Článek
Pozornost veřejnosti se doposud soustředila na fakt, že od 1. října budou méně výhodné podmínky k odchodu do předčasného důchodu. To se stalo. Do budoucna se dá očekávat výrazné zkrácení délky front zájemců o předčasný důchod.
Hranice 65 let se zvýší díky studiu
Nepůjde však v žádném případě o známku nové efektivity úřadu, ale o nezájem ze strany možných žadatelů. Ti také budou nejspíš trošičku vyčerpanější, pokud se rozhoupou k činu a podat žádost se vůbec rozhodnou.
Místo 35 povinně odpracovaných let se totiž tato doba zaokrouhlila směrem nahoru. Kdo zná základy matematiky, správně tuší, že jde nově tedy v případě splnění podmínek pro odchod do důchodu nejen o ryzích 40 let práce, ale i dosažení věkové hranice 65 let.
Ta může být u některých lidí hravě přeskočena, protože pokud někdo v mládí zatouží po Ph. D. titulu, aby prohloubil své kompetence, studium mu může skončit ve 26 nebo 27 letech. Rázem si tak odchod do důchodu, pokud nebude chtít předdůchod, prodlouží o jeden až dva roky na 66 nebo 67 let.
V cizině na vejminek až v 68
Pro srovnání se podívejme, jaká je délka povinného pojištění v jiných zemích Evropské unie, abychom si mohli udělat představu, jestli jde v podobě prodloužení povinné výdělečné činnosti o český experiment nebo ne.
Anketa
V Německu je potřebnou dobou pojištění 35 let. Naopak vyšší je doba pojištění v zemi galského kohouta, kde se zabydlelo 41 roků. No a v Rakousku vzniká nárok již po odpracovaných 25 letech nebo 15 letech v dekádě posledních 30 let před odchodem do penze. Slovákům pak stačí také odpracovaných 15 let.
Různý je pak i věk odchodu do důchodu. Ve Španělsku lidé odchází z práce v 67 letech, v jiných zemích je pak věkové rozmezí 62 – 67 let. Hranice 67 je stanovena i pro Italy, Nory, Řeky, Dány… Pokořena však byla již ve Spojeném království, kde je na úrovni 68 roků a historicky na 60 letech ji mají ukotvenu Ukrajinci, ale obě země jsou mimo struktury EU.
Nebezpečím jsou vyloučené doby
Doba, po kterou člověk musí trvale vykazovat zdanitelné příjmy a z nich odvádět pojištění do společné kasy sociálního zabezpečení tak s sebou může přinést zajímavý paradox. Stále více budeme moci potkávat lidi v důchodovém věku bez důchodu.
Stejně jako dnes půjde o osoby, které mají v přehledu sociálky v odpracované sumě let výpadky v podobě vyloučené doby. Ta začíná běžet po cca 6 – 12 měsících od posledního dne v pracovním poměru a končí s vyplacením poslední koruny podpory v nezaměstnanosti.
Přinést ji může dlouhodobá evidence mezi uchazeči o práci na Úřadu práce nebo čas o domácnost pečující manželky, které živí dobře vydělávající manžel. Ohroženi tak jsou lidé v kategorii 50+, kteří se obtížně dostávají na trh práce, lidé s nízkým vzděláním a ženy coby udržovatelky ohně u rodinného krbu.
Raketově se tak může časem zvednout počet příjemců sociálních dávek. Tedy prostředků na živobytí a pokud k jeho příjemcům rychle nedoputuje i příspěvek na bydlení, tak se také může zvýšit počet lidí bez domova na ulicích. Na můj vkus celkem tragická předpověď v dlouhodobém horizontu díky prodloužení počtu povinně odpracovaných 5 dalších let jako nároku na důchod.
https://advokatnidenik.cz/2020/10/07/soucasny-duchodovy-system-povede-ke-zvyseni-poctu-senioru-bez-naroku-na-duchod/
