Článek
Ten film byl hrozný, jídlo nechutné, počasí ošklivé, všechno je špatné. Také slýcháte podobné věty od někoho ve svém okolí a už vás nebaví poslouchat jejich neustálé fňukání? Zkuste to změnit.
Přijde vám nemožné vyjít s někým, kdo si neustále na vše stěžuje a reptá? Opak je pravdou. Možné to je. V prvé řadě je třeba si uvědomit pár základních věcí.
Tito lidé mají svůj skrytý záměr, ale ani oni sami neví jaký. Jejich stížnosti obvykle mívají svůj smysl, ale většinou úplně jiný než ten, na který si stěžují. Jejich neustálé stěžování si, ostatní lidi spolehlivě odrazuje. Pomoci může pochopení základních potřeb, ale většinou to nestačí. Věční reptalové mohou ve skrytu duše chtít, jen navázat kontakt.
Máte někoho takového ve svém okolí? Tak jistě víte, jak vás jeho jednání dokáže odradit a otrávit. Co s tím? Můžete pro zlepšení situace něco udělat? Odpověď je, ano. Můžete. Pojďme se podívat na to, jak s těmito jedinci jednat a jak se vůči nim zachovat. Uveďme si příklad.
Paní Tereza, která má v práci právě takovou věčnou stěžovatelku o ní prohlásila:
„Stěžuje si pořád. Stále tvrdí, že se jí nikdy nic nedaří. Když si vyšla ven s přáteli, tak si stěžovala, že někdo udělal něco, co jí zkazilo večer. Když šla na představení do divadla, bylo podle ní hrozné. Pokud zůstala doma, tak zase reptala, že si nemohla pustit svůj oblíbený seriál na Netflixu.“
„Musím s ní mluvit každý den, protože spolu sdílíme několik pracovních projektů. Nikdy se mě nezeptá, jaký jsem měla víkend. Mluví ráda jen o sobě a hlavně chce mluvit jen o špatných věcech ve svém životě,“ dodává paní Tereza.
Své kolegyni se snažila navrhnout řešení a rady, dokonce se nabídla, že jí pomůže s opravami domu, ale vše, co udělala bylo špatně.
Co v takovém případě dělat, když se chronickému stěžovateli nelze nikterak vyhnout a musíte s ním ještě spolupracovat?
I když se to nezdá, každá stížnost má obvykle svůj smysl. Většinou však ne ten, který stěžovatel uvádí. Prvním krokem k proměně chronického stěžování je, pochopit rozdíl mezi obsahem (to, co daná osoba říká, co jí trápí) a skutečným cílem (co, skutečně chce).
Z různých životních situacích a zkušeností vyplývá, že často hlavním cílem nekonečného reptání není vyřešit problém, ale navázat kontakt.
S tímto názorem souhlasí i doktor Thomas Hendricks, který dodává:
„Ačkoliv někteří lidé mohou mít nutkání být stále nevrlí, aniž by tušili vlastně proč, většinou mají projevy stížností svou strategii.“
Tito lidé si většinou ani neuvědomují, že jednají strategicky nebo dokonce, že mají jiný cíl než jen upustit páru. Velmi často se za tímto chováním skrývá touha po navázání kontaktu.
Chroničtí stěžovatelé a obzvláště ti, kteří odmítají pomoc, svým jednáním od sebe lidi odstrkují. Přitom jejich hlavním cílem a touhou je získání potvrzení a ujištění.
Pro každého, kdo musí poslouchat jejich neustálé reptání, není mnohdy možné, je ignorovat. Co tedy dělat, když kupříkladu vaše sestra začne kritizovat svého přítele, kterého už snad po sté stejně nechce opustit? Nebo, když vám kolegyně začne vyprávět o všech věcech, které se na její poslední dovolené pokazily?
Pochopit základní potřeby může pomoci, ale většinou to nestačí. Mnohdy se za tímto fňukáním skrývá touha po navázání kontaktu s žádostí o pomoc, jen ne o tu, o kterou se zdá, že žádají. Je dobré vědět, že lidé, kteří si neustále stěžují, se mohou cítit bezmocní či se stydí za to, že potřebují pomoc. Mohou mít nízké sebevědomí, které maskují nadřazeností a svým chováním.
Paradoxně odmítají pomoc, o kterou vlastně svým jednáním žádají, protože se stydí za to, že pomoc potřebují. Toto samotné pochopení však nestačí k tomu, aby se nekonečné stěžování si, změnilo. Jak tedy reagovat?
Uznejte jejich stížnosti
Jako první krok uznejte jejich stížnost. Řekněte něco, čím dáte dotyčnému najevo, že ho slyšíte. Lidé, kteří si často stěžují jsou většinou zvyklí, že je druzí ignorují a také, že si na ně stěžují. Můžete říci něco ve smyslu:
„To zní hrozně.“
Nebo jen:
„To je škoda.“
Tím jim naznačíte, že je slyšíte a také chápete, že se cítí špatně, aniž byste jim dali najevo, že vám je jich líto nebo, že je považujete za neschopné.
Přiznejte vlastní frustraci
Pokud se jedná o stížnost, kterou s nimi sdílíte, dejte jim najevo a přiznejte vlastní frustraci z dané situace.
Ptejte se na jejich řešení
Zkuste se jich zeptat, jaké vyzkoušeli řešení a zda bylo užitečné. Nenabízejte jim své užitečné návrhy, protože tím jim dáváte najevo, že je považujete za neschopné a bezmocné.
Souciťte s jejich pocity
Jestliže řeknou něco ve smyslu:
„Nic nefunguje.“
Nebo:
„Nikdo s tím nemůže nic dělat,“ nenabízejte žádné své návrhy, ale souciťte s jejich pocitem, že jsou bezmocní dosáhnout jakékoliv změny.
Nabídněte brainstorming
Zkuste se jich zeptat, zda by nechtěli vyzkoušet brainstorming. To je kreativní skupinová technika zaměřená na vymýšlení co nejvíce nápadů na dané téma.
Můžete třeba říci:
„Nevím, jestli to pomůže, ale rád/a bych se podíval/a na to, jestli společně dokážeme vymyslet nějaké nápady.“
Můžete také vyslovit známé vtipné slovní spojení:
„Víc hlav, víc ví.“
Ale netlačte na ně. Pokud se dotyčný brání, ustupte a pokračujte v předchozích krocích.
Začněte po malých částech
Pokud dají najevo, že chtějí, abyste s nimi problém řešili, řekněte jim, že je třeba začít problém řešit po malých částech.
Problémy se často zdají neřešitelné právě proto, že se snažíme vyřešit příliš velkou část najednou. Rozkouskujte si ho. Často se problém snáze řeší, když si ho rozdělíte na menší části a na těch pak postupně pracujete, hezky jeden po druhém.
Paní Tereza tyto kroky vyzkoušela na své kolegyni a byla velice překvapena její reakcí.
Když paní Tereza na stížnosti své kolegyně odpověděla:
„To je mizerné,“ její kolegyně se na ní překvapeně podívala.
Když jí vzápětí paní Tereza nabídla, že s ní probere nápady, vypadala kolegyně ještě překvapeněji, ale opravdu vděčně. Tereza pomohla své kolegyni vybrat menší část svého velkého úkolu a tomu se začala věnovat.
Jakmile toto udělali, byla její kolegyně schopná pokračovat již sama. Když si vše rozebraly na menší části, byla Terezy kolegyně nakonec schopna úkol zvládnout.
Je velice důležité si uvědomit, že změnit něčí osobnost nemůžete. Pokud se však pokusíte změnit chování chronických stěžovatelů a neuspějete, můžete to zkusit ještě jednou či dvakrát. Rozhodně však na druhého netlačte a nebijte vzteky hlavou o zeď. Jestliže dotyčný přes vaši snahu reptat nepřestane, nic s tím nenaděláte.
Zdroje:
https://themindsjournal.com/dealing-with-a-chronic-complainer/
https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Brainstorming
