Článek
Lhopové představují starobylou a primitivní kulturu, která se značně liší od hlavní bhútánské kultury. Příslušníci kmene žijí ve třech vesnicích: Jigme, Singye a Wangchuck.
Zajímavostí Lhopů je jejich vzrůst. Muži i ženy mají téměř stejnou postavu vysokou kolem 1,2 až 1,5 metru. Zpomalený růst může být zapříčiněn sňatky v rámci komunity, kdy Lhopové praktikují sňatky mezi bratranci a sestřenicemi. Žijí tak v úzce propojených komunitách a všichni jsou si sobě nějak příbuzní.
Jejich malý vzrůst však nemá žádný negativní vliv na jejich sílu, odvahu a výjimečnou obratnost. Jsou to rození horolezci a odvážní sportovci. Ve velmi strmých skalnatých svazích, ze kterých při pohledu na ně mrazí, roste tráva, kterou používají na střechy domů. Lhopové se však těchto nebezpečných srázů nebojí. Hbitě a obratně po nich lezou, aby trávu nasbírali.
Lhopové mají svůj jedinečný, tradiční oděv, který je vyroben z kopřivového vlákna rostliny zvané Yadzin, která roste na úpatí hor 500 až 1000 metrů nad mořem. Jedná se o zavinovací oděv, který nosí muži i ženy stejný.
Látka je zezadu přeložena, na hrudi překřížena a svázána za krkem. Kolem pasu je svázána pásem zvaným Pa-dzin. Látka je vytažena nad kolena a pevně svázána. Vpředu tak tvoří velký váček, který pojme mnoho věcí, proto ke svému tradičnímu oděvu nepotřebují žádné tašky.
V současné době bývá kopřivové vlákno nahrazeno indickou bavlnou. Aby tradice nošení tohoto oděvu nezanikla, vyžaduje se od dětí, aby jej nosili alespoň dvakrát týdně. Jednoduchost života Lhopů se odráží i v jejich oblečení, které je jednoduché a prosté.
Hlavní potravou Lhopů jsou obiloviny zejména kukuřice, zelenina a maso. Běžnou zeleninou v jejich regionu jsou bambusové výhonky, dýně, tykve a listová zelenina. Nejčastěji se jí vařená jídla. Konzumují mnohem více masa než zeleniny.
Lhopové jsou známí svým zvykem pojídání masa, které je napadené červy. Konzumují veškeré druhy zvířat kromě hadů. Nejběžnější je vepřové, hovězí, kuřecí a ryby. Dříve nebylo výjimkou ani opičí maso.
Jednou z hlavních tržních plodin je pěstování kardamonu, jehož svěží zeleň obklopuje vesnice v monzunovém období. Kardamon se poté suší a udí. Vyváží se hlavně do Bangladéše.
Lhopové mají ještě jednu unikátní věc a tím je dlouhověkost. Není výjimkou najít mezi Lhopy lidi, kteří jsou staří až sto let.
Národ Lhopů je od přírody velmi prostý, pokorný a štědrý hlavně co se jídla a pití týče. Jen málo z nich je vzdělaných. Z 501 obyvatel je 381 negramotných. Přestože děti navštěvují školu ve vesnici, mnohé z nich základní vzdělání nedokončí.
Do roku 2009, kdy vesnice ještě neměla napojení na dálnici, trvalo dva dny pěšky dostat se do města Samtse, kde je nejbližší trh, na kterém si lidé kupují základní potraviny a další nezbytnosti. Nyní je to jen tři hodiny jízdy autem. Každá domácnost ve vesnici má v současnosti také elektřinu, která je připojena od roku 2011.
V rámci vesnice si Lhopové udržují velmi dobré vztahy a rádi si navzájem pomáhají. Neexistuje u nich žádná hořkost vůči lidem, kteří přicházejí a okupují jejich půdu. Lhopové jsou vnímáni jako přátelští a prostoduší lidé, kteří rádi pijí, povídají si a nestarají se o zítřek.
Zdroje:
1, 2, 3, 4
