Těžký život na venkově není pro každého

Vše má své pro a proti. Ve městě je sice hluk, smrad z aut, těžký vzduch, ale na druhou stranu vysoká dostupnost všeho od obchodů počínaje, přes pracovní příležitosti až po školy, školky konče. A velká výhoda je naprostá anonymita.

Anonymita

To je jedna z mnoha věcí, které na vesnici nenajdete. Tam si vidí každý do talíře. Ví se, co druhý kdy, kde dělá či nedělá. Když máte jiný názor než ostatní nebo jste s něčím nespokojeni, ocitnete se hned na černé listině. Zůstanete vyvrhelem sami proti všem jako černá ovce. Pro ty, kdo nejsou samotáři a potřebují „bratříčkování“, může nastat problém.
Pak musíte patřit k těm, co samota nevadí a jsou zcela imunní k pohrdavým pohledům a ukazování si prstem na vás. Pokud nezastáváte staromódní názory, neuznáváte komunismus či populismus, může vyvstat další problém. A jste-li bohatí, počítejte se závistí chudších, která někdy může přejít až k nenávisti.

Život na vesnici je pro bohaté

Ač se to možná nezdá, život na venkově je velmi finančně náročný zvláště pro nižší a střední vrstvy. Souvisí s tím hlavně každodenní dojíždění do města, někdy i několikrát denně. To je při dnešních cenách pohonných hmot hodně znát. A jelikož vám do vesnice jede autobus dvakrát za den, tak jinak, než autem jezdit nemůžete.
A máte-li malé děti a musíte je vozit denně do školy, školky a zpět, tak je to nejen finančně náročné, ale i časově. Což nepřímo souvisí s pracovními příležitostmi.

Pracovní příležitosti

Kdo nechce pracovat nebo podnikat v zemědělství za přísunu evropských dotací, práci zde nenajde. Musí zákonitě opět dojíždět. Mnohdy do vzdálenějšího místa než je nejbližší malé městečko, kde je práce také poskrovnu. Takže čtvrt platu vrazíte do pohonných hmot. Nemluvě o ztrátě času strávené na cestě v horku, dešti, větru, náledí či sněhu. Dennodenně. S tím se musí počítat.

Pokud však máte malé děti ve školce či prvním stupni, nastává velký problém. Abyste našli takovou práci, kterou bude možné časově skloubit s dovezením dětí do i ze škol či školek, musíte být kouzelník. Najít si práci s minimálním dojížděním, od 8 do 15 hod. za plat, který vás po odečtení dopravného ještě uživí, je téměř nemožné. Takže pro rodiny s dětmi má vesnice plus jen v tom, že mají děti zahradu, kde se mohou vyblbnout a nemusejí se courat po městě. A k tomu na zdravém vzduchu.

Zdravý vzduch

I když o zdravém vzduchu na vesnici by se dalo také polemizovat. Jakmile se ochladí, nažhaví lidé ty své uhelné kotlíky a o zdravém vzduchu ve dne i v noci si můžete nechat zdát. Vyvětráte si až se oteplí.

I když ani léto není zárukou čerstvého vzduchu. Po horké letní noci se ráno těšíte, jak si tam ten chladný čerstvý vzduch pustíte. Otevřete okno. Nasajete vzduch. A…rozkašlete se. V nose vám nepříjemně čpí smrad spáleniny. Zavřete okno. Nechápete, ale řeknete si, stejně je přes den hic, tak vyvětrám znova večer až se vzduch trochu ochladí. Jenže večer je situace stejná. Pátráte tedy po příčině. Á.. to přijeli měšťáci na chalupu a celý den venku pálí co jim přijde pod ruku. Ať je to suché nebo mokré. A že je na pálení moc horko a zamoří vzduch po celé vsi? Nezájem.

Někteří lidé si totiž myslí, že si mohou na vesnici dělat co chtějí. Přece na ty „hlupáčky“ nebudou brát ohled. No, alespoň je tam ticho a klid.

Ticho a klid

Hlavně v neděli. Den, který by měl být věnován klidu a odpočinku. Pravidelně je věnován sekačce na trávu, motorové pole, cirkulárce nebo alespoň čtyřkolce prohánějící se po lukách.

A kdo má rád dunivé traktory a kombajny, tak si na vsi také přijde na své. Může i sledovat, který traktor je rychlejší. Mnohdy si totiž zemědělci pletou jízdu přes vesnici se závodní dráhou. A spousta osobáků nechce zůstat pozadu, tak je napodobuje. A že je tam snížená rychlost kvůli úzké silnici či prudké zatáčce ? Nezájem. Vždyť tady to policie řešit nebude a lidi a děti tu nechodí, ne? Ne, vůbec. Jen každodenně jdou minimálně na autobus a zpět. Nebo někde ještě do prodejny.

Potravinová dostupnost

Doby, kdy byla na téměř každé vsi prodejna jsou již dávno pryč. Pro pár lidí, zejména starších, se je nevyplatilo provozovat. Jenže právě těm se vesnický život zkomplikoval asi nejvíc. Nemají kdo by jim nakoupil. S internetem neumí. Nejezdí autem. Autobus jede brzy ráno a zpátky po obědě. Komu by se chtělo nakupovat půl dne. V pojízdném autě mají pár věcí. Pak není nic neobvyklého, když vidíte stařenku nebo staříka si štrádovat pěšky unavenou chůzí s plnými taškami ze 4 km vzdáleného obchodu. V dešti, větru, zimě či horku. Při troše štěstí je nějaký dobrodinec občas sveze. Takže pro staré, osamocené lidi není vesnice vůbec. Jenže jsou tam zvyklí a mají tam svá zvířátka a chalupy, ve kterých žili celý život.

Ti mladší a auto vlastnící se mají o poznání lépe. Pokud mají dostatek peněz nakoupí si tzv. do zásoby. Vše ve vícero množství. Těm, co na tom jsou finančně hůře a nemohou si dělat syslí zásoby, se musí spolehnout na svou hlavu. Musí mít neustálý a absolutní přehled o všech surovinách, které docházejí. Pokud při nákupu něco zapomenou, tak musí počítat s tím, že si těch 10 km dohromady projedou třeba kvůli jednomu mléku, které nutně potřebují. O to se mají ve městě lépe. Když jim něco dojde, skočí do první večerky, která je na každém rohu. A nemusí se to týkat jen potravin. Stačí když zapomenete koupit dítěti školní pomůcku, kterou mají mít následující den. A projedete se třeba kvůli pár čtvrtkám, kružítku nebo pravítku. A hlavně se vám nikdy nesmí rozbít auto, zvláště pokud máte jen jedno.

Třeba v Německu jsou i na menší vesnici malé obchůdky s uzeninami, pečivem či sýry podle toho s čím dotyčný farmaří. A uživí se. Lidé tam chodí, protože ví, že je to dobré a kvalitní. A nevadí jim, že je to dražší. Oni na to mají. Je tam mnohem vyšší životní úroveň.

U nás by se to asi neujalo. Někdo by si řekl, kdovíkde a jakým způsobem to ten Franta vyrábí. Další by tam nešel, protože Frantu nesnáší a tudíž mu nebude dělat kšeft. Jiným by se to zdálo moc drahé. A zbytek by záviděl, že Franta vydělává a oni živoří, tak proč by ho podporovali. Mentalita českých vesnických lidí na to není stavěná. V tom české vesnice trochu zaostávají a mnohde by bylo potřeba jejich úroveň pozvednout.

Zábava

Chodíte-li rádi do společnosti za zábavou nebo si chcete pěšky dojít na pivko, tak s tím na vesnici nepochodíte. Za každou zábavou musíte dojíždět a zajedete-li si třeba na večeři do restaurace tak si stejně to pivko nedáte, protože to musíte odřídit zpátky. A máte-li doma náctileté, co se chtějí bavit, počítejte s tím, že je budete vozit za každou zábavou.

Život na vesnici je věčné dojíždění. Ale s přírodou na dosah. Která jediná vás dokáže uklidnit a dodat energii.

Takže, jestli vám nic z toho nevadí, budete na vesnici spokojeni. V klidu ve svém domku se zahradou. S přírodou za zády.
Pokud vám něco z toho vadí, zůstaňte raději ve městě.