Článek
Častá otázka, která na mě míří, otevírá tak trochu kontroverzní téma. Odpověď totiž není tak jednoduchá – záleží na tom, na které straně Atlantiku létáte.
Evropský přístup reguluje EASA (evropský úřad pro bezpečnost civilního letectví). A ten říká: ano, za určitých podmínek.
Říká se tomu Controlled Rest (řízený odpočinek). Je to oficiální nástroj s extrémně přísnými pravidly, který si dopravce může zavést do svých provozních postupů.
Klíčové je, aby šlofík netrval moc dlouho. Kdo upadne do hlubokého spánku, probouzí se s tzv. spánkovou setrvačností (sleep inertia). To je ten stav, kdy nevíte, kde jste, a do rádia mluvíte jako zombie. 🧟
Že to funguje, na to máme i data. Slavná studie NASA na pilotech Boeingu 747 dala posádkám 40minutové okno na odpočinek. Piloti v něm v průměru prospali 26 minut – a stačilo to k tomu, aby se jejich výkonnost zlepšila o 34 % a bdělost dokonce o 54 %.
V praxi si tak JEDEN ze dvou pilotů může dát za letu „dvacet“. Má to ale jasný řád:
🔹 Max. 45 minut: Okno na odpočinek. Na samotný spánek zbyde čistého času okolo půl hodiny.
🔹 Čas na probrání: Po probuzení následuje 20 minut, kdy čerstvě probuzený pilot nesmí zůstat v kokpitu sám. Mozek se musí dostat do provozní teploty.
🔹 Pouze v cestovní hladině: Když letadlo letí na autopilota a v zásadě se nic neděje.
🔹 Kdykoli k probuzení: Odpočinek se domluví v briefingu a druhý pilot může kolegu vzbudit, kdykoli je to potřeba.
🔹 Pojistka proti usnutí druhého: Vedoucí kabiny v pravidelných intervalech volají do kokpitu a kontrolují, zda bdící pilot skutečně bdí.
🔹 Zákaz před klesáním: Nejméně 30 minut před klesáním už musí být oba piloti plně vzhůru.
A jak to mají v Americe? Americký úřad FAA spánek v kokpitu nepovoluje vůbec. Na dlouhých letech tam proto létá zesílená posádka (3–4 piloti), kteří se střídají v odpočinkové kabině s lůžky.
Třeba na takové noční lince do Egypta, kdy přijdu do práce o půlnoci a vracíme se kolem 10:30 dopoledne, si stihne dát každý z nás jeden krátký šlofík: kapitán cestou tam, já cestou zpátky. A věřte mi, udělá to neuvěřitelný rozdíl.
Controlled Rest je zkrátka oficiální a efektivní nástroj, jak bojovat s únavou. Než čelit mikrospánku a prolévat se pátým kafem, je stokrát bezpečnější si v klidném cruisu zdřímnout a být na finální přiblížení stoprocentně ready. 😉
Dáváte si i vy během dnešního pracovního dne krátkého ‚šlofíka‘ na dobití baterek? Dejte mi vědět v komentářích! 👇
