Článek
Domů, kde ho čekala maminka, živící se prostitucí na pardubickém nádraží a otčím se závislostí na alkoholu se mu nechtělo. Školské zařízení mu vyšlo vstříc, mají to i v popisu práce.
Nevábná představa z pasťáku na ubytovnu
Dva roky utekly jako voda a jeho čekal návrat do svobodného světa. Už se mu i trochu stýskalo. Máma sem tam zavolala, on mohl volat jí. K Vánocům, když byl na propustce, dostal dokonce její starší telefon.
Na cestu vyfasoval hromádku bankovek a mohl jít, kam chtěl. Režim v podobě snídaně, obědu a večeře, budíčku a večerky, se mu rozprskl před očima. Teď přece bude moci spát v sobotu až do dvanácti klidně!
Nabídka výchovného ústavu, že mu seženou bydlení v Domě na půli cesty, se mu jevila jako blbost. Přece nepůjde z pasťáku jako dítě do pasťáku mezi mladé dospělé! Sbalil si svých pár švestek, zaklapl za sebou bránu a vyrazil vlakem domů.
Na domácnost přispěl
Někomu čtyři stěny vlastního pokoje voní v předvánočním období skořicí, jinde jsou zvyklí na purpuru. U Rudly byl smrad. Ve 2+1 bez elektriky čekala máma a její pes, který ho vítal veselým štěkotem. Doufal, že dostane něco k snědku.
Kromě zvířete se v bytě povalovalo i dalších pět lidí, kteří mu byli představeni jako kamarádi, kteří za chvíli půjdou pryč. Otčím byl ve výkonu trestu. Málem mu vyhrkly slzy do očí, ale vydržel. Je mu 18, je z něj přece chlap a může mámu z jejích problémů dostat sám!
Byl rád, že mámě mohl dát peníze, které měl u sebe a ona mu nechala ještě dvě stovky na víno. Slíbila zaplatit elektriku a uklidit, aby byl Štědrý den hezký. Koupil si dvě flašky a jednu vypil. Bolela ho sice hlava, ale byl spokojený sám se sebou, že vše perfektně zvládá.
Fet za drahé kolínské
Další den spali všichni. Máma se připotácela k ránu, byla opilá. Jako před tím, než odcházel do pasťáku. Zeptal se, kdy poběží televize a bude svítit světlo: „Je to hrozný, Rudo, ale peníze od tebe jsem někde venku ztratila, vypadla mně z kapsy peněženka,“ dozvěděl se, než šla spát.
Otevřel si druhou flašku, aby oddálil skutečnost, že vše je zase jinak, než si myslel. Prospal pak celý den. Večer mu někdo z hostů nabídl čáru. Piko. Pervitin. Vyzkoušel a bylo mu fajn.
Anketa
Když došlo úplně všechno, naučil se chodit na nádraží na veřejnou nabíječku elektřiny. K zásuvce, aby měl nabito. Neměl se kde umýt. Pak ho máma vyhodila. Bylo mu 19, za pár dní dvacítka na krku. Prvně spal na ulici, pak si našel squat.
Nikde nepracoval a práci ani nehledal. Nedovedl si ji představit, když neměl kde bydlet. Dopouští se drobných krádeží, krade jídlo v obchodech a sem tam hygienu, kterou prodává, aby měl na fet. Někdy vykrade chatu. Na Úřadu práce registrován není. Nemá představu, jak to tam chodí a neví, co by tam komu měl říkat.
Možná se nyní bude moci jednou denně osprchovat zdarma na úřadu. V týdnu bych ho měl doprovodit na oddělení osobních dokladů, aby získal dávno ztracenou občanku. Pak s ním plánuji zajít do denního centra charitativní organizace Naděje. Mají speciální program pro mladé lidi bez domova od 18 do 26 let. Kdo je bez domova, těžko se staví na vlastní nohy.
Zdroj: Housing First
