Článek
Maminka vzala mě a bratra na výlet do ciziny a už jsme tam všichni zůstali, to mně bylo 13, vzpomíná Nora Baumberger, ve světe známá jako Dolly Buster, když si objednáváme jemně perlivou vodu s kávou.
Jak jste se ocitla v erotické branži?
Udělala jsem pár fotek a uchvátila jsem produkci. Tehdy také napadlo u nějakého natáčení osvětlovače, když se mě ptal, co mají napsat do titulků a já nevěděla, že tam napíší jméno Dolly. No a kameramana napadlo dopsat Buster. Tak to všechno vzniklo.
Co vám svět erotiky dal?
Nic a všechno. Provdala jsem se, mým manželem je producent Dino Baumberger. Také jsem měla možnost poznat obrovské množství lidí. A také jsem se časem naučila řídit natáčení. Když jsem nebyla před kamerou, byla jsem za ní. Také umím řídit auto a obchodní značku. Tou se stal ten pseudonym Dolly Buster.
Jak vlastně pojem vyrostl?
Dnes mám po Evropě asi 35 obchodů, které nesou jméno Dolly Buster Center. Dodáváme jim zboží. Rodí se síť restaurací. Nesou jméno Buster Pasta. Píšu knihy. Maluju obrazy. Účinkovala jsem ve známé soutěži StarDance.
To ale nebylo na České televizi, že?
Česko je sice hezké a mám ho ráda, ale jde jen o jednu ze zemí, kde mě mí fanoušci poznávají. Pozvání do taneční soutěže tedy zatím z Kavčích hor nepřišlo, ale ozvala se mně už před deseti lety rakouská ORF, která mě pozvala. Se svým tanečním partnerem jsme pak tančili skoro až do finále a já jsem se konečně trochu naučila nějaké rozumné pohyby.
Letos plánujete na závěr roku výstavu obrazů v Hamburku. Jak jste se k malování dostala?
Vždy, když se mně něco líbí, snažím se tomu přijít na kloub. Obrazy jsou krásná věc. No a tak jsem se přihlásila na Akademii umění v Düsseldorfu a nějaký čas jsem tam docházela. Naučila jsem se teorii a když nyní kreslím, jde to samo.
Jezdíte vůbec do Čech?
Nyní už ne tak často, ale ráda se zastavím. Naposledy byl v Praze můj bratr Karel se svojí manželkou a dítětem. Jel se podívat do Strašnic, kde jsme kdysi bydleli v panelákovém bytě 2 + 1, a do dneška na to vzpomínáme. Bydlela jsem tam já, Kája, maminka, tatínek a babička. Já měla největší výhodu, postel u okna, ze kterého jsem se ráda koukala ven.
Přesto jste si kdysi zahrála ve filmu Kameňák režiséra Zdeňka Trošky…
To byla nádherná nabídka, té nešlo odolat. Poznala jsem díky ní úžasné herce a skvělý filmový štáb. Ráda na natáčení vzpomínám a spolu s maminkou se někdy díváme na DVD.
Znala jste se s Karlem Gottem, byla jste na vídeňském plesu v opeře, střihla jste si v písni Wake up! duet s německým zpěvákem Sin with Sebastian. Je vůbec ještě něco, po čem toužíte?
Ráda bych někdy představila své obrazy i českým milovníkům umění. Snad se mně povede někdy uspořádat výstavu v Česku a pro Čechy. Také často toužím po tatarském bifteku s topinkami potřenými čerstvým česnekem, který se prodává snad jedině v českých hospodách. Nikdy ho při své návštěvě nevynechám. Stejně jako si nikdy neodpustím alespoň jeden chlebíček s vajíčkem a jako dezert miluji věneček.
Poslední otázka – jistě nejen mě zajímá, kolik vlastně za sebou máte plastických operací, že neustále tak dobře vypadáte?
Tak to vás musím zklamat. Žádnou. Já se bojím nejen skalpelu, ale i zubní vrtačky. Nikdy bych nikomu nedovolila, aby do mě třeba jen jedenkrát říznul. Ta představa mě děsí! Chodím jen častěji do posilovny a pracuji na sobě sama. Každý by se měl o své tělo umět postarat.
Příjemné posezení s paní Baumberger skončilo vypitím šálku kávy. Několik lidí kolem nás prošlo a pozdravilo ji, rozdala i pár autogramů. Své příznivce si dovede hýčkat.
