Článek
2. listopad je dnem Památky všech věrných zesnulých, Památky zesnulých či zlidověle Dušiček.
V římskokatolické církvi je to den liturgického roku, kdy se církev modlí za duše v očistci. Věřící římskokatolického vyznání slaví Dušičky jako vzpomínku na všechny věrné zemřelé, tedy ty, jejichž duše ještě nedosáhly nebe, ale jsou ve fázi „očišťování“ neboli v očistci.
Oslava Dušiček se odvíjí od slavnosti (svátku) Všech svatých, který připadá na 1. listopadu. V noci z 31. října na 1. listopadu slavili Keltové konec léta a nový rok, svátek Samhain. Samhain byl podle keltské tradice časem, kdy se duše zesnulých vrací domů a jejich příbuzní jim svítilnami z vydlabaných řep pomáhají na cestě do podsvětí.
Památku věrných zemřelých zavedl roku 998 opat z Cluny, sv. Odilo († 1048), který se snažil pokřesťanštit pohanskou tradici. Odtud se slavení rozšířilo po všech benediktinských klášterech.
Památka zesnulých je vedle Vánoc největším svátkem, který v Česku „slaví“ jak křesťané, tak i nevěřící a to vzpomínkou, ozdobením rodinných hrobů či zapálením svíčky. Pro katolíky znázorňují živé květiny víru ve věčný život a mají demonstrovat přesvědčení, že život hrobem nekončí. Hořící svíce mají symbolizovat přítomnost zmrtvýchvstalého Krista, stejně jako o Velikonocích nebo při mši.
Vzpomínka na mrtvé je součástí každého slavení eucharistie. Eucharistie (řec. díkuvzdání) je křesťanský obřad, kterým se připomíná Poslední večeře Ježíše Krista před jeho ukřižováním. Podstatou obřadu je rituální konzumace chleba a vína, ve kterých jsou dle víry křesťanů přítomny tělo a krev Krista.
Na hřbitovech, v kaplích, kostelech či u hlavního hřbitovního kříže se konají bohoslužby slova nebo mše svaté.
Pro mnoho věřících i nevěřících jsou Dušičky dobou k zamyšlení nejen nad smrtí.
Něco ze statistik
Pár zajímavostí týkajících se chování a zvyklostí lidí během dušičkového období podle průzkumu agentury STEM/MARK:
- v období Dušiček uctí na hřbitově památku zesnulých více než polovina osob
- ale jen 10 procent navštíví hřbitov přesně v den svátku
- více než čtvrtina osob, si na své blízké zemřelé vzpomene bez návštěvy hřbitova
- až 90 procent osob nosí na hrob svíčky
- pokládání věnců na hrob provádí více než polovina Čechů
- 50 procent kombinuje nakoupené ozdoby s vlastními výrobky
- asi 10 procent lidí používá vlastnoručně vyrobenou výzdobu
- za výzdobu hrobu je třetina lidí ochotna zaplatit pouze 100 až 200 Kč, ale další třetina je ochotna zaplatit 200 až 500 korun
Na co si dát pozor
A na co si dát během Dušiček hlavně pozor? Jako první je důležitá pozornost a opatrnost již při cestě na hřbitov. Kam se v tento čas vydává mnoho tzv. svátečních řidičů. Jak se vypořádat s jízdou svátečních řidičů si můžete přečíst zde.
Další nebezpečí hrozí přímo na parkovišti u hřbitova, kde již každoročně číhají zloději, aby se mohli vloupat do zaparkovaných vozidel.
A další řádění zlodějů probíhá přímo na hřbitově. Kradou tam zejména věnce, kytice, svíčky, lucerny a další ozdoby hrobů a snaží se je zpeněžit.
Proto buďte opatrní a mějte oči na štopkách, abyste předešli nepříjemnostem a vaše dušičková návštěva hřbitova proběhla v klidu a bez komplikací.
Zdroje: Autorský text
https://cs.m.wikipedia.org/
