Článek
Slavný obličej, stejná gesta, výrazný čenich i neuvěřitelná podoba. Petr Menšík zdědil po otci vizáž , legendárního herce Vladimíra Menšíka, ale bohužel i jeho divokou, nespoutanou náturu a náklonnost k alkoholu. Vztahy v rodině byly přitom složité už od dětství. Geniální komik a slavný herec miloval zábavu, lidi i alkohol a z flámů se vracel až za několik dní s čistou košilí v tašce a kyticí v ruce.
Když to jeho první žena Věra neustála a podala žádost o rozvod, Vladimír Menšík to považoval za pouhý vtip. K soudu vůbec nedorazil, a tak je rozvedli v nepřítomnosti. Věra, která pracovala jako elektromechanička v Metře Blansko, se s malým Petrem a dcerou Vladimírou odstěhovala do Brna a už zůstala sama. Herec na děti sice posílal více peněz, než mu určil soud, a brával je s dětmi ze svého druhého manželství na společné dovolené na Vranov či na chatu do Řícmanic, vzorem v životosprávě ale rozhodně nebyl.
K první zkušenosti s pitím přivedl syna paradoxně sám. Když bylo Petrovi čtrnáct let, vzal ho otec na dva týdny do Luhačovic. Po propité noci a lahvi Becherovky mu dal svéráznou lekci do života. Dali si studený ručník na čelo, lehli si a otec synovi řekl, že z kocoviny a z takových stavů mu v životě nikdo jiný nepomůže a vždy si musí pomoci sám.
Z divadelního průšvihu s motorkou ke kavárně
Petr se odmlada toužil stát hercem jako otec, na divadelní fakultu JAMU se ale ani na druhý pokus nedostal. Našel si proto práci v brněnském divadle Reduta jako kulisák, kde způsobil neuvěřitelný průšvih přímo na jevišti. Při zájezdu v Třinci se skupina kulisáků před představením opila. Petr měl po operetním čísle odjet z jeviště na motorce, jenže si neuvědomil, že scéna má východ na druhé straně než doma v Brně. Vjel přímo do zdi, odrazil se a povalil půlku sboru i s hlavním hercem. V tu chvíli se zvedla opona a diváci v sále řvali smíchy.
Když se oženil a založil rodinu, potřeboval lépe placenou práci. Prošel zaměstnáními v Kancelářských strojích i v Ingstavu, kde pracoval jako nákupčí obkladů a dovozce skla z Německa. Po revoluci ho ale zlákala nová doba a v centru Brna si pronajal prostory, kde otevřel Kavárnu Vladimíra Menšíka a později přidal i Klobáskový bar u Bohouše.
Podnik fungoval třináct let, než přišel tvrdý pád. Zatímco sám Menšík v televizní Show Jana Krause tvrdil, že ho zničila narůstající konkurence a vysoké náklady, brněnský magistrát a pamětníci popisovali situaci jinak. Syn slavného herce podle nich neuvěřil správným lidem, podceňoval finance, a především propadl alkoholu. Ze dne na den kavárnu i bar zavřel, nechal v nich osobní věci, přestal komunikovat s úřady a na nájemném zůstal dlužit přes sto tisíc korun. Prostory musel magistrát nakonec nechat soudně vyklidit.
Třináct exekucí a osudový film v léčebně
Problémy se kupily a pád na dno byl rychlý. V roce 2013 měl Petr na krku třináct exekucí v celkové hodnotě téměř dva miliony korun, přišel o byt v centru Brna a jako „bezdomovec“ měl trvalé bydliště přihlášené na obecním úřadě v rodných Ivančicích svého otce. Tragické momenty ho provázely i v soukromí. V roce 1988 prožil obrovskou osobní ztrátu, když během jednoho týdne musel v brněnské nemocnici U Svaté Anny pohřbít oba své rodiče. Matka i otec leželi na pokojích jen sto metrů od sebe a oběma bylo v době smrti pouhých 58 let.
Sám Petr bojoval se závislostí čím dál hůře, až si po dvoudenním tahu uvědomil, že je na dně, a nastoupil na protialkoholní léčení. Přímo v léčebně pak narazil na minulost svého otce. V rámci terapie se pacientům promítalo televizní drama Ikarův pád, ve kterém jeho otec geniálně ztvárnil postavu alkoholika Káry. Petrova matka kdysi říkala, že otec tuto roli ani nemusel hrát, protože hrál sám sebe. Petr tak při léčbě seděl na promítání, sledoval v televizi vlastního tátu a vnímal celou tíhu rodinného prokletí.
Nový život na Vysočině
Ostatní Menšíkovy děti si žijí vlastní životy a příliš se nestýkají. Nejstarší sestra Vladimíra pracuje jako účetní v Jedovnicích a o otci odmítá mluvit. Nejmladší Jan působí u filmu jako asistent režie a sestra Martina se stala úspěšnou dabérkou, která získala Cenu Františka Filipovského za dabing Meg Ryanové.
Petr se po absolvování léčebny rozhodl kompletně změnit život a z Brna utéct. Nastěhoval se ke svému staršímu synovi Martinovi do malé vesničky nedaleko Telče, kde žije pouhých 65 obyvatel. V rozestavěném stavení našel bývalý bohem nový smysl života. Doma peče, žehlí, vaří, stará se o psa a na stavbě do tmy pracuje u míchačky.
Místní lidé si ho rychle oblíbili. Hraje s nimi nedělní nohejbal, skládá na kytaru country písničky a dlouhé roky aktivně hrál fotbal. Založil dokonce charitativní Menšíkovu jedenáctku pod vedením trenéra Libora Doška staršího, která zápasy vykopává peníze pro dětskou nemocnici a děti s onemocněním dýchacích cest. Dědic slavného jména tak po letech bojů s exekucemi, dluhem a závislostí vyměnil městský shon a bohémský pád za poctivou manuální práci, venkovský klid a rodinné zázemí.
