Článek
Budumové obývají ostrovy a bažinaté břehy Čadského jezera, především na území dnešního Čadu. Žijí ale také v Kamerunu a Nigérii. Označení Buduma jim dali ostatní etnika, protože tento název v překladu znamená „lidé z rákosí“.
V dávné minulosti, kdy okolní oblasti ovládaly mocné říše jako Kanem Bornu, hledali Budumové bezpečí, které nalezli v těžko přístupném prostředí jezera, kde nacházeli ochranu před vnějšími vlivy i konflikty. Právě tato izolace jim umožnila uchovat si vlastní způsob života po dlouhá staletí.
Výborná znalost jezera znamená pro Budumy svobodu. Právě díky dokonalé orientaci v rákosových labyrintech dokázali po staletí přežít nájezdy i války, protože se v tomto prostředí nikdo jiný nedokázal pohybovat s takovou jistotou. Jezero se tak pro ně stalo jakousi přirozenou pevností, která je chránila před okolním světem.
Společnost je rozdělena do klanů a každý ostrov nebo skupina ostrovů má tradičně svého náčelníka. Základem obživy je samozřejmě rybolov a chov unikátního skotu kuri, typického právě pro oblast Čadského jezera. Budumové jsou také známí obchodem se solí a sušenými rybami, který je po staletí propojuje s okolními oblastmi.
Právě unikátní plemeno skotu kuri je jejich symbolem a nejcennějším majetkem. Tato zvířata s obrovskými, pórovitými rohy, které fungují jako plováky, jsou dokonale přizpůsobena životu ve vodě. Kuri tráví velkou část dne plaváním mezi ostrovy za pastvou. Pro Budumy však skot nepředstavuje jen zdroj obživy v podobě mléka a masa, ale také měřítko společenského postavení a klíčový prvek rituální výměny, například při svatbách.
Kromě skotu kuri je život Budumů úzce spjat s materiálem, který je všude kolem a tím je rákosí a papyrus. Budumové mají svá tradiční plavidla zvaná kaday, která jsou vytvářena z pevných svazků papyru. Navzdory své zdánlivé křehkosti však dokáží unést celou rodinu i s nákladem. Budumové umí velmi dobře plavat, jelikož se učí plavání již od útlého věku. Jsou schopni zůstat pod vodou dlouhou dobu.
Na ostrovech mají svá obydlí, která musí být lehká a snadno přizpůsobitelná, protože musí reagovat na neustále se měnící podmínky. Hladina jezera se v závislosti na srážkách a ročním období výrazně mění a právě schopnost na tyto změny pružně reagovat je pro jejich život klíčová.
Když je na vybraném ostrově málo trávy, musí se přestěhovat na jiný i se všemi svými kravami. Jak to dělají? Jak mohou převézt desítky nebo stovky kusů dobytka, když mají jen kánoe? Odpověď je jednoduchá, plaváním.
Krávy plemene kuri dokáží plavat na dlouhé vzdálenosti. Pokud Budumové potřebují, aby krávy plavaly určitým směrem, tak je buď nasměrují z kánoe anebo za nimi skočí do vody a směrují je z vody.
Stejně jako ostatní etnika, mají i Budumové své charakteristické zdobení obličeje. Jejich důležitým skarifikačním znakem jsou paralelní zářezy na spáncích nebo tvářích. Ženy si kromě skarifikace provádí ještě další formy zdobení. Znakem dospělosti a ideálem krásy je tetování rtů a černění dásní. Celkový vzhled dotváří piercing v nose, který patří mezi jejich tradiční ozdobu.
U chlapců se též provádí skarifikace a hlavním znakem dospělosti je obřízka, která je klíčovým rituálem přechodu. Tento bolestivý okamžik a zásadní životní mezník podstupují chlapci kolem patnáctého roku života. Až po jeho absolvování jsou považováni za plnohodnotné muže, kteří získávají právo vlastnit stáda a založit rodinu.
Samotnému aktu obřízky předchází období izolace, kdy jsou chlapci odvedeni mimo vesnici na opuštěné místo, kde je také samotný zákrok proveden. Během zákroku se očekává, že chlapci projeví mužnost tím, že nedají najevo bolest.
Po obřízce zůstávají chlapci ještě určitou dobu v izolaci v provizorních chýších z rákosí, kde se jejich rány hojí. V tomto období jim starší muži předávají znalosti o historii kmene, učí je technikám rybolovu a seznamují je s kodexem cti, který bude nadále určovat jejich místo ve společnosti. Do vesnice se už vrací jako jiní lidé.
Budumové jsou velmi hrdí na svojí identitu a proto se snaží vyhýbat sňatkům s jinými kmeny. Je velmi vzácné, aby se žena z kmene Buduma vdala za muže z kmene Kanembu nebo Kanuri. V případě, že si muž z kmene Buduma vezme za manželku ženu z jiného kmene, nikdy ji do ostrovních osad nepřivede, protože si bedlivě stráží znalost Čadského jezera, které je pro ně zárukou jejich nezávislosti.
V 21. století je mnoho Budumů nuceno změnit svůj způsob života. Hrozba teroristické skupiny Boko Haram, která operuje především v Nigérii, donutila mnoho lidí žít v Čadu usedlejším způsobem života.
Zdroje:
