Článek
Česká reprezentace sice proti Kanadě prohrála 3:4 v prodloužení, ale odešla ze scény způsobem, který fanoušky zvedl ze židlí. Po sérii průměrných výkonů přišel zápas, za který se tým nemusel stydět ani vteřinu – bojoval, bruslil naplno a dlouho držel favorita na hraně.
Kanada měla po celý zápas zhruba dvojnásobek střel na branku a několikrát sevřela český tým v těžkém tlaku. Právě v těchto chvílích však Češi ukázali největší zbraň večera: brankáře, který předvedl špičkový výkon a držel naděje při životě i ve chvílích, kdy se zdálo, že gól visí ve vzduchu.
Česko dokázalo být nebezpečné z protiútoků, hrálo chytře a s odvahou. V rozhodujících momentech působilo jako tým, který konečně našel svůj rytmus – jenže proti Kanadě, která měla víc prostoru, víc šancí i větší tlak v pásmu, to nakonec nestačilo. V prodloužení rozhodl jediný moment a favorit si odnesl výhru.
Výsledek bolí, ale způsob loučení má cenu zlata. Češi odehráli zápas, za který se nemusí stydět – naopak. Po tomhle výkonu může být český národ hrdý.
