Článek
V rámci terapie hledám se svými klienty moment, který je dokáže rozpálit do běla. U každého je to něco jiného. Přesto právě tento okamžik bývá spouštěčem agresivního chování.
Důležité je ovládnout se
Ta může mít několik podob. Někdo se spokojí se slovními útoky, jiný si potichu zakleje. Najdou se však i tací, kteří bouchnou pěstí do zdi nebo kopnou do nějakého předmětu ve svém dosahu. A jsou i jedinci, kteří tasí zbraň a začnou pálit ostré.
Pocity vzteku či chuť na agresi člověk může cítit raz dva. Kdo by ji nepocítil, když dostane pětku ve škole, o které si myslí, že je neoprávněná? Koho nenapadne, že se proti němu celý svět spikl, když mu šéf v práci vytkne chybu, za kterou nenese zodpovědnost? Koho nenaštve, když ho na dálnici zbrzdí předjíždějící kamión?
Anketa
Důležité však je umění ovládnout se. Nejdeme běžně dát pár facek učiteli. Neotočíme se v práci za pokladnou supermarketu na podpatku, nezavřeme kasu a nejdeme hned domů. Nenajedeme před kamión a nezačneme ho zběsile vybržďovat.
Nezvládnutá agrese přináší trest
Ve škole se můžeme lépe naučit látku a nechat se přezkoušet. Po konci směny můžeme zajít za vedoucím a říci mu svůj názor. Na dálnici můžeme zastavit na nejbližším odpočívadle a trochu se zhluboka nadýchnout a vydýchnout.
Objeví-li agresor spouštěč svých reakcí, může se je naučit potlačovat nebo je vytěsnit ze života vůbec. Pocit neúspěchu jde nahradit koncentrací na zajištění pocitu bezpečí, které může každého dovést l úspěšnému cíli.
Agresivní reakce totiž může způsobit problémy. Někdy menší, jindy větší. Ve škole se s ní může pedagogický sbor vypořádat snížením známky z chování. Na pracovišti může vést k výpovědi pro ztrátu důvěry. Bouchnutí pěstí do zdi může přinést zranění kloubů, agresivní chování na silnici může vést k odebrání řidičského průkazu nebo trestnímu stíhání pro obecné ohrožení.
Přirozené je dělit se
V životě je důležité získávat odstup a nadhled nad tím, co prožíváme. Reakce ihned zpravidla k žádnému užitku nevedou. Spíše ukazují na emoční labilitu těch, kteří tak reagují.
Na první pohled se zdá recept na potlačení agresivních reakcí jako velmi jednoduchá věc, ale k dosažení samotného cíle je potřeba ujít pořádný kus cesty, ve které jedinec pochopí, že není středobodem světa. Vždy se s někým o něco dělíme. O místo na silnici, sezení na sedadle v tramvaji nebo místo v čekárně u doktora.
Kdo je trpělivý a důsledný, vždycky si ke splnění svého snu cestu najde. Bez agrese a bez násilí. Kdo ví, že bez agrese nedokáže vydržet, může ji regulovat bojovým sportem, kde může dosáhnout i výrazných úspěchů. Vybíjet si ji na jiných mimo kolbiště je zbytečné.
¨
