Hlavní obsah
Lidé a společnost

Životní boj doktorky Králové: Jana Štěpánková se bála protekce, rány osudu snášela s pokorou

Foto: Jadu0, Public domain, via Wikimedia Commons

Zářila v Nemocnici na kraji města i v Ranči U Zelené sedmy. Ačkoliv nosila slavné jméno, v soukromí se Jana Štěpánková musela vyrovnat s nevěrou, tragickou ztrátou bratra i náhlým koncem v divadle.

Článek

Když se řekne Jana Štěpánková, většina diváků si okamžitě vybaví nekompromisní doktorku Danu Královou z Nemocnice na kraji města, starší dceru Pavlu z legendární komedie Taková normální rodinka, prostořekou babičku z Ranče U Zelené sedmy nebo šarmantní dámu Helgu z Účastníků zájezdu. Cesta ke slávě pro ni ale nebyla jednoduchá. Kvůli známému příjmení musela neustále dokazovat, že má na jevišti své vlastní místo.

Slavný rodokmen jako přítěž

Pocházela z obrovského a hluboce zakořeněného uměleckého rodu. Byla dcerou herce Zdeňka Štěpánka a herečky Eleny Hálkové, z matčiny strany dokonce pravnučkou básníka Vítězslava Hálka. Jejími bratry z otcova druhého manželství byli herci Petr a Martin Štěpánkovi.

Přestože v dětství měla hrát divadlo přísně zakázáno, a to i na školních besídkách, poprvé si ho vyzkoušela v necelých patnácti letech u ochotníků v Železné Rudě. Když se na jevišti poprvé objevila tváří v tvář svému otci, tréma ji zcela paralyzovala a ze strachu nebyla schopna promluvit. Matka jí navíc kladla na srdce, aby ve škole o původu mlčela a nikde se nevytahovala. Přestože ji běžná škola nebavila a testy z matematiky či fyziky pro ni byly utrpením, nadšení našla v historii. Po tehdejší školské reformě pak absolvovala zrychlené studium na DAMU už v devatenácti letech.

Svou profesionální dráhu odstartovala v Pardubicích, na které vzpomínala jako na místo svého herckého zrození a školu tvrdé kázně. Právě tam zažila první velký triumf v roli Jany z Arku ve hře Skřivánek. Hra vyvolala obrovský rozruch. Pardubičtí s ní čtyřikrát po sobě vyprodali divadlo v Karlíně a francouzská ambasáda z ní byla nadšená natolik, že Janě nabídla stipendium v Paříži.

Úspěch ale přinesl i závist. Hned se našli kolegové, kteří tvrdili, že vyprodané divadlo jí zaplatil otec. Podobné pomluvy o protekci ji provázely celým životem, ať už v libeňském Divadle S. K. Neumanna, nebo po sňatku s režisérem Jaroslavem Dudkem. Štěpánková o svých slavných předcích raději mlčela a spoléhala jen na vlastní síly. Držela se rodinného pravidla stát pevně nohama na zemi, protože před diváky ji slavné jméno zachránit nemohlo.

Skrytá krize i dvojitá ztráta v roce 2000

Manželství s režisérem Jaroslavem Dudkem působilo na veřejnost velmi stabilně a vydrželo dlouhých čtyřicet let. Přesto si prošla těžkou zkouškou. Během natáčení Nemocnice na kraji města se její muž zakoukal do mladé Elišky Balzerové, pro kterou měl obrovskou slabost. Zvláštní na tom všem bylo, že Štěpánková a Balzerová spolu v seriálu sdílely celou řadu klíčových scén. Štěpánková ale nedala nic najevo a zachovala si naprostou chladnou hlavu.

Nejtěžší životní zkouška ji ale zasáhla v srpnu roku 2000, kdy Jaroslav Dudek zemřel. Krátce nato jí po téměř třiceti letech v Divadle na Vinohradech neprodloužili smlouvu. Ze dne na den tak ztratila dvě své životní lásky a musela odejít do nedobrovolného důchodu. Z náročné situace ji pomohl vyvést syn Jan. Ten se na rozdíl od rodinné tradice vydal cestou matematiky a počítačové vědy a spolu se svými dcerami, dvojčaty Barborou a Terezou, byl pro matku největší oporou.

Rodinné rány a návrat na jeviště

Osud nešetřil rodinu Štěpánkových ani v dalších letech. Štěpánková velmi těžce nesla ztvárnění své rodiny v televizním seriálu Bohéma, které označovala za nepravdivé a dehonestující. Ještě těžší ranou však byla tragická smrt bratra Martina v roce 2010. Bývalý ministr kultury a herce dlouhodobě bojoval s rakovinou a nesnesitelnými bolestmi, které ho nakonec dohnaly k sebevraždě.

Sama Jana Štěpánková byla po desetiletí známá jako vášnivá kuřačka. S cigaretami dokázala skoncovat až po více než šedesáti letech, když ji k tomu přinutilo zdraví, i když krabičku pro jistotu stále nosila v kabelce. I po osmdesátce sršela energií a představa, že by seděla jen doma, pro ni byla nepředstavitelná. Když ji syn přemluvil k návratu na divadelní prkna, našla nový domov v komorním prostředí pražského Divadla Ungelt. Hry jako Na útěku nebo Pardál, kde se po padesáti letech opět setkala se svým častým herckým partnerem Františkem Němcem, hrála s plným nasazením až do konce sil.

Na podzim roku 2018 byla hospitalizována s těžkým zápalem plic. Na začátku prosince se ještě zdálo, že je z nejhoršího venku, a těšila se na klidné Vánoce s rodinou. Následná plicní embolie jí však 18. prosince 2018 vzala poslední naději a herečka zemřela. Zprávu o skonu čtyřiaosmdesátileté legendy oznámila rodina až po soukromém rozloučení.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz