Článek
Sanové je označení skupiny domorodých jihoafrických lovců a sběračů, kteří se po africkém kontinentu potulují více než 60 000 let a řadí se k nejstarším obyvatelům světa. Sanové známí také jako Křováci z Kalahari mají neuvěřitelné lovecké a sběračské dovednosti, které si zachovávají dodnes.
Nehostinná poušť Kalahari je domovem Sanů zhruba 20 000 let. Tato polosuchá savana se rozkládá na území Botswany, Namibie a Jižní Afriky. Označení Křováci dostali od nizozemských kolonistů, kteří se tam v 17. století usídlili a pochází z nizozemského výrazu „bosjesman“ (anglicky bushmen). Naopak označení Sanové jim dal jihoafrický domorodý kmen Khoikhoi, jež byli kočovní pastevci dobytka žijící vedle Sanů. Označení San pochází z výrazu Saan, což znamená sběrači. Obě označení Saan i bosjesman mají hanlivý význam, přesto se však oba tyto názvy ujaly a jsou dodnes akceptovány.
Během tisíců let života v drsných podmínkách pouště Kalahari se Sanové naučili v tomto prostředí žít a sklízet to, co nabízí. Ví přesně, jaké rostliny jsou jedlé, které jedovaté a jaké mají léčivé účinky. Sbírání rostlin, plodů a drobného hmyzu je výsadou žen a patří k jejich hlavnímu způsobu obživy, kdy ženy dodávají třikrát více potravy než muži.
Muži obstarávají lov, který dokonale ovládají. Mají své lovecké techniky a jsou výtečnými stopaři. Ze stop dokáží rozeznat pohlaví, věk, hmotnost, zdravotní stav, stáří či velikost zvířete, ale také kdy tam proběhlo. Při lovu může sledování daného zvířete trvat několik hodin, ale i několik dní, což je fyzicky velmi náročné.
Muži používají různé metody lovu. Jednou z nich jsou pasti, kdy vykopou díru a zakryjí ji větvemi. Zvíře následně do hluboké jámy spadne a jelikož se z ní nemůže dostat ven, stane se snadnou kořistí. Sanové také často loví luky a otravenými šípy. Jed, který získávají ze speciálního brouka, je natolik silný, že dokáže zvíře usmrtit. Na druhou stranu má však takovou vlastnost, že neotráví všechno maso. Jedovatou část masa kolem šípu Sanové vyříznou a zbytek normálně konzumují.
Nejstarší formou lovu je pronásledování zvířete do úplného vyčerpání takzvaný vytrvalostní hon. Pokud jde o vytrvalost, mají Sanové oproti zvířatům značnou výhodu, kvůli vzpřímené chůzi a potním pórům, které kůži ochlazují.
V drsném pouštním prostředí je voda velice vzácná. Sanové jí získávají buďto vybíráním ranní rosy, kterou uchovávají ve skořápkách pštrosích vajec nebo vysávají vodu z hlubin. Jsou schopni najít vodu v poušti hluboko pod povrchem. Pomocí bambusových tyček ji nasávají do nádob ze pštrosích vajec či z dýní.
Příslušníci kmene San žijí v malých rodinných skupinách, neustále putují krajinou a nikdy se dlouho nezdrží na jednom místě. Přespávají v jeskyních nebo skalních převisech či si staví jen provizorní přístrešky z větví a trav, aby byli chráněni před větrem.
Zajímavostí je, že Sanové pracují jen 12 až 19 hodin týdně. Většinu dne tráví konverzací, legrací, hudbou, posvátným tancem či dáváním si dárků. Děti tráví velkou část dne hraním si s ostatními dětmi. Sanové s dětmi zachází velice vlídně a děti jsou velmi dobře vychované.
Sanové mají svojí specifickou podobu. Bývají menšího vzrůstu, kolem 150 cm, jejich trup je relativně dlouhý a nohy krátké. Barva kůže je žlutohnědá. Charakteristické je jejich uspořádání obličejového svalstva, které činí obličej svraštělý, ale zároveň jakoby s dětským výrazem. Jejich vlasy jsou krátké a vyrůstají v jakýchsi chomačcích. U žen je silně vyvinuta steatopygie, což je hromadění podkožního tuku v oblasti hýždí.
Pro Sany je typické umění v podobě jeskynních maleb, které mají duchovní význam a znázorňují nejčastěji části posvátného tance. Tento rituál se nazývá Velký tanec a Sanové se při něm uvedou do transu, z kterého získávají duchovní sílu. Získanou energii používají při léčení, lovu, odstraňování společenského napětí či k přivolání deště. Při tanci se jednotlivci či menší skupinky ohýbají dopředu, nosí taneční chřestítka, drží ocas pakoně žíhaného nebo taneční hole, ale také krvácejí z nosu. Vedle nich jsou zvířata, která mají zvláštní nadpřirozenou sílu. Všechny tyto výjevy se často vyskytují právě v jeskynních malbách.
Sanové jsou přesvědčeni, že by nikdo neměl mít žádné vysoké postavení, protože věří, že nerovnost vede pouze k problémům. To je ostatně vidět na moderní společnosti. Ženy a muži se vnímají jako rovnocenní. Aby lovcům takzvaně nestoupla sláva do hlavy, praktikují Sanové zvláštní zvyk a tím je urážet lovcovu kořist. Jsou přesvědčeni, že pokud má lovec mnoho úspěšných lovů, může si začít myslet, že je velmi důležitý. Proto podceňují lovecké úlovky, aby se vyhnuli přehnanému pocitu vlastní hodnoty. A lovci tuto praxi s radostí přijímají.
Na světě je již málo míst, kde mohou Sanové žít svým původním primitivním způsobem života lovců a sběračů. V důsledku kolonizace, žije v dnešní době mnoho Sanů v chudobě v nízké životní úrovni. Patří mezi nejchudší obyvatele jižní Afriky.
Jejich nezměněný styl života v absolutním spojení s přírodou, který trvá již od střední doby kamenné je obdivuhodný a fascinující.
Zdroje:
Planetalidi.cz
Junior.rozhlas.cz
Wikipedia.org
Afrikaonline.cz
Nespechej.cz
Natucate.com
Africafreak.com
