Článek
Banyankole je etnická skupina žijící na jihozápadě Ugandy. Jsou známí svým bohatým kulturním dědictvím a tradičními praktikami chovu dobytka. Společnost Banyankole se dělí na dvě hlavní společenské třídy: Bahima a Bairu. Bahima jsou primárně pastevci dobytka a Bairu jsou zemědělci.
Přibližně od osmi let věku chlapců se od nich očekává, že budou nejen chodit do školy, ale také budou užiteční v domácnosti a kolem ní. Chlapci chodí s muži ven na pastvinu, kde se učí pást dobytek, dojit, léčit je od nemoci a chránit před divokými zvířaty, hlavně lvy.
Zemědělským činnostem jako je pěstování, setí, sklízení a ochrana úrody před ptáky i zvířaty se učí jak dívky, tak i chlapci. Kromě zemědělství se dívky učí též různým domácím pracem, které budou vykonávat po svatbě jako je úklid domu, vaření, péče o děti, výroba korálkových ozdob, tkaní, výroba rohoží, nošení vody a palivového dříví, zametání a vyřizování pochůzek. Mimo to se všechny děti učí projevovat úctu ke starším a příbuzným.
Přibližně od osmi až deseti let věku se dívky připravují na vdávání. Jsou drženy doma a dostávají velké množství hovězí kaše a hlavně mléka, aby přibraly. U Banyankolů se cení nadváha. Za sexuální morálku dospívající dívky je zodpovědná otcova sestra tedy teta.
Dříve se dívky vdávaly ihned po první menstruaci. Dnes se tato hranice posouvá kvůli školní docházce, ale zvyšuje se tím počet těhotenství mladistvých mimo manželství. Dívky, které otěhotní mimo manželství, jsou přísně trestány vyloučením ze školy nebo trestem ze strany rodičů. Z tohoto důvodu je nyní vraždění novorozenců častější než v minulosti, vzhledem k tomu, že potraty nejsou v Ugandě legální.
K netradičním předmanželským praktikám patří testování ženicha. Pokud se dva mladí lidé chtějí vzít, úkolem tety nevěsty je, nejprve provést sexuální kontrolu budoucího manžela i neteře. Prakticky to provede tak, že má s ženichem sex, aby ověřila jeho potenci, mužnost a zda bude schopný uspokojit manželku a zajistit plodnost. Výsledek svého ověřování mužské kvality může sdílet s rodinou nevěsty.
Než bude nevěstě dovoleno uzavřít manželství, musí nejprve teta ověřit její panenství, kterého si lidé Banyankole velice váží.
Tety také učí dívky jak uspokojit partnera a jak se chovat v manželství. Sexualita není tabu, ale dovednost, kterou je potřeba se naučit. Někdy prý teta zachází tak daleko, že poslouchá nebo sleduje, jak nevěsta a ženich mají sex, aby dokázala potenci páru.
Je-li pár úspěšně prověřen a ženich zaplatil věno za nevěstu v podobě několika krav, koz a džbánů piva, nic nebrání tomu, aby byl sňatek uzavřen.
Lidé Banyankole mají mnoho tradic spojených nejen s manželstvím a dětmi, ale také s pohřbíváním jako například rituál okugyeza empango ahamutwe, který se prováděl pokud žena zemřela jako stará panna. Obávali se totiž, že se její duch vrátí a bude pronásledovat živé jen proto, že zemřela nespokojená. Aby se duch uklidnil a odvrátil jeho zlý trest, musel jeden z bratrů mrtvé dívky před pohřbením předstírat, že se s mrtvolou miluje. Poté bylo tělo proneseno zadními dveřmi a pohřbeno.
Za zmínku stojí také zvyk pokrevního bratrství, který Banyankole prováděli při rituálu zvaném okikora omukago. Při obřadu seděli dva lidé na podložce tak blízko u sebe, že se jim nohy překrývaly. V pravé ruce drželi výhonky trávy druhu ejubwe a výhonek stromu omurinzi.
Vedoucí ceremoniálu provedl malý řez napravo od pupku každého muže. Konec stromu omurinzi a trávy ejubwe byly namočeny do krve z řezu a vloženy do rukou každé osoby.
Poté se do krve nalilo trochu mléka nebo prosné mouky a každý muž držel levou ruku toho druhého a oba spolkli krev a mléko nebo krev a prosnou mouku z ruky navzájem současně. Pokrevní bratrství nemohlo vzniknout mezi lidmi stejného klanu, protože byli přirozeně považováni za bratry. Pokrevní bratři se k sobě chovali ve všech ohledech jako ke skutečným bratrům.
Zdroje:
En.wikipedia.org
101lasttribes.com
Kitararcc.com
Selectadventuresafari.com
Thediplomat.co.zw
