Článek
Někdy sedí jako seniorka doma. Ovšem i když se jí na ručičkách ciferníku života nedávno ukázala sedmdesátka, mám pocit, že mám co dohánět. Ano, vím, že máme už každý jednu novou součástku ve svém těle, kyčel, ale v podstatě se dost lišíme. Ovšem také se možná obohacujeme navzájem…
Už umí nakupovat ve slevě
„Kde jsem tě zastihl?“ Začínají často naše hovory. U ní to je buď cesta se zpěvačkou Janou Chládkovou nebo auto herce Josefa Dvořáka či řidiče autobusu Václava Kopty nebo imitátora Petra Martináka… Nerad bych někoho vynechal, proto jen tento stručný výčet. Dělá jim doprovod na cestách za diváky nebo čtenáři, které moderuje.
Oproti Marii je můj život poněkud nudný, protože já buď sedím na úřadě v Roztokách jako koordinátor prevence kriminality nebo se věnuji svým klientům v psychoterapeutické praxi. Občas probereme, co tíží druhé, protože nám se zdá, že všechno běží tak, jak má. Problémů moc nemáme.
Někdy mě mile pochválí za dobrou radu, nedávno objevila v místním supermarketu slevové akce před zavírací hodinou. Dlouho si totiž vyběhla vždy po ránu pro čerstvý croissant a říkala mně, že šetřím na nesprávném místě, ale když ochutnala pečivo zakoupené večer s 50% slevou, uložila ho do pytlíku a ráno do něj zakousla, zjistila, že kobliha chutná jako kobliha.
Dveře do armády jí zavřel zákaz pro děvčata
Je překvapená, když přemýšlím, kam pojedu na dovolenou a uvažuju o Egyptě nebo Kanárských ostrovech či letos cestě za velkou louži. Každý můj nápad mně dovede zkritizovat a vysvětlit, proč je dobré zůstat v Čechách. Takže letos jsem si nechal poradit a poletím nejspíš na riviéru do Hurghady.
Já jsem neustále překvapený, jak mohla vydržet v jediném zaměstnání a obdivuji ji v tomto. Po škole totiž nastoupila do týdeníku Vlasta a kdyby jí herečka Helena Růžičková nepřemluvila, aby šla na volnou nohu psát knihy, asi tam je do dneška. Mně naopak vyhovuje, když se zastavím tu nebo onde, a tak se kromě psaní věnuji i natáčení, občas hraní malých rolí, věrný zůstávám jen své práci na úřadě.
Jako dítě však nikdy netušila, že se stane oblíbenou autorkou! Původně chtěla jít na vojenskou střední školu a být tankistkou jako její tatínek, který byl vojákem z povolání. Ovšem vojsko vydalo obecný zákaz děvčatům pro tento obor. Stala se z ní tedy redaktorka Vlasty, kde začínala v dopisovém oddělení a šéfkou časopisu se stala až po revoluci.
Ještě je na cestě
Je autorkou 208 knih, možná patří do české knihy rekordů, ale ona vůbec neusiluje o to, aby v ní zahnízdila a svoji práci dokonce omlouvá: „Prostě jsem se rozvedla, měla dvě malé děti a nějak jsem je uživit musela,“ říká pokorně. Její rytmus tvořila jedna kniha měsíčně.
Nejde o žádné romány, ale životopisy slavných herců a zpěváků, hromada kuchařek, vyprávění pohádkových příběhů, osudů zločinců. Ti na ní také rádi vzpomínají, protože jeden krátký čas jsme spolu učili ve Věznici Jiřice, kde jsem kdysi otevřel střední školu s oborem malíř - lakýrník.
Bude 23 hodin za pár minut, a ještě jí nevolám. Je totiž na cestě z Českých Budějovic, kde byla se známou pěnicí Českého rozhlasu Janou Chládkovou. Možná spolu debatují o tom, co nového a zajímavého by mohla říct v pořadu Humoriáda nebo u Petra Jančaříka natáčené rádiové show z plzeňského divadla Alfa. A zítra? To může být Marie Formáčková právě na besedě u kohokoliv jiného ze čtenářů tohoto příspěvku a kdekoliv jinde, říkám si.
Překvapivý dárek k narozeninám
Co ještě tento měsíc oblíbenou autorku čeká, přemýšlím… Jo, čeká na telefon od našeho bývalého žáka z vězeňské školy, který nás chce pozvat na oběd. Propuštěn byl před 11 lety a od té doby nás zve každý rok, protože jsme to prý byli právě já a Marie, kdo mnohým z nich ukázal, že lepší je být na svobodě a sekat latinu než dělat blbosti a vracet se do zamřížovaného světa.
Jeden z odsouzených žáků vězeňské školy dokonce kdysi napsal k narozeninám paní učitelky Formáčkové báseň:
SOU – DRUŽKA
Kdo nám šeptá do ouška?
No přece naše Maruška!
Po tom našem zločinu,
teď nás učí němčinu
Prostě jen tak ze zvyku,
naučí pár jazyků
Je to naše paní,
každý se jí klaní
Je to naše klasa,
zná jí celá basa
Je to naše hvězda,
o které se jen tak nezdá
Je to naše modla,
tolikrát nám bodla
A my si jí vážíme,
vždy v pátek po ní bažíme
Rovněž i dnes… v pondělí,
o sebe se podělí
Tahle dáma, ta má styl,
každý by s ní pořád byl
To je naše Marie..
.. nekouří a nepije,
každý si s ní užije
Celá naše třída..
Je ráda, že nás vídá!
Doufám, že jsem řekl dost,
je to prostě ten náš skvost.
Jsme rádi, že jsme za plotem…
...Zrovna s tímto klenotem.
Zdroj: Marie Formáčková – Wikipedie
