Článek
Rozhodně nelze takto plošně říci, že mnoho lidí fňuká zbytečně a antidepresiva bere bezdůvodně.
Jsou mezi námi lidé, kteří opravdu trpí nějakou formou duševní poruchy či nemoci. Pro ty je léková terapie opravdu důležitá. Tito lidé nefňukají, jsou nemocní. Stejně jako každý, co má jakoukoliv jinou nemoc. Jsou nemocní, musí se léčit. To jen tak na okraj.
Ostatní lidé sice nemocní nejsou, ale pod tíhou doby a problémů, kdy jsou na nás kladeny mnohem větší nároky než tomu bylo dříve, je vlastně fňukání určitou formou terapie a ulevení si od starostí.
Jako se říká:"Vypovídej se, uleví se Ti." Když se někomu svěříte, částečně se vám uleví. Proto lidé různě „fňukají“ na diskuzích a sociálních sítích. Každý má v životě určité starosti a trápení. Někdy opravdu neví kudy kam. A nemá nikoho na koho by se mohl obrátit. Nemá svojí „vrbu.“ Tak udělá tu nejsnazší a nejrychlejší věc.
Otevře sociální sítě či internet a postěžuje si tam. A částečně se mu uleví. Jednak, že se „vypovídal“ a druhak, že si přečetl fňukání ostatních a zjistil, že v tom není sám. I ostatní mají problémy. Fňukání a stěžování si je normální. Jsme jenom lidé. A dělá to každý. Jen někdo více a druhý méně.
Fňukali a stěžovali si i lidé dříve. Jen neexistoval internet ani sociální sítě. A do televize se to díky tehdejšímu režimu také nedostalo. Tak si lidé stěžovali jen mezi sebou na poli. A to ještě potichu, aby je náhodou nějaký tajný agent neslyšel. Museli být opatrní.
To dnešní doba je v tomto velmi otevřená. Někdy to může být i na škodu. Ale naopak někomu to diskuzní fňukání může pomoct.
Ilustrační foto
Dalším aspektem, který se na údajném fňukání podílí, je charakter a povaha člověka. Velmi záleží zda je dotyčný introvert nebo extrovert, pesimista či optimista.
Introvert je člověk, který se více obrací dovnitř nebo se více zaměřuje na vnitřní myšlenky, pocity a nálady, než aby vyhledával vnější stimulaci. Rád tráví čas o samotě. Z klidu a samoty čerpá novou energii. Nepotřebuje být středem pozornosti. S některými svými dispozicemi se hůře vyrovnává. Mívá problém v komunikaci před více lidmi. Potřebuje o věcech více a do hloubky přemýšlet. Bývá plašší a mívá snížené sebevědomí. Může trpět pocity úzkosti.
Extrovert je opak introverta. Je rád středem pozornosti. Čerpá energii z kontaktu s druhými, z toho, když se něco děje. Je velmi výřečný, hovorný, temperamentní, společenský, energický, sdílný, průbojný, smělý, spontánní, otevřený a aktivní.
Z těchto definic vyplývá, že introvertní člověk o věcech více přemýšlí. Více se svými problémy zaobírá a „pitvá“ se v nich. Což mu může přinést další potíže v podobě psychických problémů a úzkostí. Bude patřit k těm, co více fňukají. A jelikož jsou to samotáři a uzavření lidé, je pro ně úleva na netu jako dělaná.
Pesimista je člověk, který vidí všechno černě. Nevidí žádné perspektivy. Nevěří v dobrou budoucnost. Na všem vidí to horší. Všechno si představuje a domýšlí v té horší možné variantě.
Optimista je člověk, který má sklon vidět a posuzovat věci z té lepší stránky. Je většinou vyrovnaný a veselý. Dokáže zvednout okolí náladu a způsobit nadšení pro věc.
Z toho plyne, že takový pesimista si bude více stěžovat na své problémy. Může je zveličovat a dávat najevo, že ty jeho problémy jsou horší než problémy druhých.
Naopak optimista nebude pesimistovo fňukání chápat a bude ho zlehčovat. Je to takový souboj různých povah a pohledů na svět.
Krásně se to pozná na onom testu se sklenicí vody naplněnou do poloviny. Optimista řekne, že je poloplná a pesimista řekne, že je poloprázdná. Je to prostě jeho povaha a jeho vnímání dané situace.
Ilustrační foto
Takže když se pak sejdou v diskuzích introvertní pesimisté, tak není divu, že to tam pak vypadá jako soutěž o největšího fňukánka. Každý jsme jiný a každý máme svůj způsob, jak si ulevit a vyventilovat své starosti. Tak to bylo, je a bude. Jsme jen lidé.
Rada pro pesimisty: Zkuste si vše říkat obráceně než si říkáte. Takže až uvidíte onu sklenici s vodou, zkuste si říci, že je poloplná.
Až vám bude zbývat poslední hodina pracovní doby, neříkejte si: „Jé, ještě hodina!“ Ale řekněte si: “ Už jen hodina".
Až uběhne polovina volného dne, tak místo: „Už mi zbývá jen půl dne volna,“ si řekněte: „Ještě mám celý půlden před sebou.“
A až si někde budete číst problémy druhých, tak místo lamentování, že vaše problémy jsou horší, si uvědomte, že jsou lidé, co mají mnohem větší problémy než vy. A řekněte si, že jste na tom ještě dobře.
Zkuste se vždy na všechno podívat z té lepší stránky. Můžete to zkoušet úplně na všem kolem sebe. A možná zjistíte, že svět není tak hrozný, jak se zdá. A možná ubyde i toho „fňukání.“
Anketa
Zdroje: https://www.mojezdravi.cz/zdravy-zivotni-styl/zivot-introverta-cim-vas-prekvapi-a-co-od-vas-potrebuje-6565.html
https://www.frau.cz/extrovert-charakteristika/
https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Pesimismus
https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Optimismus
