Článek
Na severních svazích Jeseníků, nedaleko Zlatých Hor, leží poutní místo Maria Hilf, tiché místo s krutou historií. Barokní areál, který přežil války, zánik i desetiletí chátrání, dnes znovu přitahuje poutníky i turisty hledající klid, příběhy a jedinečnou atmosféru hor.
V lesích nad Zlatými Horami stojí poutní místo, které po staletí patřilo k nejvýznamnějším duchovním centrům českého Slezska. Maria Hilf, známá také jako Panna Maria Pomocná, vznikla podle legendy v době třicetileté války. Když v roce 1647 přitáhli Švédové k městu Zuckmantlu (dnešní Zlaté Hory), dali se obyvatelé kvapně na útěk do hor.
Mezi nimi byla i žena místního řezníka Anna Tannheiserová, která byla v požehnaném stavu. Bezpečné útočiště našla na hoře zvané Boží dar (Gottesgabe) asi hodinu cesty od města. Ve skalním úkrytu ve stínu velké jedle však na ní přišly porodní bolesti. Úpěnlivě prosila Boha o pomoc a Svatou Pannu o přímluvu. Byla vyslyšena. Dne 18. července zde porodila zdravého syna Martina, s nímž se zakrátko vrátila domů.
Když chlapec vyrostl, prožil život jako radní svého města. Po jeho smrti nechala jeho dcera na základě poslední vůle svého otce zhotovit obraz Bohorodičky, který byl zavěsen na staré jedli v lesní samotě, kde se její otec narodil.
Stalo se tak v říjnu roku 1718 a hned v následujícím roce začalo místo přitahovat první poutníky. V průběhu deseti let byla na místě vystavena kaple. Během krátkého období došlo k nejméně pěti případům zázračného uzdravení, které byly zapsány vyšetřující biskupskou komisi.
V roce 1834 došlo k položení základního kamene nového kostela, který byl díky pomoci chudých i bohatých věřících vysvěcen 8.září 1841. Po vybudování kostela Panny Marie Pomocné se počet poutníků na Maria Hilf ještě zvýšil a místo bylo velice oblíbeným a hojně navštěvovaným. Maria Hilf se stala symbolem naděje a duchovní síly regionu.
Osud poutního místa se však dramaticky změnil po druhé světové válce. V roce 1955 tehdejší režim nařídil ukončit veškeré bohoslužby a zakázal konání poutí. Důvodem bylo údajně provádění důlních prací, jenže ředitelství Rudných dolů nikdy o uzavření poutního místa nežádalo. Šlo o naprosto vykonstruovaný důvod komunistického režimu. Náhlý příliv vandalů se zdál být nadmíru srdečně vítán. Ba dokonce mnoho důkazů potvrdilo, že vandalství nebylo náhodné, ale cílevědomé, kýmsi důsledně řízené. Mělo posloužit jako vážný důvod k likvidaci chrámu.
V kostele i mimo něj docházelo doslova k bestiální devastaci bez ohledu na historickou nebo uměleckou hodnotu. Postupně byly rozbity oltáře, lavice a nakonec i varhany. Byla rozebrána kostelní dlažba a mramorové obložení, schodiště i zdivo kaplí. V té době přišli za tehdejším duchovním správcem P. Eduardem, aby podepsal písemný souhlas k demolici kostela. Tvrdě na starého nemocného kněze naléhali, on se však nepodřídil.
Režim byl ovšem rozhodnut, že demolici zrealizuje za každou cenu. Nikdo z místních však nebyl ochoten ji provést, tak bylo povoláno komando až z Brna a výbuchy ze dne 22. září 1973 nadobro pohřbily toto slavné poutní místo Panny Marie. Nic nemělo připomínat, že zde kdysi stával chrám. Bylo zničeno naprosto vše včetně dopisů s díky za uzdravení i důkazů v podobě odložených berlí, protéz či obvazů, které tam vyléčení odkládali. Místo jenž kdysi pulzovalo životem, zarůstalo lesem a téměř mizelo z mapy.
Cesty Boží jsou však nevyzpytatelné. Po mnoho let zničenému poutnímu místu svitla naděje po pádu režimu v roce 1989. V únoru 1990 byl ustaven přípravný výbor pro obnovu poutního místa Panny Marie Pomocné u Zlatých Hor. 22. dubna téhož roku Svatý otec Jan Pavel II. za nadšené účasti statisíců věřících posvětil na Velehradě základní kámen pro stavbu nové mariánské svatyně.
Díky dobrovolníkům, církvi i místním nadšencům začala rozsáhlá obnova poutního areálu. Poutní místo Maria Hilf se tak definitivně opět stalo místem modliteb k Panně Marii Pomocné za všechny nastávající matky a za ochranu nenarozených dětí.
Dnes je toto místo Zlatých hor znovu živým místem setkávání, poutí i kulturních akcí. Návštěvníky sem láká nejen duchovní rozměr, ale také výhledy na okolní krajinu a jedinečný klid horského prostředí.
Maria Hilf připomíná, že i místa odsouzená k zániku mohou znovu ožít. V srdci Jeseníků tak vznikl prostor, kde se historie, víra a příroda propojují v jeden silný příběh.
Zdroje:
Mariahilf.eu
Novemesto.cz
Toulave-slapoty.cz
Wikipedia.org
