Článek
Důvodem pro odklad je velké množství pozměňovacích návrhů. S nimi se dosud ministerstvo práce a sociálních věcí nevypořádalo. Dámy a pánové se na všechny kouknou ještě jednou.
Rozhodují nezvládnutá kritéria
Příspěvek na péči je určen osobám, které z nejrůznějších důvodů ztrácejí svoji samostatnost. Nemusí jít jen o seniory, ale i lidi v produktivním věku po prodělaném těžkém úrazu nebo stižené těžkými chorobami.
Její výše se pohybuje v rozmezí od 880,- Kč do do 19 200,- měsíčně. Rozhodující k určení výše je stupeň závislosti na pomoci třetí osoby z důvodu nezvládání základních životních potřeb. Ty jsou rozděleny do 10 kritérií a zahrnují všechny úkony, spojené se sebeobsluhou člověka (pohyblivost, komunikace, stravování, oblékání, hygiena, péče o domácnost a jiné).
Pokud člověk nezvládá tři, čtyři kritéria, dostane 880. Od pěti do šesti pak jde o příspěvek 4 400, sedm a osm pak „přinese“ do rozpočtu postiženého 12 800 a na nejvyšší částku „dosáhnou“ vlastně jen osoby ležící…
Nemusí se zvyšovat, ale i snižovat
Systém se občas zadrhne i při posuzování nároku na výši příspěvku. Bohužel na úkor konkrétních lidí, kteří jsou pak zůstávají totálně na holičkách.
Jak nedávno v médiích proběhlo, požádala o zvýšení příspěvku ze 4 400 na 12 800 žena, která na jedno oko vidí jen z 10 procent. K chůzi tak používá buď bílou hůl, nebo asistenta. Současně jde o osobu, která je postižena hluchotou jednoho ucha a má poškozený aparát fyzické rovnováhy.
Výsledek její supliky ministerským úředníkům? Kdo tipuje, že k žádnému posunu nedošlo, je vedle jak ta jedle. Případ se totiž sice nedostal ani do ruky žádnému očaři či odborníkovi z ušního, ale posuzován byl neurologem. Změna nastala - výsledkem je rozhodnutí o snížení příspěvku právě na oněch 880.
Nárazově mohou pomoci charity
Situace, spojená s tak výrazným dlouhodobým podceňováním a nedostatečným financováním potřeb zdravotně postižených vede nejrůznější charity k pilotním projektům, ve kterých se zjišťují skutečné náklady.
U vozíčkářky Kateřiny C., která byla zařazena do ročního programu, během kterého byla pokryta každá její potřeba, se zjistilo, že optimální částka příspěvku na péči o osobu na vozíku je cca 41 tisíc korun měsíčně.
Komu se zdá suma příliš velká, měl by vzít v úvahu k porovnání skutečnost, že stát v tuto chvíli cvaká bez mrknutí oka Vězeňské službě za každého odsouzeného ve výkonu nepodmíněného trestu odnětí svobody 1 500,- denně. To je o 4 tisícovky více, než by stála důstojná péče o handicapované.
Odhad potřeb je podhodnocený
Pokud resort práce a sociálních věcí odpískal i na přechodnou dobu zvýšení příspěvku na péči, ponechal nyní jeho příjemce v pasti.
Za 880 korun měsíčně jde stěží najít asistenta, který by splňoval odborná kritéria a nějakým výrazným způsobem pomohl, pokud není po ruce příbuzný a handicapovaný je odkázán na pomoc druhých.
Anketa
V přepočtu jde totiž o uhrazení čtyř hodin péče za měsíc. Vypadá to, že hloubení dna potřebných, kteří jsou závislí, nemá vůbec limity. Odhad nákladů na dorovnání potřeb je za hranicí slušně vymezených mantinelů a čím dál více se vzdaluje realitě.
Kdo je zdravý, může si blahopřát a být rád, že příspěvek na péči nepotřebuje. Také by měl doufat, že ho nikdy potřebovat nebude. Vyjít s ním se totiž už nedaří skoro nikomu. Handicapovaní se tak dostávají na vedlejší kolej, jejich hlas je v porovnání s hlasem odborářů slabý. Nezbývá jim nyní než doufat, že úředníci se s připomínkami vypořádají rychle a dále nebude uměle prodlužován stav, kdy na potřebné stát nemyslí.
https://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/zdravotnictvi/Misto-12-800-Kc-dostala-880-Skoro-nevidi-ani-neslysi-urad-s-ni-zametl-742750
https://www.denik.cz/zdravi/paty-stupen-postizeni-prispevek-pece.html
