Článek
Andrej Babiš se rozhodl odcestovat na Slovensko a připomenout, že dřívější společná zasedání, která byla zrušena minulou vládou, budou opět obnovena. Premiér odkazuje na společnou historii, která nás od roku 1918 (i dříve) spojovala. V tom má pravdu. Česko by se mělo snažit o co nejzdravější vztahy se svým nejbližším sousedem.
V současné době to ale není možné. Pokud zastáváte demokracii, nemůžete přehlédnout kroky Roberta Fica a jeho vlády, která se každým dnem snaží zničit demokratické fungování a do toho se kamarádit s putinovským Ruskem, které se už čtyři roky snaží o ovládnutí Ukrajiny.
Návštěva Pekingu
Vláda Petra Fialy zrušení bližších vztahů podnikla záměrně. „Vztahy jsou mnohostranné, je spousta společných témat, míníme je rozvíjet a věnovat se tomu. Ale není možné zastírat, že existují výrazné rozdíly v názorech na některá klíčová zahraničněpolitická témata,“ vysvětloval tehdy bývalý premiér Petr Fiala v roce 2024.
Znovuzavedením těchto zasedání dáváme jako národ najevo, že slovenské kroky - ať už v domácí či zahraniční politice - je možné přehlédnout a chovat se, jako by se nic nestalo. V knižním rozhovoru Erika Taberyho s bývalou slovenskou prezidentkou Zuzanou Čaputovou Neztratit se sama sobě, Čaputová popisuje, jak zahraniční setkání jsou „úzce spojena s profilem konkrétního člověka. Kdyby třeba byl v nějaké zemi zvolen člověk s úplně jinými hodnotami (…), tak je pozvání velice na zvážení, případně až nevhodné,“ řekla v rozhovoru.
Čaputová mluvila ze svého pohledu jako prezidentka (a ne jako premiérka), ale hlavní bod je stejný: zahraniční návštěvy se dělají nejvíce s těmi, se kterými si nejvíce rozumíte. V případě Česka, kde současná vláda mohla ponechat současný stav, kde se žádné bližší zasedání nekonají, a tím dát najevo, že s jejich politikou nesouhlasí, podnikla opak: zasedání vrátila a slíbila, že spolupráci prohloubí. Petr Macinka poté v rozhovoru Interview ČT24 řekl: „Fialova vláda hrála moralizátorskou hru a kádrovací hru na to, s kým se kdo musí bavit nebo nesmí bavit, co má říkat nebo nesmí říkat a když to nebude dělat, tak se s vámi nebudeme bavit.“
Na jedno ale šéf diplomacie zapomněl nebo spíše nechtěl zdůraznit. Fiala přetrhal hlubší vazby se Slovenskem, kvůli člověku, který se za poslední dva roky setkal s Putinem třikrát. Naposledy v Pekingu na čínských oslavách výročí konce druhé světové války.
Přetrhali vztahy s vládou, kterou vede tento politik. Pokud stojíte jednoznačně na straně Ukrajiny, nemůžete ani s přimhouřeným okem dělat jako že se nic neděje. Fico představuje muže, který se bojí vyrazit na Ukrajinu, jelikož by viděl na vlastní oči hrůzy, co ruská strana provádí. Jedná se o muže, který prohlásil, že bude podporovat „nulovou vojenskou pomoc“ Ukrajině ze státních zásob.
Je tedy nepravdivé tvrdit, že minulá česká vláda „hrála moralizátorskou hru“, jak tvrdil Macinka. Hrála hru, kde se chovala podle vlastních zásad a přesvědčení a odmítla je překročit. Ukázala, že měla vlastní morální základ a v něm se Robert Fico zkrátka nevyskytoval.
Současná vládní koalice ale hraje opačnou hru. Obnovením vztahů a předstíráním, že se nic nestalo, dávají najevo, že nad vším, co Ficova vláda dělá (nejedná se jen o otázku invaze na Ukrajinu), se může mávnout rukou.
Ve vašich šlépějích
S vládou, která ničí jakékoliv demokratické pilíře, se zkrátka nedá spolupracovat na hlubší úrovni. U Babiše a jeho koalice to ale smysl dává: učí se ze slovenského scénáře, jak postupovat v budování větší moci pro sebe a jakákoliv další rada je pro ně užitečná. Jedná se totiž o dvě vlády, které vidí mnoho pohledů stejně. A ve kterých můžeme v následujících měsících vidět podobné kroky od české vlády, jaké podnikla ta slovenská. Ať už jde o veřejnoprávní média a otázku koncesionářských poplatků nebo pomoc Ukrajině. Jsme teprve na začátku a bude hůře.
