Článek
Kdo z rodičů chce úlevu pro dítě do školy, musí projít vyšetřením v pedagogicko – psychologické poradně, uzavírají školské předpisy. Kdo se v takové poradně chce objednat, vystojí však dříve důlek, než přijde na řadu!
Skutek? Utek!
Posílení psychologických služeb ve školách zaměstnáním psychologů je jen další z řady vějiček pro uklidnění rozlícené školské veřejnosti. Ředitelé mzdu na psychologa často do rozpočtu nedostanou, živen je pak tedy z evropských dotací.
Provést může ovšem i tak jen základní diagnostiku a odeslat dítě do pedagogicko - psychologické poradny. Ta jediná má právo říci, jestli žák získá podpůrná opatření, nebo ne. Kapacity však tato zařízení mají plná, někde se čeká i několik měsíců.
Anketa
Řešením by mohlo být navýšení jejich počtu, napadne mnohé. Zde padá kosa na kámen. Strategické plány resortu školství, které se snaží šetřit na každém kroku, s dalšími v nejbližších letech nepočítají.
Profese na vodě
Lidem s psychickými problémy může pomoci psychoterapie, zní heslo dnešních dní. Mnozí lidé odcházejí od odborníků na duševní zdraví po kratší či delší intervenci spokojeni.
Do systému se podařilo vkročit i zdravotním pojišťovnám, které zodpovědné klienty podporují příspěvkem až do výše 7 000 korun za rok. Na první pohled ideální kombinace mezi nabídkou a poptávkou!
Pes je bohužel zakopaný v ukotvení psychoterapeutů. Stát se jím může absolvent vysoké školy s nejméně polovinou absolvovaného výcviku, říkají profesní organizace těchto odborníků. Ovšem dokud není černé na bílém, jde jen o doporučení. A toho zneužívají hochštapleři nejrůznějšího kalibru!
Titul nemusí být titulem
Není tak vůbec nemožné setkat se s kartářkou, které nejdou karty, a tak na zvonek napíše místo slova Věštírna odborněji znějící Psychoterapie a pak beze studu a červeně v obličeji kasíruje každého, kdo se objeví.
O smyslu života zase vypráví skvělá herečka, která se ke své odbornosti „propracovala“ věkem. Sice absolvovala konzervatoř, ale to je normálně střední škola, pak chvilku dělala barmanku, pekařku, au-pair a protože všude dobře, doma nejlíp, vrátila se do Čech. Radit, jak vyřešit duševní traumata!
Výcvik v psychoterapii je pětiletý a vedou ho odborníci z oblasti zdravotnictví. Nejde o žádné čtrnáctidenní kurzy, po kterých by se člověk mohl honosit titulem C. Ht. nebo jakýmkoliv jiným!
Kdo není lékařem, nemůže operovat. Kdo není členem České advokátní komory, nemůže poskytovat advokátní služby. Kdo chce řídit autobus, musí mít řidičské oprávnění. Abychom mohli říci, že kdo chce být psychoterapeutem, musí absolvovat po vysoké škole pětiletý akreditovaný kurz, o tom musí rozhodnout poslanci. Dokud tak neučiní, krize v oblasti duševního zdraví může pokračovat, protože zatím o sobě může říkat kdo chce, co chce.
