Motorkáři si myslí, že jsou něco víc a patří jim celý svět

Proč si vlastně stále více lidí pořizuje silné motorky? Pro dojíždění do práce jistě ne. Je to hlavně pro zábavu ve volném čase a o víkendech. Někdy to spíše vypadá, že si je hlavně kupují, aby se mohli předvádět, frajeřit a vytahovat se. Nebo pro posílení svého vlastního ega a aby ostatním dali najevo, že oni jsou „někdo“, respektive vládci silnic. A když si soused koupí silnou motorku, tak další si musí koupit ještě silnější, aby si náhodou nepřipadal méněcenný. Hlavně, aby ho trumfnul. Jenže koupí motorky trumfování teprve začíná.

Pak přijde na řadu „túrování“ motoru. Když jeden začne zkoušet hlučnost motoru, aby dal najevo, že teď tu je a všichni hleďte na mojí chloubu. Tak zanedlouho přispěchá další, aby to „osolil“ ještě více a tím dal najevo, že on má ještě silnější a lepší motorku. Nemůže přeci zůstat pozadu. A tak se poklidný víkend náhle změní v hlučnou soutěž čí ego vyhraje. A že ono burácení třeba někomu vadí? Tím lépe. Jsem přece motorkář a nebudu brát na nikoho ohledy. Čím větší hluk, tím více lidí mě uslyší a já se mohu dokonale předvést, co se svým pokladem umím, pomyslí si nejeden motorkář. Obzvláště Ti mladí. A tím předvádění právě začíná.

„Ten „páprda“ přede mnou jede jen 200 km/h? Tak já mu ukáži, jak se jezdí na motorce! “ pomyslí si mladý frajírek. A vzápětí se ho snaží co nejrychleji předjet. A že má řidičák teprve krátce a zkušenosti minimální? Nevadí. Hlavně, když to dotyčnému natře. A ukáže mu, že je lepší. A hlavně, aby se mohl pak chlubit kamarádům jaký je frajer!

A aby mu to věřili, tak to musí nahrát. A poté ukázat celému youtube světu, že je prostě nejlepší. A že jsou na silnici další účastníci provozu je příliš netrápí. Za ten chvilkový adrenalin a pár minut youtube slávy jsou ochotni riskovat svůj život. Což je jejich problém. Horší na tom je, že ohrožují i životy ostatních a je jim to jedno. Jakmile nasednou na stroj, jakoby je pohltilo zatemnění mozku. Teď jsou tu jen oni se svou motorkou, silnicí a větrem v zádech. Který čím je větší, tím preference stoupají. „Všichni hleďte jak já jedu a nepřekážejte na silnici. Ta je teď moje,“ myslí si v hlavě onen motorkář. A jeho styl jízdy a chování tomu odpovídá.

Vy si předpisově jedete. Kouknete do zpětného zrcátka, nikde nikdo, široko daleko. Kouknete dopředu, stihnete jednou mrknout a znovu zkontrolujete zpětné zrcátko. V tom silně zaburácí. Vy se leknete až nadskočíte. Vyplašeně nejdřív pohlédnete k obloze s údivem proč hřímá, když je jasno. Než vám to v té vteřině dojde, tak už se těsně kolem vás prožene motorkář. Pořádně přidá, aby to ještě více zaburácelo a hlavně, aby se stihnul vyhnout protijedoucímu autu a zmizí v nedohlednu. Uf, vyšlo to. Všichni se vyhnuli. Leknutím vám buší srdce, jakoby chtělo vyskočit. Nechápete, kde se tady tak náhle vzal, když nikde nikdo nebyl a mrknutím oka se náhle zjevil. Že by spadl z nebe? To určitě ne. Jen nejel předpisových 90 km/h.
A hlavně se výborně trénuje na silnicích II. a III. tříd. Tam je totiž, co se týče policie, bezpečno. Tam po nich nikdo nejde, takže mají volné pole působnosti. Jakmile je tam dlouhá rovinka, tak musí všem ukázat kolik jde ze svého stroje nejvíce „vyždímat“. A že je nejvyšší povolená rychlost 90 km/h? Nezájem. Motorkáři si myslí, že se to na ně nevztahuje. Že oni nic dodržovat nemusí. Je to všude vidět dnes a denně.

Hodně oblíbené jsou také zatáčky a serpentiny. Čím nebezpečnější, tím lépe. Alespoň se budou moci blýsknout jak umí hodně sklopit motorku. Být větší frajer než ten druhý je to, oč tu běží. A že tím ohrožují nejen sebe, ale hlavně druhé je až na posledním místě. Lidský život pro ně nemá žádnou hodnotu. Priorita je adrenalin, chlubení a posílení svého ega, které někde trpí, tak si to musí vynahradit jinde.

Ano, pro většinu je motorka koníčkem a vášní. To lze pochopit. Ale nesmí ta vášeň ohrožovat ostatní a musí se při ní dodržovat pravidla. A pokud je dodržovat nebudou, měli by být potrestáni v podobě postihu.
Pokud budou vše dodržovat a chovat se tak, jak mají, nebudou nikomu na obtíž. Ať si uvědomí, že na jejich vytahování a frajeřinu není nikdo zvědavý. A žádný „lajk“ nestojí za jakýkoliv zničený nebo ztracený život.