Článek
Všechny indicie a zkušenosti lidí, kterým byl transplantován nějaký orgán, tomu nasvědčují. Téměř 90% pacientů s darovaným srdcem prošlo změnou osobnosti. Což je neuvěřitelně velké procento lidí. Podle studie vědců z University of Colorado (CU) dochází ke změnám osobnosti nejen po transplantaci srdce, ale i po jakémkoliv jiném orgánu.
Transplantace je opředena velkou záhadou. Dochází při ní k významným metamorfózám souvisejících hlavně s temperamentem, emocemi, výživou, náboženskou vírou a dokonce i vzpomínkami. K nejúžasnějším a nejzáhadnějším metamorfózám však dochází po transplantaci srdce.
Případ vysokoškolského učitele
Jistý 56letý vysokoškolský učitel podstoupil transplantaci srdce, jehož dárcem byl policista. Několik týdnů po transplantaci se dotyčnému učiteli začalo každou noc zdát o světelném záblesku přímo před jeho tváří. Spolu se zábleskem vídal i osobu, kterou popsal, že vypadala jako Ježíš. Vědci z University vyslechli manželku dárce a ta jim sdělila, že její manžel Carl zemřel tak, že byl střelen do obličeje. A dodala, že hlavní podezřelý vypadal podobně jako zobrazovaný Ježíš. Vysokoškolský profesor však o tomto nevěděl.
Je to vůbec možné? Zastánci hypotézy systémové paměti se domnívají, že všechny živé buňky si „pamatují“ svou historii – to je to, co příjemce dostává spolu s dárcovským orgánem. Nervy v transplantovaném orgánu ještě nějakou dobu fungují samy. Přerušená nervová spojení se po transplantační operaci částečně obnoví. V důsledku toho interakce neurotransmiterů na základě vzpomínek dárce způsobí fyziologickou reakci v nervovém systému příjemce, která ovlivňuje jeho osobnost.
Místo ragby pečení
Dalším příkladem je Angličan Ian Gammelns. Jeho nejoblíbenější činností bylo večerní sledování mistrovských zápasů ragby v televizi. Gammelns však musel postoupit transplantaci ledviny, jejíž dárkyní byla jeho žena. Po provedení transplantace se najednou zájem o ragby absolutně vytratil. Ba dokonce se mu tento sport úplně znechutil. Naopak začal chodit nakupovat a velice rád pekl.
Z hospody do galerie
Příběh hutního dělníka z Austrálie je dalším důkazem záhady transplantace. Pro tohoto dělníka v hutním průmyslu bylo jediným koníčkem se po odpracované směně důkladně vyspat a pak vysedávat v hospodě. Svým přátelům se svěřil, že nesnáší vážnou hudbu ani „mazanice“ jak nazýval obrazy.
Jenže v jeho 47 letech došlo k nečekanému zvratu. V důsledku jeho dosavadního způsobu života mu zcela odešly játra a on musel podstoupit transplantaci jater. Po ní se stalo něco neuvěřitelného. Onen hutní dělník se zamiloval do umění! Začal navštěvovat umělecké galerie, muzea i filharmonii. Jak později vyšlo najevo, dárcem jeho jater byl muž, který byl během svého života houslistou!
Úžasný životní příběh Claire Sylviové
Příběh Claire Sylviové je opravdu neuvěřitelný. Napsala o něm i knihu. Claire se narodila v roce 1940 a už od dětství milovala tanec, kterému zasvětila vše. Stala se profesionální tanečnicí a učitelkou jevištního pohybu. Specializovala se na moderní tanec. Vše bylo zalité sluncem a její dosavadní život probíhal tak, jak si představovala.
Jenže zlom přišel, když se postupem času začala při vyšší tělesné námaze zadýchávat. Později i při obyčejných úkonech, jako byla chůze. Musela skončit s tancem. Její stav se začal zhoršovat. V roce 1983 jí byla diagnostikována primární plicní hypertenze, která způsobuje kolaps krevních cév v plicích. Claire zůstávala jen doma na invalidním vozíku s domácím kyslíkovým přístrojem a v podstatě umírala. Její jedinou nadějí byla transplantace srdce a plic.
Stal se však zázrak. Našel se vhodný dárce a Claire i přes rizika s tím spojená podstoupila náročnou transplantaci srdce a plic. Operace dopadla dobře a Claire se postupně zotavovala. Začalo se ale dít něco jiného. Něco záhadného a těžko vysvětlitelného.
Nedlouho po transplantaci začala mít Claire podivné a zvláštní sny. Byly neuvěřitelně živé. Zdálo se jí v nich o mladém muži, kterého neznala. Pravidelně se s ním setkávala a on ji o sobě hodně vyprávěl. Sdělil jí i své křestní jméno Tim L. Do toho se začaly Claire dít divné věci.
Když se jí novináři po úspěšné operaci zeptali, co by si teď přála, vyhrkla nečekanou větu:
„Dala bych si pivo.“
I jí samotnou to překvapilo a zarazilo. Nikdy jí totiž pivo nechutnalo. A co více, změnily se i její chutě. Najednou měla neodolatelnou chuť na smažená kuřata z rychlého občerstvení, kam nikdy dřív nechodila. Nechápala ani plno dalších změn její osobnosti. Třeba, že se začala dívat na ženy tak, jak by se na ženy mohl dívat jen muž. Její chůze připomínala mužskou. Mívala ráda růžovou, červenou a zlatou barvu. A najednou měla svou nejoblíbenější barvu modrou a zelenou. Doslova se „mohla utlouct“ po zelené paprice, kterou však dříve ze všeho pečlivě vybírala.
Všechny tyto změny a živé sny o mladíkovi, probudily v Claire zvědavost. Chtěla se o svém dárci dozvědět více a tak začala pátrat na vlastní pěst. Což se zprvu nedařilo lehce. Jenže pak měl její přítel Fred Stern jasnou vizi, jak navštívil spolu s Claire suterén veřejné knihovny, kde byl v Portlandských novinách článek o mladíkovi, který se zabil a jeho orgány byly darovány.
Claire sen jejího přítele velice zaujal a na druhý den se s ním opravdu setkala v knihovně. V archivu našli článek vydaný den před její transplantací. Byl to nekrolog mladého muže, který zahynul při nehodě na motorce. Bylo mu 18 let. Jmenoval se Tim L. stejně jako mladík ze snu!
Claire se podařilo setkat s rodinou zesnulého mladíka. Vyprávěla jim, co vše se o něm ze snů dozvěděla. Vyšla najevo neuvěřitelná věc. Vše, co se o něm ve snech dozvěděla, byla pravda! Najednou vše do sebe začalo zapadat. Claire se konečně dozvěděla, proč má najednou ráda nezdravé jídlo, pivo a krásné blondýnky. To vše totiž miloval její dárce orgánů.
Fascinující příběh Claire nutí k zamyšlení, zda se i s novými orgány přenese do těla pacienta i část duše dárců. Vzhledem k množství podobných případů a zkušeností pacientů na této záhadě něco bude. S novým srdcem přichází nový člověk.
Zdroje:
https://www.zahadyzivota.cz/clanky/co-zpusobi-transplantace/
https://www.zahadyzivota.cz/clanky/29307/
