Článek
Karlos Vémola se dožaduje práva. Státní moc mlží a veřejnost tápe
Případ Karlose „Karlose“ Vémoly se během několika týdnů proměnil v učebnicový střet dvou světů: na jedné straně komunikace státu o „organizované drogové trestné činnosti“, na druhé straně obhajoba, která opakuje, že z dokumentů není zřejmé, jaké konkrétní důkazy mají Vémolu s činem spojovat.
Co je dnes veřejně doložitelné
Státní zástupkyně propustila Vémolu z vazby na svobodu s tím, že vazbu nahradila peněžitá záruka, dohled probačního úředníka a zákaz vycestovat. Podle informací uváděných Novinkami činila kauce 15 milionů korun a v případě odsouzení mu může hrozit až 18 let vězení. Mluvčí pražského městského státního zastupitelství Aleš Cimbala uvedl, že u obviněného nadále trvá útěkový vazební důvod, a proto byla vazba nahrazena souběžnými opatřeními.
Podle Novinek byl Vémola ve vazbě 25 dnů – zadržen byl den před Vánoci ve vile v Měchenicích u Prahy, obviněn ještě ten večer a do vazby šel kvůli obavám z útěku.
Co tvrdí policie: akce Padrino a rozsah drogové kauzy
Podle tiskové zprávy, kterou Novinkám zaslala mluvčí Národní protidrogové centrály (NPC) Lucie Šmoldasová, jde v kauze o pašování desítek až stovek kilogramů kokainu mimo jiné do Velké Británie, Česka i Ruska. Šmoldasová uvedla, že kriminalisté v akci s krycím názvem Padrino zadrželi celkem pět lidí, které obvinili jako členy organizované skupiny.
V článku se dále popisuje jeden z bodů vyšetřování: v dubnu 2020 mělo nákladní vozidlo mířit přes Nizozemsko do přístavu Dover, kde kontrola našla 50 kg kokainu ukrytého v kamionu. Zmiňuje se také další případ s 37 kg a informace o údajné roli „organizátora“, jemuž policie klade za vinu přechovávání 34 kg kokainu, a další popisy (např. 2 kg přepravené do Ruska či příprava dovozu dalších nejméně 120 kg).
Co říká obhajoba: „Usnesení je nepřezkoumatelné, důkazy nevidíme“
Vémolův advokát Vlastimil Rampula označil propuštění z vazby za „významný posun“, ale současně trvá na tom, že usnesení o zahájení trestního stíhání je podle něj nepřezkoumatelné a „není z něj zřejmé, jaké důkazy mají svědčit o trestné činnosti“ Karlose Vémoly; sám obviněný vinu odmítá. Rampula také tvrdí, že domovní prohlídka v Měchenicích nepřinesla důkazy o zapojení Vémoly.

Terminátor po propuštění
Echo24 navíc uvádí, že Rampula médiím řekl, že jim nebyly sděleny důkazy, které policie proti klientovi má, a že obhajoba bude podávat stížnosti i proti zahájení trestního stíhání.
Zásah, zdravotní okolnosti a otázka přiměřenosti
Obhajoba dlouhodobě poukazuje i na načasování a způsob zadržení – podle Echo24 Rampula tvrdil, že policie zadržela Vémolu ve chvíli, kdy mířil do nemocnice na operaci čelisti, čímž ho měla vystavit zdravotním komplikacím. Echo24 zároveň zmiňuje, že zásah provedla jednotka URNA.
Proč ta kauce vyvolává otázky
Z veřejně dostupných informací současně vyplývá napětí, které veřejnost cítí: pokud policie komunikuje případ jako „velký“ a s mezinárodním přesahem, část lidí se ptá, proč je pak obviněný propuštěn na kauci „jen“ 15 milionů. K tomu ale existuje i druhá strana: státní zástupkyně a mluvčí Cimbala výslovně uvádějí, že útěkový důvod trvá, a proto byla vazba nahrazena kombinací opatření (kauce + dohled + zákaz vycestování), tedy nikoli „bez podmínek“.
Jádro sporu: právo na obhajobu vs. mediální zkratky
Z pohledu právního státu je klíčové oddělit dvě věci:
- Veřejná komunikace policie může být stručná a některé důkazy nelze zveřejňovat v průběhu vyšetřování.
- Obviněný ale musí mít reálnou možnost se bránit – a to znamená znát skutkový rámec a důkazní oporu v rozsahu, který umožňuje účinnou obhajobu.

Prohlášení Karlose
Právě tady Vémola s obhajobou staví své veřejné poselství: „nejde o to, aby nás veřejnost litovala – jde o to, abychom věděli, proti čemu se máme bránit.“ A naopak stát zatím veřejnosti předkládá především příběh o rozsahu kauzy, nikoli konkrétní důkazy vztahované ke konkrétní osobě.


