Článek
Ranou do vazu ustáleným poměrům, o kterých si nikdo nedovedl představit, že budou komplikovanější, se stávají koloběžkáři. Vedle turistů se je naučilo využívat i mnoho místních. A drandí si to bezhlavě, kudy se jim zachce!
V autě podle předpisů
Jako řidič dodržujete dopravní pravidla, jak se dá. Nechcete přijít o řidičský průkaz a nestojíte ani o zápis trestných bodů v osobní kartě řidiče. Sedáte tedy do vozu, zamykáte pás, zapínáte světla, rozhlédnete se, startujete a když je vše v pořádku a jste si jistí, že nemůžete nikoho ohrozit, vyrazíte.
Abyste vůbec mohl před barákem zaparkovat, platíte si parkovací kartu. Ani ta vám však váš flek nezajistí. Občas tak kolem domu, ve kterém bydlíte, kroužíte a v duchu se modlíte, aby někdo odjel.
Anketa
Pravidla a předpisy znáte, jinak byste neměl ani řidičské oprávnění. Víte tedy, že parkovat můžete zpravidla v modře označených zónách, žlutým se pro sichr vyhýbáte jako čert kříži. Vozidlo s kamerovým systémem na střeše projíždí nepravidelně a pokud byste stál/a chybně, bude na vás čekat obálka s předtištěnou pokutou.
Koloběžky bez registrace
Jednání s provozovateli elektrokoloběžek se táhnou v mnoha městech několik let. Provozovatelům to vyhovuje, protože během jednání nemusí platit do obecních rozpočtů ani vindru! A pokud přijde jejich zákaz, podřídí se mu.
Obyvatelé a návštěvníci, kteří se dají zjistit podle místa trvalého pobytu a registru provozovatelů motorových vozidel, se dají evidovat a pokutovat podle libosti. S koloběžkáři je to o dost složitější!
První koloběžku dostává v rodině již dítě v útlém věku. Tu časem odloží a pokud ho nebaví, je to každému jedno. Jestliže ale vyroste milovník jízdy na dvou kolech, může být na problém zaděláno. Buď pak je řádným účastníkem silničního provozu, nebo není. A jeho prostředek pak také nikdo neregistruje…
Pravidla platí pro každého
Různá města po celém světě, Prahu nevyjímaje, tak dnes řeší, co vlastně mají dělat. Chtít po provozovatelích zapůjčovaných strojů příspěvek do obecní kasy nebo naopak podporovat zelenou aktivitu obyvatel?
Jakým způsobem se nalezne soulad nebo nesoulad s těmi, kteří byli dříve vlastníky motorových vozidel s řidičáky v kapse? Jsou to totiž právě oni, kdo mohou jen kroutit hlavou a klepat si na čelo, když poněkolikáté projíždí ulicí před domem, kde bydlí a nemohou zaparkovat, protože tam stojí koloběžka.
Již dnes platí základní pravidla. Když se koloběžkář objeví u přechodu pro chodce, měl by zastavit, přerušit jízdu a koloběžku jen vést vedle sebe. V pravidlech je i jasně psáno, že chodník k jízdě mohou využívat jen osoby do věku 10 let.
Mělo by platit, že co je psáno, to je dáno, ale to bohužel neplatí. Respektive platí, ale není žádným efektivním způsobem sankcionováno. Mezi chodci tak kličkují lidé drandící na kolobrndách. Myslím, že nazrál čas, aby si na ně posvítila obecní policie. Padni, komu padni!