Co s tím, když jste nespokojeni se svým životem?

Život je mnohdy boj.
Život se pak stává ještě těžším. K tomu na nás útočí každodenní stereotyp, péče o rodinu, děti, domácnost, rodiče. Mnohé trápí finanční starosti či problémy v práci. Nebo naopak těžkosti s hledáním nové práce. A mnoho dalších. Každý má své starosti.
Kolikrát si říkáte: „Já už nemohu. Nevím jak dále.“

Kolem sebe vidíte nebo slyšíte, jak je druhý úspěšný, co všechno dokázal. Jak si koupil dům, auto, jezdí po světě. Jak jsou ženy, které zvládají podnikat, pečovat o děti, uvařit, uklidit a vše zvládají levou zadní. Je to velký nápor pro vaši psychiku. A  nespokojenost ve vás a s vaším životem stoupá. Také byste chtěli být lepší, mít spokojenější život, bez stresu a jen si užívat. Jenže realita je mnohdy ubíjející. Ztrácíte radost že života a nic vás netěší. Přijdete si neschopní a k ničemu. Pokud vás nespokojenost úplně pohltí, je čas zastavit se. Zastavit a zamyslet se.

Radujte se z maličkostí.
Věřte, že starosti a problémy má každý. I ten, který vypadá spokojeně. Většinou není v našich možnostech vše ze dne na den změnit. Důležité však je, změnit přístup sám v sobě. Je třeba si říci, že nemá cenu se trápit věcmi, které stejně nedokážete změnit. Nikdo z nás není dokonalý a každý dělá chyby.

Nejdůležitější je naučit se radovat z maličkostí. A být za ně vděčni. I za každou drobnost. Musíme si uvědomit, že život není samozřejmost, ale je to dar. Proto bychom si každé ráno měli říci: „Jsem rád/a, že jsem se mohl/a probudit do nového dne ať už bude jakýkoliv. Děkuji.“

Buďte vděčni za to, že máte svojí postel, své bydlení i když je třeba strohé a obyčejné. Jsou lidé, že nemají žádný domov. Mějte radost z toho, že si ráno můžete uvařit svůj oblíbený čaj nebo kávu. Z toho, že třeba svítí sluníčko, létají motýli, zpívají ptáci a vy toho můžete být součástí a pozorovat jej. Vzpomeňte přitom na lidi, co nevidí či neslyší a uvědomte si, jak dobře na tom jste, že si to můžete vychutnávat.
Buďte rádi za to, že můžete jít ven, můžete se projít, dokážete se postarat o sebe i o druhé. Myslete přitom na ty, co chodit nemohou nebo se o sebe nedokáží postarat.
Buďte vděčni za to, že jste v pořádku dojeli do práce, do školy, domů.

Hledejte to dobré.
Na všem si zkuste najít vždy něco dobrého. A i když se vám bude dít něco špatného, řekněte si, že to má tak být. Říká se, že všechno špatné je k něčemu dobré. Nic se neděje jen tak. Vše má svůj důvod, který nevíme. Mnohdy ho zjistíme až s odstupem času. Anebo se ho nedozvíme nikdy.

Proto ať budete kdekoliv, snažte si najít něco, co se vám líbí. Třeba rozkvetlou květinu nebo odraz sluníčka ve vodě či cokoliv jiného, co upoutá vaši pozornost. A řekněte si: „Jsem rád/a, že zde mohu být a vidět onu krásu.“ A v tomto duchu pokračujte celý den. Večer si v hlavě zrekapitulujte co jste za den prožili. Radujte se z toho hezkého a pokud se vám něco nevydařilo, nesmutněte, ale vezměte si z toho ponaučení pro příště. A než usnete, řekněte si: „Děkuji za to, že jsem mohl/a prožít další den.“ A těšte se na následující.

Protože den, co již uplynul, se nikdy nevrátí a další nebude nikdy stejný. Může být podobný, protože děláte mnoho činností stereotypně každý den. Ale vaše nálada, rozpoložení, myšlení bude jiné. A možná si i všimnete věcí, které jste dříve neviděli.

Umět se radovat z maličkostí a být za ně vděčný přináší ohromný klid do duše. A i když to nevyřeší velké problémy, může vám to pomoci změnit náhled na mnoho věcí a tím život usnadnit. Vaše psychika bude vyrovnanější a vy budete spokojenější. Vždy je potřeba začít od malých věcí a postupně přidávat větší. Však na světě jsme jen jednou a nevíme dne ani hodiny, proto si važme každé chvíle, kterou nám bylo dáno prožít.