Hlavní obsah
Lidé a společnost

Jak si megalomanským cvičením naháněl totalitní režim prestiž a my museli povinně dřít jako koně

Foto: Wikimediacommons - Nechranická

Jednou za pět let to vždycky přišlo. Tedy kromě roku 1970. Komunistický režim se chtěl blýsknout a tak uspořádal či spíše nařídil nejmasovější cvičení lidí všech dob - spartakiádu. Vzpomínáte?

Článek

Propaganda se dala využít všude, tak proč ne při cvičení. Od roku 1955 začal totalitní režim organizovat hromadné veřejné tělocvičné vystoupení - spartakiádu. Tyto masové gymnastické přehlídky měly symbolizovat jednotu a sepětí lidu s komunistickou stranou. Každých pět let se celorepubliková akce opakovala. Děti, mladí, dospělí, staří i vojáci se museli povinně učit cvičební sestavy a gymnastické kreace. Pamatujete na to?

Celý školní rok před vypuknutím závěrečné přehlídky, bylo o náplni tělesné výchovy jasno. Cvičily se předepsané tělocvičné sestavy na hudební doprovod. Stále dokola a dokola, aby bylo vše perfektní. Pilovalo se a pilovalo až do zblbnutí. Všichni dřeli jako koně. A zas to někdo zkazil. Vypnout starý kazeťák, přetočit na začátek a znovu pustit. Při opakovaném zaznění prvních tónů, se vám už ježily vlasy. Natož, když jste pořád dokola poslouchali:

„Krásný úděl máme dnes,
kráčet k zítřku, žít a kvést.
Krásný úděl, před očima růst,
vzhůru k výškám, každou chvíli kus.“

To už jste byli natolik „zblblí“, že jste kousek po kousku rostli do výšky a doslova kvetli z údělu, který jste museli snést. Když jste se pak bezchybně dostali až k refrénu, tak jste si nakonec také s radostí zapěli:

„Když se podaří, co se dařit má,
když rozkvete růže z poupěte.
Když se podaří, co se dařit má,
tak je přece krásně na světě.“

Tuto píseň Poupata z dílny Michala Davida si zpívaly hlavně starší žákyně, pro které byla na poslední legendární spartakiádě v roce 1985 určena a stala se velkým hitem. Prozpěvoval si jí snad úplně každý. A možná, že i vy teď, když se vám připomněla nebo ne?

Malé děti, velké děti, mládež, dospělí, staří i vojáci. Nikdo nebyl ušetřen povinného tréninku. Veškerá námaha a dřina nakonec vyústila ve slavnostní přehlídku okresních kol, kde soudruzi porotci vybrali ty nejlepší a poslali je, se předvést na obří přehlídku cvičenců na Strahovský stadion v Praze. A to už znamenalo prestiž. Tedy pro někoho. Někdo spartakiádu z duše nenáviděl a pro někoho byl fenomenální úspěch dostat se na Strahov a cvičit. Dělali všechno možné proto, aby se jim tento sen splnil. Možná i vstoupili do strany, aby se tam dostali. Kdo ví. Do jaké kategorie jste spadali vy?

Když bylo natrénováno a soudruzi měli vybráno, tak nebylo zdaleka vyhráno. Vybraní cvičenci z celé republiky se sjeli do Prahy, aby dopilovali sestavu ohromné masy lidí dohromady. Svým cvičením v jednotných úborech pro každou skladbu vytvářeli úchvatné obrazce, které lákali tisíce diváků. Soudruzi se mohli radovat, jak mají šikovný a poslušný národ. Vždy v červnu nebo v červenci celá akce a úporné snažení všech zúčastněných vypukla. Spartakiádní přehlídka cvičenců mohla začít.

Praha se zaplnila nebo spíše přeplnila nejen cvičenci, ale také diváky. MHD byla přehlcena, i když byla posílena. Všichni, hlavně soudruzi s dychtivostí čekali, co pěkného cvičící jedinci předvedou. A hlavně, aby nic nezkazili. Papaláši i nepapaláši zaplnili tribuny do posledního místa. Televizní kamery byly nažhaveny. A když cvičící skupinky předváděli svá vypiplaná díla, usmívající se soudruzi pokyvovali hlavami myslíc si:

„To jsme si je pěkně vycvičili.“

Pro obyčejného smrtelníka to však byla zajímavá podívaná. Už jen dát dohromady tolik lidí, aby cvičili stejně, aby všechno klaplo a vypadalo tak, jak má, jistě nebylo jednoduché. Živé hýbající se barevné obrazce byly nádherné hlavně z výšky. Když se vše podařilo, tak jak mělo, byli spokojeni jak soudruzi, tak cvičenci i diváci.

Jediný rok, který byl o spartakiádu ochuzen, byl rok 1970. Vzhledem k událostem v roce 1968. Soudruzi se obávali, aby se vše nezvrtlo v protirežimní demonstraci. Za to poslední spartakiáda v roce 1985 se zapsala do dějin nejvíce. Nejen již zmiňovanou skladbou Poupata, ale také tím, že byla poslední spartakiádou před sametovou revolucí. Na této spartakiádě vystoupilo 189 512 cvičenců v 15 skladbách a navštívilo je 1 206 000 diváků.

Do mysli lidí se negativně tato spartakiáda zapsala tragickými událostmi, které jí předcházely. V Praze totiž řádil sériový vrah Jiří Straka, který přepadal a vraždil mladé dívky. Není proto divu, že mnohé mladé cvičenkyně měly pochopitelně strach přijet do Prahy a vystoupit na spartakiádě. Naštěstí se však vraha podařilo dopadnout krátce před zahájením spartakiády. Přezdívalo se mu proto „spartakiádní vrah“. Nakonec spartakiáda úspěšně proběhla tak, jak měla.

Hromadná spartakiádní cvičení ukončila až sametová revoluce v roce 1989. Někdo zaplakal a mnozí si s úlevou oddechli. A jak jste to měli se spartakiádou vy?

Anketa

Milovali jste spartakiádu nebo nenáviděli?
Milovali, bylo to něco úžasného.
71,7 %
Nevadila nám, ale tolik jsme to neprožívali.
13 %
Museli jsme jí přetrpět, co nám zbývalo.
6,1 %
Nenáviděli jsme jí.
7,9 %
Nezažili jsme jí.
1,3 %
Celkem hlasovalo 890 čtenářů.




Zdroje:

https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Spartaki%C3%A1da

https://www.karaoketexty.cz/texty-pisni/david-michal/poupata-28478
 
https://www.prozeny.cz/clanek/zdravi-a-zivotni-styl-jak-vypadaly-obri-spartakiady-vaze-se-k-nim-pisen-poupata-ale-bohuzel-i-spartakiadni-vrah-94081
 
https://nasregion.cz/strahovska-spartakiada-propaganda-rezimu-tvorena-mozaikou-cvicencu-chceme-ji-jeste-48235/

https://www.denik.cz/listopad-89-zivotni-styl/spartakiady-seriovy-vrah-jiri-straka-praha-strahov-socialismus-vsesokolsky-slet.html

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz