Je nejdůležitější první dojem?

Na první pohled se zdá, že je nejdůležitější, ale mnohdy může být opak pravdou.
V prvních pár vteřinách, co někoho nového zahlédnete si o něm vytvoříte určitý obrázek dle jeho celkového vzhledu. Jak je upravený, oblečený, co z něj vyzařuje nebo naopak co vám na něm vadí, je-li vám sympatický či ne. Na základě toho si utvoříte prvotní obrázek a zaškatulkujete si ho do svého podvědomí. Když však dotyčného poznáte blíže, zjistíte, že vaše zařazení do příslušné příhrádky nebylo vůbec správné.

Představte si, že potkáte staršího pána, nic moc upraveného, lehce zarostlého s klátivou chůzi a třesoucíma se rukama. V ruce drží tašku s láhvemi od piva, co při každém vlnivém kroku cinkají o sebe. Nabydete dojmu, že dotyčný je podivín zřejmě závislý na alkoholu. Jenže, když se s ním dáte do řeči, najednou zjistíte, že je zcela normální a dobře se s ním povídá.

Pak vám začne vyprávět svůj příběh, jak se chtěl v mládí vytáhnout před děvčaty, tak před nimi skákal do jezu. Jenže jednou to nevyšlo a on narazil hlavou o dno. Nejenže se málem utopil, ale poranil si míchu. Jeho cesta k tomu, aby se postavil na nohy byla dlouhá. A celý život musel tvrdě pracovat na tom, aby mohl chodit alespoň rozevlátou chůzí připomínající opilce s třesoucíma se rukama. Trochu se zastydíte, co jste si to o něm mysleli a dopřejete mu i to pivko. Vždyť za svou blbost už byl dost potrestán.

Pak potkáte starší paní, příjemně upravenou a na dálku sympatickou. Když s ní zavedete řeč, tak její slova se točí jen kolem toho, jak Ti mladí jsou dnes neschopní. Že se neumí postarat o domácnost, o děti, že nic nestíhají. Že ona všechno zvládla, uměla si rozvrhnout čas. Když dítě spalo, tak místo odpočinku a koukání do mobilu uklízela, žehlila nebo vařila.
Jak ona ve všem byla dobrá a dnes je to hrůza. Když už posté zaslechnete slovo „já“, přestane vás rozhovor bavit. V duchu se divíte, jak může být ta sympatická paní tak nepříjemná.

Nebo potkáte charismatického mladého muže, co působí velmi kultivovaně a vzdělaně, ale když promluví a začne sdělovat své názory, zjistíte, že je to buran a hrubián. Či se setkáte s mladou ženou, napohled zamlklou, neupravenou, obyčejnou, nenalíčenou, lehce učesanou, vypadající o deset let starší. Řeknete si, tak s tou si asi nebudu mít co říci. Jenže opak je pravdou a vy zjistíte, že nejenže se s ní výborně povídá, ale má i podobné názory jako vy. Je velmi přátelská a kamarádská a vždy je ochotna vám pomoci a vyjít vstříc.

Nebo potkáte vytuněného, namakaného mladíka od pohledu frajírka. Řeknete si, to bude asi pěkně namyšlený a arogantní sobec. Po rozhovoru s ním však zjistíte, že vůbec není namyšlený sobec, ale je milý, má dobré srdce a celý život se snaží ochotně pomáhat těm, co to potřebují.
A tak by se dalo pokračovat do nekonečna.
Samozřejmě, že jsou i případy, kdy dotyčného podle prvního dojmu odhadnete skvěle napoprvé.
Ale mnohdy zdání klame a pak je nejdůležitější první dojem až napodruhé.