Článek
Žijeme v přelomovém čase. O tom, kdo je agresorem ve válce, zpravidla nebývá pochyb. Je to ten, který zaútočí jako první. Překvapuje mě však dnes, jak slabá paměť u některých lidí vládne.
Ženou je smrti vstříc
Rusko versus Ukrajina. Zaútočilo Rusko, vše je jasné. Ukrajina brání svoji územní celistvost a právo na sebeurčení.
Hamás versus Izrael. Brutálně zaútočil Hamás, který se opevnil na území Gazy. Palestinští radikálové používají jako živé štíty pacienty v nemocnicích a studenty na univerzitách. Možná i ty, kteří nemají a nechtějí mít s útoky na židovské obyvatelstvo nic společného.
Zlo plodí zlo a je potřeba proti němu aktivně bojovat. O tom, jaký osud by potkal neozbrojené civilisty, donucené být praporem těch, kteří míří na jejich zátylky, pokud by se rozhodli vzdát se, nemůže být velkých pochyb.
V Praze zatím jednotlivci
Přestože je mně jakákoliv podpora agresora proti mysli, demonstrující skupinka využila připomínky oslav svobody 17. listopadu k výzvě zastavit Izraelce.
Anketa
Nikdo je nerozehnal, nebylo použito vodní dělo ani na ně nikdo nepustil policejní psi. Demokracie je křehký mechanismus, ve kterém se místo odjištěných granátů hází odvážnými slovy. K nim nikdo moc statečnosti nepotřebuje. Dokonce pokud někoho zasáhnou, neteče ani krev a nedojde k ohrožení žádného života samotného.
Česko prozatím není muslimskými radikály infiltrované jako je Londýn, Paříž nebo Berlín, ve kterém jsou čtvrtě typu Kreuzberg, kde se zapalují auta. V Evropě doutná, ale v Praze zatím nehoří. Nejde o desetitisícové davy, ale skupinky jednotlivců.
Máme, co jsme chtěli
Výdobytků svobody, která s rokem 1989 vtrhla do našich domovů, bychom si měli vážit. Není jediný důvod, abychom ji přepouštěli těm, kteří to s námi nemyslí možná úplně dobře nebo jsou předvojem změny společenských pořádků. Mohlo by jít o nebezpečný krok do neznáma!
Ano, máme problémy. Napětí ve světě se přelévá z bojišť do našich peněženek. Nemáme se nejlépe. Přesto máme u voleb na výběr a můžeme jezdit do států a zemí, ve kterých se nám coby turistům líbí. Mít český pas je ve světě cenným bonusem.
Pevně věřím, že tomu tak bude i nadále. V zásadě se dá říci, že máme, co jsme chtěli. Kdykoliv jsme to totiž mohli změnit a nyní se jako Slováci či Maďaři se sympatiemi převracet směrem na východ. Jsem rád, že žiju v Praze.
Názor si zde v památný den mohl říci opravdu kde kdo a vodní děla nasazena nebyla. Nejen v Praze, ale po celém Česku! Myslím si, že to je dobré znamení a signál nejen pro dnešní dny, ale i pro budoucno.
