Článek
Někteří mladí herci se snaží využívat dobrého jména svých slavných rodičů. Někomu to jde lépe a jinému hůře. Rodiče Lukáše Trana měli večerku a nyní pracují v továrně. Jejich syn je po nich pracovitý. Prosadit se v herecké branži chce nejen odvahu, ale i kus odříkání.
Jan Tříska zemřel před natáčením
Také je důležité umět čekat. On totiž vlastně v životě nikdo na nikoho nečeká. Kdo nestihne odjezd dálkového autobusu, už nemusí na nádraží pospíchat. A kdo z herců neuspěje u konkurzu, může se natáhnout doma na kanapi a čekat, kdy bude jiný, ve kterém by mohl uspět.
To se Lukášovi ještě nikdy nestalo. Žije s nohama pevně na zemi a využívá každé příležitosti, která se mu postaví do cesty.
Jeho první role (a hned hlavní) byla ve filmu Na střeše před pěti lety. Měl v ní vystupovat s Janem Třískou, ale ten den před natáčením nešťastně skonal. Projekt se tedy odsunul, aby byl čas najít jiného představitele. Tím se stal Alois Švehlík. První velký parťák tehdy neznámého Lukáše Trana!
Začíná se zabydlovat v seriálech
Když šance přijde, je dobré se jí držet a nepouštět ji. Jiná přijít nemusí: „Znalost hovorové vietnamštiny mně pomáhá hlavně v Česku, režiséři ji začínají vyžadovat.“
Vlastní herecký vzor nemá: „Profesně mě posunul Jiří Mádl jako režisér filmu. Šlo o perfektně naplánovaný čas, ve kterém každý věděl, co má dělat.“ Za 10 let by sám chtěl zkusit režírovat, pokud to půjde.
Dnes se Lukáš začíná objevovat i v seriálech: „Vážím si každé příležitosti. Nyní mám roli v roli v minisérii Extraktoři, ale mihnul jsem se také v seriálu Einstein a Jedna rodina na Voyu .“
Kořeny zapouští i v divadle
V nejbližší době už uvažuje i o založení rodiny. Jeho představa je standardní rodina, dvě děti. S přítelkyní Bárou se zná už tři roky a čeká na vhodný okamžik, kdy ji bude moci požádat o ruku. Ta se dokonce začíná trochu učit vietnamsky!
Lukášovým rodným městem je Most, i když dětství prožil v Opavě. Domácnost s režisérkou Bárou je pak místem, kde se smazávají kulturní rozdíly: „Všechno děláme společně, i uklízíme. Jen já raději vařím,“ směje se.
Říká se, že hereckým základem je divadlo: „Mám roli ve hře Kuchyň Městských divadel pražských a pak se ještě objevuji v Divadle Bez Hranic,“ prozrazuje Lukáš, který tak začíná plně zapouštět kořeny v české herecké kotlině.
Aby pro režiséry etnicky přitažlivý herec Lukáš Tran v Česku uspěl, musí si cestičku vyšlapat sám. Dalšími projekty, ve kterých se mihnul, jsou filmy Buď chlap! a Armáda lupičů. Letos by měl mít i hlavní roli v dalším zajímavém snímku, černé komedii. Třeba mu časem přijde i nabídka z Národního!
