Článek
Evropskou unií otřásá skandál. Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó měl podle zjištění deníku The Washington Post (WP) fungovat jako přímá spojka Kremlu. Informace z tajných jednání o sankcích či vojenské pomoci Ukrajině měl předávat svému ruskému protějšku Sergeji Lavrovovi v reálném čase – často jen pár minut po jejich skončení.
Podle unijního bezpečnostního úředníka, na kterého se list odvolává, nebyla maďarská přítomnost na summitech v posledních letech ničím jiným než „prodlouženým uchem Moskvy“. Szijjártó měl během přestávek pravidelně volat Lavrovovi a detailně ho informovat o postojích členských států. „Moskva byla v podstatě přítomna u stolu prakticky na každém zasedání EU,“ tvrdí zdroj.
„Je to čirá zrada,“ zní z maďarské opozice
V Budapešti, kde vrcholí napjatá kampaň před klíčovými parlamentními volbami naplánovanými na 12. dubna, působí odhalení amerického deníku jako politické zemětřesení. Ulice maďarské metropole zaplnily tisíce lidí a téma „horké linky do Moskvy“ se stalo ústředním bodem předvolebních debat. Lídr opozice Péter Magyar, jehož strana Tisza v posledních průzkumech šokovala veřejnost, když si vybudovala desetiprocentní náskok nad vládním Fideszem, využil situaci k nejtvrdšímu útoku na vládní garnituru za poslední desetiletí.
Magyar před zaplněným náměstím nešetřil emocemi ani silnými právními výrazy. „Skutečnost, že maďarský ministr zahraničí a blízký přítel Sergeje Lavrova podává Rusům zprávy o každém kroku Unie téměř minutu po minutě, není jen diplomatický přešlap, je to čirá zrada. Tento muž zradil své přísahy, zradil maďarský lid a zradil celou evropskou rodinu,“ prohlásil Magyar za bouřlivého potlesku svých příznivců. Podle něj už nejde o politiku, ale o národní bezpečnost a samotnou suverenitu Maďarska, které se pod Orbánovým vedením stalo vazalem Kremlu.
Samotný Péter Szijjártó, který se netají svými nadstandardními vztahy s ruskými špičkami a od začátku invaze na Ukrajinu v roce 2022 podnikl už šestnáct oficiálních návštěv Moskvy, se okamžitě stáhl do defenzivy. Naposledy se s Vladimirem Putinem v Kremlu fotil letos 4. března, což opozice nyní vykresluje jako „instruktážní schůzku“. Szijjártó však veškerá obvinění z vynášení informací rázně smetl se stolu jako snůšku lží a „fake news“ produkovaných západními tajnými službami.
Ministr se pokusil diskurs otočit a vinu svalit na vnější nepřátele. Podle jeho vyjádření jde o koordinovaný pokus Bruselu a Washingtonu zvrátit výsledek dubnových voleb a násilím dosadit v Budapešti „proválečnou loutkovou vládu“, která by Maďarsko zatáhla do konfliktu na Ukrajině. „Lžou, protože se bojí naší suverénní politiky. Chtějí nás umlčet, ale Maďaři v dubnu ukážou, že se nenechají ovládat z ciziny,“ kontroval Szijjártó na sociálních sítích, zatímco napětí v zemi dosahuje bodu varu.
Česká scéna v plamenech
Zatímco v Bruselu i sousední Varšavě panuje vzácná shoda na tom, že situace je kritická, česká politická scéna se propadla do nebývale ostrých sporů. Kauza „maďarské spojky“ totiž v Česku otevřela hluboký příkop mezi vedením diplomacie a zbytkem vládních i opozičních špiček. Do čela obhajoby Budapešti se překvapivě postavil sám český ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Ten namísto volání po prošetření úniku informací v rámci EU zaútočil přímo na prestižní americký deník.
Podle vyjádření ministra Macinky jsou zjištění deníku The Washington Post pouhou politickou objednávkou, jejímž cílem je poškodit stranu Fidesz těsně před volbami. Macinka zpochybnil důvěryhodnost listu s odkazem na jeho údajný levicový aktivismus a potřebu minulé texty opakovaně korigovat. Tento postoj, kterým ministr bagatelizoval podezření z úniku citlivých informací směrem k Rusku, však vyvolal bouři nevole u jeho koaličních i opozičních kolegů. Zbytek české politické scény je totiž z ministrových slov i samotného obvinění v šoku a otevřeně mluví o bezprostředním ohrožení bezpečnosti celé střední Evropy.
Představitelé vládní koalice nešetří tvrdými výrazy a kroky maďarské diplomacie vnímají jako fatální selhání. Jan Bartošek (KDU-ČSL) přirovnal situaci ke „kudle do zad“ všem spojencům a položil si otázku, zda je maďarský ministr zahraničí regulérním špionem Ruska. Podobně kritický je i poslanec Marek Ženíšek (TOP 09), který označil Maďarsko pod vedením Viktora Orbána za „trojského koně“ Moskvy uvnitř struktur EU a NATO. Na totální rozvrat důvěry upozornil také Zdeněk Hřib (Piráti), podle něhož vynášení informací nepříteli podkopává schopnost Evropy jednat jednotně a dělá z členských států snadné terče.
Kritika se však nesoustředí pouze na Budapešť, ale míří i přímo na českého ministra Macinku a hnutí ANO. Bývalý ministr dopravy Martin Kupka (ODS) varoval, že české „nadbíhání“ Orbánovu režimu z nás v očích západních spojenců dělá nespolehlivého partnera a „kremelskou podržtašku“. Tento sentiment sdílí i bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský, který zdůraznil, že zatímco maďarský ministr údajně informoval Rusko přímo z jednání EU, Andrej Babiš se k Orbánovi nadále otevřeně hlásí. Lipavský společně s dalšími politiky vnímá jako obrovskou ostudu a reputační riziko, pokud čeští zástupci takové chování kryjí nebo dokonce jezdí maďarské kolegy podporovat na summity.
Bezpečnostní rozměr celé kauzy doplňuje i Marek Výborný (KDU-ČSL), který v kontextu informací o aktivitách ruské rozvědky v Maďarsku zpochybnil smysluplnost další úzké spolupráce v rámci uskupení V4. Podle něj rétorika a kroky maďarské i slovenské vlády, které se čím dál více orientují na Moskvu, staví Česko do složité situace. Politici se shodují, že česká zahraniční politika musí stát pevně na straně spojenců, nikoliv hájit kroky, které přímo nahrávají strategickým záměrům Vladimira Putina na rozbití evropské jednoty.
K vlně kritiky se připojila také poslankyně Helena Langšádlová (TOP 09), která zdůraznila nepřípustnost scénáře, kdy maďarský ministr zahraničí informuje Rusko přímo z uzavřených jednání Evropské unie, zatímco premiér Viktor Orbán soustavně blokuje sankce i podporu bránící se Ukrajině. Podle Langšádlové je taková „ostuda“ pro Českou republiku zcela nepřijatelná a jasně se vymezila proti jakémukoli přenášení podobných politických manýrů do domácího prostředí.
Ještě ostřeji se vyjádřil poslanec Ivan Bartoš (Piráti), který označil politiku Andreje Babiše, Motoristů a SPD za přímé ohrožení národní bezpečnosti. Bartoš upozornil na obrovské bezpečnostní riziko pro celou Evropu plynoucí z maďarských kontaktů s Kremlem během klíčových unijních summitů. Zároveň nešetřil kritikou směrem k českému ministrovi zahraničí za to, že maďarské kroky nejen jasně neodsoudil, ale svou návštěvou summitu Patriotů v Budapešti je v podstatě legitimizoval. Podle Bartoše jde o obrovskou reputační skvrnu pro Česko, které by mělo stát pevně na straně spojenců, a nikoliv bagatelizovat kroky maďarských „kolaborantů“.
Polsko: „Věděli jsme to už dlouho“
Zatímco v některých evropských metropolích vyvolala zpráva o „horké lince“ do Kremlu zděšení, ve Varšavě byla přijata s mrazivým, až rezignovaným klidem. Polský premiér Donald Tusk reagoval způsobem, který naznačuje, že polské tajné služby i diplomacie měly o aktivitách maďarského souseda jasno už roky. Podle něj zjištění amerického deníku pouze pojmenovala realitu, se kterou polská vláda operuje v rámci uzavřených jednání Evropské rady už delší dobu.
„Zpráva o tom, že lidé kolem Viktora Orbána informují Moskvu o detailech zasedání Rady EU, by dnes nikoho soudného neměla překvapit. Své podezření na to máme už velmi dlouho,“ uvedl Tusk ve svém prohlášení. Zároveň otevřeně přiznal, že maďarská přítomnost u stolu zásadně ochromuje upřímnost evropských lídrů. „To je také hlavní důvod, proč se na summitech vyjadřuji jen tehdy, když je to nezbytně nutné, a říkám jen tolik, kolik je nezbytně potřeba.“
Tento diplomatický políček Budapešti ještě přiostřil polský ministr zahraničí Radosław Sikorski. Ten na sociální síti X reagoval přímo na Szijjártóovo popírání viny lakonickým a sžíravým komentářem: „To hodně vysvětluje, Petře.“ Sikorski tím narážel na dlouhodobou maďarskou strategii blokování protiruských sankcí a vojenské pomoci Ukrajině, která nyní v kontextu úniků informací dává Bruselu i Varšavě smysl.
Vztahy mezi Polskem a Maďarskem, které dříve tvořily nerozlučnou osu Visegrádské čtyřky, jsou už definitivně v troskách. Už není cesty zpět, dokud bude maďarskou diplomacii ovládat Szijjártó, který je vnímán jako přítel Moskvy. Varšava teď nejspíš začne prosazovat mnohem tvrdší mechanismy, aby Maďarsku v rámci NATO a EU zamezila v přístupu k těm nejcitlivějším bezpečnostním informacím.
Fingovaný atentát a stín ruských agentů
Atmosféru v celém regionu střední Evropy dále vyostřují šokující zprávy o tom, že se Kreml rozhodl vsadit vše na jednu kartu, aby udržel režim Viktora Orbána u moci za každou cenu. Podle informací, které přinesl portál TVP World a na které upozorňují i maďarské opoziční kruhy, měla ruská rozvědka připravovat scénář jako z politického thrilleru: fingovaný atentát na samotného Orbána. Ten měl být zinscenován těsně před dubnovými volbami s cílem vyvolat v zemi vlnu masové solidarity, strachu a nenávisti vůči „vnějším nepřátelům“, čímž by se podařilo zvrátit nepříznivé volební preference, které momentálně nahrávají opozičnímu lídru Péteru Magyarovi.
Nabízí se otázka, zda si Kreml vůbec může dovolit ztratit Maďarsko jako svého potenciálně jediného spojence v rámci EU a NATO. Pokud by padl Orbán, padla by i pomyslná ruská brána do Evropy? Přítomnost ruských agentů v Maďarsku je „veřejným tajemstvím“, které získává v kombinaci s obviněními vůči ministru Szijjártóovi nový rozměr.
Pokud by se podezření o existenci „horké linky“ do Moskvy a vynášení informací potvrdila, následky pro Maďarsko by mohly být drtivé. Možná je na stole i varianta o izolaci země či aktivaci článků o ztrátě hlasovacích práv, ale je takový scénář v rámci složité unijní shody vůbec reálný? Stejně tak visí otazník nad samotnou existencí Visegrádské skupiny (V4). Možná jsme svědky nezvratného štěpení střední Evropy na dva nesmiřitelné tábory – na ty, kteří upřednostňují evropskou jednotu, a ty, u nichž panuje podezření z nadstandardních vztahů s Moskvou. Jasné odpovědi však zatím chybí.
