Článek
Tehdy uběhlo půl roku od toho, co moje maminka zemřela na těžkou nemoc. Od jejího skonu se mně i mé dceři objevovaly stále zvláštnější úkazy, ať už ve formě snů či jiných podivuhodných jevů, v nichž za různých okolností vždy maminka figurovala. Zatímco mé desetileté dcerce se ve snech babička objevovala v jejím oblíbeném rudém svetru (v němž si přála být pohřbena), mě maminka varovala před prací u švagrové, když se v jejich domě nevysvětlitelně spustil vodovodní kohoutek.
Spolu s její vůní po růžích, která se linula po našem bytě, nesčetněkrát otevřenými dveřmi od vitríny, kde se vyjímal její zamilovaný anděl, a chladem na místě na pohovce, kde máma za života ráda sedávala, prostřednictvím její přítomnosti přicházela i varování, která mi mnohdy na první pohled nedávala smysl, později se však projevila jejich síla, až člověku přecházel mráz po páteři. A pro předání zprávy využívala i jiné přírodní elementy než vodu, která se tehdy spustila u švagrové v koupelně.
Jednou v noci se mi totiž zdálo, že s maminkou sedíme ve starém dřevěném srubu ještě s pár dalšími lidmi. Maminčin pohled byl celou dobu upřený do země a z její energie čišela ustaranost. Pohladila jsem ji po rameni a starostlivě se na ni obrátila:
„Mami, copak tě trápí?“
Namísto odpovědi máma poprvé vzhlédla a já mohla pozorovat její uplakané oči, v nichž se zračily plameny plápolajícího ohně z chalupy v dálce naproti nám. Celé stavení bylo doslova pohlceno masivním požárem a moje intuice mi napovídala, že se zítra ráno dozvím neblahou zprávu.
Ta na sebe vskutku nenechala dlouho čekat. Po osmé hodině ráno jsem obdržela telefonát od mého bývalého přítele, otce mé dcery, s nímž jsme za ta léta neudržovali příliš vřelé vztahy vzhledem k jeho nedostatečnému smyslu pro otcovskou zodpovědnost. Dnes mě však zabolelo u srdce a s povzdechem jsem zvedla hovor:
„Ahoj, co potřebuješ? Děje se něco?“ odhadla jsem správně situaci a jeho odpověď mi potvrdila moji intuici.
„Ahoj, volám jen, abyste to věděly. Dnes ráno mi zemřela máma.“
S uvědoměním jasného varování mojí maminky a skutečnosti, že příjmení matky mého bývalého bylo Ohnivá, se mi dílky skládanky sestavily velice rychle a říkala jsem si, jak jsou znamení shůry někdy zašifrovaná v symbolech, než člověku plně dojde jejich poselství. A za to, že to takto dokonale funguje, bych dnes opravdu dala „ruku do ohně“.
