Článek
Pracovníci domovů pro seniory by mohli vyprávět. Bohužel letos se svátky odehrávají dokonce mimo nejčastější termín výplaty důchodů, kterým je 15. den v měsíci. „To se u nás s dětmi a vnoučaty dveře netrhnou,“ svěřila se mně pod slibem anonymity jedna z ošetřovatelek středočeského komplexu pro starší a pokročilé.
Zvýšený počet návštěv nezaznamenávají ani v psychiatrických léčebnách nebo ústavních zařízeních pro děti a mládež. Domů si je však příbuzní berou z ústavů jen výjimečně…
Osamělé nelze přehlédnout
Nejde však jen o lidi z nejrůznějších ústavů, ale i lidi z našich sousedství. Kdo zná ty, kteří táhnou velkou nákupní taškou k sobě domů, kromě toho, že je asi těžká?
Globalizovaný svět nám dal příležitost odcestovat. Za prací, na dovolenou. Do exotiky, za šumícím mořem. Kamkoliv, kdykoliv. Práce nám často stačí takto z nových domovů. Z míst, kde jsme vyrůstali, jsme si sice odvezli vzpomínky, ale lidé v nich zůstávají dál. Babičky, dědečkové, rodiče…
Kontakt s druhými lidmi, i když nepatří mezi nejbližší příbuzné, od kterých bychom očekávali sounáležitost, krátkodobě naší duši uleví. Zažene existenciální nejistotu, vyvěrající z tápání po smyslu života a neustále podvědomě tanoucí otázky Proč zrovna já jsem sám?
Úlevu přináší aktivita
Prevencí osamění je přiměřená aktivita. Žádné vzpomínky, ale budoucnost je to, co nás drží nad vodou. Chtěli jste malovat? Pořiďte si paletu, barvy, štětce a stojan, a když jste sami, naplňte své nitro dávným snem. Chtěli jste zpívat a do Superstar vás nechtějí? Přihlaste se do sboru…
Jsou mraky aktivit, během nichž se nebudete cítit sami. I příbuzní pak jistě ocení místo pětistovky z vaší peněženky vstupenku na váš první koncert nebo nakreslený obrázek. Ani oni se pak nebudou muset cítit sami.
Pokud ještě nejste rozhodnuti, kudy a kam vlastní aktivitu nasměrovat, odhoďte ostych a poraďte se s těmi, kterým důvěřujete.
