Článek
Další slunný den starostí
V 82 letech se nevstává v 5.00 ráno, po noci plné přemýšlení, snadno, ale čeká mne vinohrad, motyka a turanka kanadská, plevel z exportu. Roste i za absolutního sucha, které nás od jara provází. Když to vyjde, pokusím se i o ošetření vinohradu postřikem. Musím to udělat ráno, kdy je snesitelně. Práce ve vinohradu a sadu při 35 °C nepřipadají v úvahu.
Pohled na pukající zemi nás už děsí, vlastně už sedm roků nesklízíme žádné ovoce. Díky mrazu, suchu a novým chorobám, třeba monilióze, jež se šíří od roku 2020 díky teplým jarům. Přestože jsme od zimy shromažďovali dešťovou vodu do nádrží, jsme na suchu. A zalévat pitnou vodou?
Dnes ráno jeden ekonom v rozhlase říkal, že naše ekonomika je silná a případné škody / nyní už 1 mld Kč/ vydrží. Ostatně, zemědělství prý tvoří jen 2 % HDP. Bližší pohled do statistky říká, že tyto číslo nezahrnuje vůbec potravinářský sektor. Naše denní nákupy, chleba, másla, masa, ovoce a zeleniny. Ceny vycházejí samozřejmě z dostupnosti zemědělských plodin. Zaschly brambory, lidé kupují mouku, takže její cena jde nahoru. Domácnosti se snaží omezit škody na minimum.
V 80. letech jsem změnil práci a zapojil se do prosazování odsiřovacích zařízení pro naše elektrárny, které otrávily lesy mnoha pohoří, půdu a plíce lidí. Prof. B. Moldan mne přesvědčil, že biologové se musí naučit řeči čísel, jen těm mohou ekonomové a politici porozumět. Vztah k přírodě k argumentaci nestačí. Vědecká komunita reagovala a prostudovala průchod energie systémem přírody. Bylo to úžasné, ano nutné naučit se řeči ekonomů.
Takže fakta. Nezávislá komise pro otázky mezinárodního rozvoje OSN vedená bývalým kancléřem Willym Brandtem v roce 1980 konstatovala, že pokud se bohatý sever / myšleno státy severní polokoule/ nezapojí do transferu technologií na produkci energií, průmyslového zboží, hnojiv a zemědělství, dojde ke kolapsu. Lidé ze zemí, trpících suchem a hladem, budou hledat útočiště na severu. Zabýval se tímto sdělením někdo seriózně? Ale Čína v rámci boje proti desertifikaci vysadila více než 66 miliard stromů aby zastavila šíření pouště Gobi. A OSN má program zalesňování zemí Afriky a Asie. Někteří už pochopili. Doma, nevím co je platné, spíše se problém spojil s klimatickou změnou. A ta prý není. Katastrofy ekonomika unese.
V roce 1987 vypracovala pro Světovou komisi pro životní prostředí WCED norská premiérka Gro Harlem Bruntlandová další dokument o rozvoji vzájemné spolupráce a propojenosti kontinentů, a definovala pojem udržitelného rozvoje. Norský altruismus je vyhlášený. Viděl jsem krásnou norskou sýrárnu vysoko v Nepálu, kde zpracovávají mléko buvolů a koz pro trh dole v údolí. Sir E. Hillary stavěl v Nepálu školy a také mladí Češi se v tomto ohledu nemají za co stydět. Děti v Ladakhu mohou díky nim číst a psát a hledat tak kvalifikovanější práci. Ale stačí vůle a činy jedinců?
John Steinbeck popsal v knize Na plechárně přístav Monterey, kde stojí bývalé haly konzerváren na sardinky. Dnes je to mrtvý obor, sardinky byly zdecimovány totálním odlovem pomocí přístrojů, jež jsou schopny najít i jednu rybu v moři. Norské tresky, kdys hansovní obchod severu, nahrazuje uměle chovaný losos. Někde je krmen moučkou ze sardinek. Trochu absurdní řetězec živin. Slávu Monterey zachránil otec Lucie Packhard, výrobce počítačů HP. Platí tam vědeckou stanici, kde vědci sledují procesy oceánu a jak obnovit tahy sardinek.
„Naše ekonomika to vstřebá“. Ale je normální ignorovat škody způsobené klimatickou změnou? Vědci z Potsdam Institute for Climate Impact Research vypočítali, že do roku 2050 dosáhnou škody a ztráty na globálním HDP hodnoty 38 bilionů USD ročně. Mezi lety 2000 a 2019 stály extrémní projevy počasí svět přibližně 2,8 bilionu USD. Tedy 143 miliard dolarů ročně. Možná, že to „silná ekonomika“ unese, ale tisíce domácností na Moravě a v Čechách budou letos a pravděpodobně i v dalších letech díky neúrodě zcela závislé na supermarketech. Zelenina a ovoce ze zahrad, přilepšení rozpočtů rodin, se do ekonomiky také nezapočítává? Určitě to ale zvýší obrat a spotřebu v ekonomických ukazatelích. HDP poroste. Poroste? Takže další čísla.
Swiss Re Institute (SRI) zveřejnil informace o vývoji škod z přírodních katastrof v 1. pololetí 2025. Globální pojištěné škody dosáhly v 1. pololetí 2025 výše 80 mld USD. Bezprecedentní škody způsobené ničivými požáry v Kalifornii a Evropě a bouřemi se záplavami přispěly k tomu, že toto období se stalo druhým nejnákladnějším pololetím v historii. Náklady pojištění za rok 2026 budou ještě vyšší – a to se bavíme jen o vyplaceném pojistném. Některá pojištění už ani nejsou možná. A nepočítáme ty tisíce nepohřbených obyvatel New Orleans, kteří zůstali pod troskami záplav.
Z grafů srážek od roku 1835 je zřejmé, že extrémní sucho se v českých zemích vyskytovalo i v minulosti, např. v roce 1835. Ale nejvýraznější a nejdéle trvající období silného až extrémního sucha je až od 2015 do 2026. A křivka nárůstu teplot je nekompromisní. Nejde o výkyv, ale trend. Souvisí to s klimatickou změnou? Politici soudí, že ne. Vědci mluví o opaku. A přece se točí, řekl Galileo.
Suché období nejspíše skončí bouří, která odnese z polí na 21 mld tun ornice v ceně cca 10 mld Kč, neb až 50 % našich půd je ohroženo erozí. / Monitoring eroze zemědělské půdy ČR/ A od roku 2000 přichází ČR záborem / na sklady mimochodem/ o 18 ha zemědělské půdy denně. Zajímá to ekonomy? Politiky? Navrhl někdo strategii jak ochránit naše prostředí? Obyvatele? Domácnosti? Jak nově hospodařit s vodou na střeše Evropy? Malá obec Vohančice na Brněnsku to vyřešila – takže řešení je na stole. Kdy skončí doba ideologie a demagogie s napřimováním toků, kdy stavaři jsou placeni za přemístěný kubík? Pan premiér měl krásnou dovolenou v křišťálové vodě, já vodu nemám ani v jedná nádrži a sleduji, jak se kdys zelený pozemek mění v Saharu.
Jak může toto dobrodružství skončit? Budu mít nejspíše zase bezesnou noc. Prof. B. Moldan mne učil vyjadřovat se v číslech, dokládat tok energie přírody fakty, kterým prý ekonomové a politici rozumějí. Opravdu?
Jan Baltus
