Článek
I přesto, že téměř odajkživa je můj život opředen mnoha synchronicitami a zvláštnostmi, coby mladá dospívající slečna jsem si zprvu nerada připouštěla tuto skutečnost a snažila se potlačovat či ignorovat jakékoliv znamení, které mě přesvědčovalo o tom, že jsem zkrátka jiná než ostatní.
Vše se změnilo v den, kdy k nám do domu zavítal léčitel disponující mimořádnými schopnostmi, jenž měl vyřešit můj problém s ledvinami.
Trpěla jsem v důsledku tíživých životních výzev častými infekcemi ledvin spojenými s bolestí zad a celkovou únavou. Maminka mě nerada pozorovala v tomto stále se nezlepšujícím stavu, a tak se s žádostí o pomoc obrátila ke svému nekonvenčnímu kolegovi, který měl mezi svými známými reputaci zázračného léčitele, jenž dokázal vyléčit nehojící se ránu svého malého syna pouhým teplem vycházejícím z jeho rukou do té míry, že samotní lékaři překvapeně kroutili hlavami.
Toho odpoledne se ukázal u nás ve dveřích a já si vzpomněla na fakt, že jsem ho již dříve potkala, když jsem maminku přišla navštívit do práce, přičemž jsem z něj už tehdy vycítila dechberoucí energii. Nyní se ten pocit vrátil a já si s pánem podávala srdečně ruku. Pak však nastal ten bizarní okamžik:
Než si o mně stihl vytvořit nějaký názor nebo mě blíž poznal společnou konverzací, téměř bezprostředně po jeho příchodu se mi podíval do očí a řekl:
„My dva se známe.“ I přes silné vnímání, že jeho moudré oči vidí skrz mě až do hloubky mé duše, jsem se snažila udržet hovor v normálním tónu.
„Ano, známe se od mámy z práce,“ odvětila jsem přátelsky.
„Ne, tohle nemyslím. Viděli jsme se v Egyptě na dvoře královny Kleopatry,“ objasnil svoji teorii, „v minulém životě…“ dodal hned vzápětí, aby se mé ohromení vystupňovalo.
Jeho slova sebrala veškerá moje a ocitla jsem se v šokujícím transu. Tady stojím – sedmnáctiletá teenagerka, která nemá srovnaný svůj vlastní svět a bojuje s tím, že se ten její výrazně liší od světů všech okolo ní, a znenadání se objeví tento individuál a uvědomí mě o události, jež se datuje do doby, kdy jsem byla vůbec netušila, že se někdy narodím.
Muž si však nakonec získal moji důvěru, když bravůrně předvedl svůj léčitelský um a zbavil mě bolestí v postižených částech těla bez nutnosti fyzického doteku, přímo z pohovky v obývacím pokoji, na niž se jako náš host pohodlně usadil.
Po jeho odchodu mi to přece jen nedalo a uvědomila jsem mámu o jeho neobyčejných dotazech směřovaných na moji osobu. Máma mi vysvětlila, že se nejedná o nic alarmujícího a její přítel byl odjakživa takový, načež mi poradila, abych to přijala, což jsem také učinila.
Je to zvláštní, ale vzhledem k vyzývavým situacím, jež mě za život potkaly, svým výjimečným snům, vyvinuté intuici, která mě věrně provází na každém kroku, a skutečnosti, že se má známá vědma z Madridu nesčetněkrát ve výkladech zmínila o Egyptě, jsem si na tohoto pozoruhodného muže, co uměl ohýbat lžičky a léčit lidem rány na těle i na duši, nejednou vzpomněla. Od jeho návštěvy vím, že ve všem existuje transcendentální hloubka a nic není náhoda.
