení miliardových zemědělských dotací pro Agrofert.
Vedení fondu se hájí tím, že jedná striktně podle platné národní legislativy. Když byli zástupci fondu reportéry Seznam Zpráv konfrontováni s novým dopisem z Bruselu, reagovali překvapeně a tvrdili, že o žádné nové výzvě z Evropské komise doposud oficiálně nevědí.
Tento přístup českých úřadů ukazuje na hlubokou institucionální paralýzu. Státní úředníci se ocitli v kleštích mezi tlakem evropských auditorů, kteří požadují nekompromisní dodržování pravidel, a politickým vedením státu, které jakékoliv pochybnosti o premiérově střetu zájmů striktně odmítá. Dokud Praha nepředloží unijním orgánům stoprocentní a nezávislé důkazy o tom, že Andrej Babiš nemá na holding Agrofert a společnosti SynBiol či Hartenberg žádný vliv, dotační stopka z Bruselu zůstane v platnosti. Pro české daňové poplatníky to znamená jediné: dotační večírek premiérových firem budou muset i nadále platit ze svých vlastních kapes.
