Článek
Tak trochu lže každý. Jsou to lži typu: „Jak se máš?“ A vy odpovíte: „Mám se fajn“ a přitom se cítíte pod psa a starostí máte až nad hlavu, že nevíte kudy kam. To jsou takové běžné lži.
Ale existují mistři lháři, kteří využívají lhaní k tomu, aby se dostali na vrchol. V takovém případě je dobré, když umíte lháře rozpoznat a včas odhalit. Můžete se to naučit i vy. A jak lháře poznat a na co se zaměřit?
1. Nechte lháře mluvit
Pravdomluvní lidé obvykle mluví a odpovídají více a hodně. Lháři často váhají a informací dávají jen velmi málo. Důvodem je, že nemohou čerpat z faktů. Nemají dostatečnou představivost k tomu, aby si vymysleli podrobný a věrohodný příběh nebo se bojí, že se prozradí. Proto nechat dotyčného mluvit je velice důležité. Pomůže to k odhalení lhaní mnohem více, než kdybyste mu kupříkladu tvrdili, že víte, kde byl, že na to máte svědka.
Pozor ale na jednu záludnost. Zkušený lhář bude mít připravený scénář. Proto je velmi důležité mu klást nečekané dotazy. Třeba, když tvrdí, že byl s přáteli na koncertě nějaké skupiny, tak se ho zeptejte, jaká tam byla předkapela.
2. Podivné zvuky jako hra o čas
Vyskytují se při mluvení v jedné větě tři a více podezřelých zvuků jako: „hm, ehm, nebo oh?“ Tak to nevěští nic dobrého. Můžete si být téměř jistí, že si vymýšlí. Podivné zvuky jsou hrou o čas, při kterých vymýšlí pádné argumenty.
„Když říkáte pravdu, používáte v dialogu slova rozumná a logická. V opačném případě vám však z úst mohou vyklouznout nekontrolovatelné zvuky, což je vlastně promyšlený krok, který narychlo pomáhá vytvořit další strategii,“ říká profesorka psychologie působící na Michiganské univerzitě Rada Mihalcea.
3. Oční kontakt
Nejen mluvení je důležité. Dalším usvědčujícím důkazem jsou oči. Na první pohled by se mohlo zdát, že se člověk při lži bude dívat dolů na špičky bot. Ale opak je pravdou. Čím déle se dívá do očí, tím je větší pravděpodobnost, že nemluví pravdu. A důvod je více než jasný.
„Lháři se logicky snaží vypadat co možná nejpřirozeněji. Proto racionálně využívají vše, co zdůrazňuje jejich důvěryhodnost a soustředí se na oční kontakt,“ vysvětluje výše zmíněná odbornice.
4. Neverbální projevy
Neverbální projevy, tedy řeč těla, mohou mnohé prozradit. Přehnaná gestikulace rukou, ohnutá záda, zkřížené nohy… To vše značí, že máte co dočinění s pokrytcem upravujícím skutečnosti pro vlastní dobro.
„Má to co dělat s tím, že lhář se vlastně snaží lež postavit. Ve většině případů potřebuje během hovoru obě ruce, jež dávají vytvořenému a pestrému příběhu patřičný důraz,“ varuje Rada Mihalcea.
5. Vnímání jejich pocitů
V odborné literatuře se uvádí, že člověk si do paměti jinak ukládá reálné vzpomínky a jinak fikce. Při vybavování skutečné vzpomínky obvykle odkazujeme na smyslové detaily (jak věci vypadaly, voněly atd.) a také na to, jak jsme se při konkrétní události cítili. Za to při vyprávění smýšlené události používáme často popis logičtější a věcnější.
Například: Dotyčný vám vypráví o tom, jak šel domů z kina. Při pravdivé vzpomínce se bude spíše zaměřovat na zvuky autobusu, který jel liduprázdnou ulicí nebo na to, jak byl rozladěný z toho, že mu spoj ujel.
Pokud bude událost nepravdivá, bude nejspíše vyprávění vypadat takto: „Pršelo, takže jsem musel mít deštník.“ Pravdomluvní lidé mají tendenci uvádět smyslové popisy, lháři nikoli.
6. Zaměstnejte je
Lhaní je vysoce náročný multitasking. Aby lháři nevzbudili podezření, musí si plánovat, co řeknou, nesmí vypadnout z role a nesmí zaváhat. Proto, pokud chcete lháře načapat, musíte mu lhaní ztížit. Nejjednodušší způsob je, že mu dáte dělat ještě další úkoly zatímco vypráví.
Pokud je totiž jejich mozek zaměstnán jiným úkolem, už jim nezbývá dostatek duševní kapacity na to, aby ve lhaní pokračovali, tedy alespoň ne přesvědčivě. Pokud máte třeba podezření na nevěru, pokládejte jim otázky zatímco řídí.
Tak až vám bude někdo cosi vyprávět, zaměřte se na všechny zmíněné detaily ať odhalíte lháře co nejdříve. Ale ještě předtím buďte připraveni přijmout pravdu ať bude jakákoliv.
